Ministerstvo financí se chystá uzákonit pravidla, která se mají týkat prodeje nesplácených úvěrů. Vzniká první existující zákon o trhu s nevýkonnými úvěry, který ošetřuje, jakým způsobem se má zacházet s úvěry, které dlužníci nesplácejí, jak mají postupovat společnosti, které nesplácené úvěry koupí, a také stanoví pravidla pro ty, kdo úvěry v dluhu po neplatičích vymáhají.
Česká republika v současné době nemá žádnou regulaci postupování pohledávek, která by převyšovala obecné úpravy občanského zákoníku č. 89/212 Sb. Úvěr v dluhu může koupit od úvěrové společnosti naprosto kdokoli, kdo má živnostenské oprávnění. Nový vlastník takového úvěru pak může vymáháním pohledávky pověřit opět kdekoho, kdo má obecné živnostenské oprávnění.
Připravovaný zákon o trhu s nevýkonnými úvěry se chystá zavést dva pojmy:
- Obchodník s úvěry – instituce nebo i osoba, která úvěry v dluhu od banky koupí. Může to být například investiční fond nebo inkasní agentura a podobně. Úvěry nemůže koupit jakákoli firma, která například jednorázově koupí nevýkonné úvěry svého obchodního konkurenta. Musí vždy jít o osobu, která má jako svůj předmět podnikání obchodování s bankovními úvěry. Nejedná se tedy o jednorázové převody, ale o soustavnou činnost vykonávanou za účelem zisku.
- Správce úvěru – obchodní korporace se sídlem v České republice, která se o úvěry stará a vymáhá jejich zaplacení, například inkasní agentury. K této činnosti musí mít licenci od ČNB.
Obchod s nevýkonnými úvěry bude kontrolovat Česká národní banka
Jak obchodníci s úvěry, tak i správci budou muset mít v budoucnu licenci od České národní banky (ČNB), která bude na jejich činnost dohlížet. Úvěrové instituce, které se rozhodnou nevýkonné úvěry prodat, budou muset o tomto procesu ČNB informovat.
Zákon chce kromě zpřehlednění trhu také zajistit vyšší ochranu dlužníka a celkově také trh s úvěry zkulturnit. To má zajistit právě systém licencí ČNB, kde zákonodárci předpokládají, že licenci nedostane zdaleka každý.
Žadatelé o licenci budou muset zajistit, aby byla dodržována práva a povinnosti dlužníka vyplývající z bankovních úvěrů v selhání. Pod tímto požadavkem si lze představit řádně fungující počítačový program pro evidenci dluhu, zaměstnání lidí, kteří budou umět s dlužníkem komunikovat, systém pro upomínky splátek dlužníků apod,
píší předkladatelé zákona v důvodové zprávě.
V poslední době se psalo o prodeji nevýkonných úvěrů v souvislosti s padlou Sberbank, jejíž zdravé úvěrové portfolio, tedy splácené úvěry, koupila Česká spořitelna. O osudu nevýkonných úvěrů se rozhodne v brzké době. Likvidátorka Jiřina Lužová, která se stará o likvidaci banky, už vyhlásila jejich prodej a čeká na nabídky.
Další zmínku o nevýkonných úvěrech nedávno vypustila MONETA Money Bank, která prodává portfolio nevýkonných úvěrů vcelku pravidelně, několikrát do roka. Pokud její klienti po dobu 6 měsíců úvěry nesplácejí, banka se dalším vymáháním už nezatěžuje a úvěry prodá v aukci.
Zákon ochrání jen dluhy na úvěrech. Veškeré ostatní dluhy zůstanou bez regulace
Jak název zákona napovídá, půjde pouze o regulaci dlužných úvěrů, které poskytují (a prodávají):
- banky,
- spořitelny,
- úvěrní družstva (tzv. kampeličky).
Jedná se tedy jen o dlužné úvěry, které vzniknou těmto třem typům institucí, ale zákon už nezahrne prodej pohledávek nebo správu dluhů, které vzniknou jinde, mimo finanční sektor, tedy například u pojišťoven, dodavatelů energií, státní správy, telefonních operátorů a dalších. Vymahači, kteří dostanou na starost tyto dluhy, zůstanou i nadále bez zákonné regulace a státního dohledu.
A dále, zákon také neposkytne stejnou ochranu dlužným úvěrům, které si banka ponechá ve svém majetku a jen jejich správou (vymáháním) pověří někoho jiného. Zákon totiž specifikuje pouze správce úvěru, kterého si najme obchodník, tedy společnost, která úvěry v prodlení koupila.