Hlavní navigace

Vláda projedná razantní zvýšení minimální mzdy. Vzrůst by měla na 17 600 Kč

19. 4. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Lidé pobírající minimální mzdu by si tak od příštího roku mohli přilepšit až o 2400 korun měsíčně. Odvedli by přitom méně práce než dnes. Novela zákoníku práce totiž počítá se snížením týdenní pracovní doby o 2,5 hodiny.

Vláda dnes 19. dubna 2021 projednává novelu zákoníku práce, pocházející z pera poslanců ČSSD, Ondřeje Veselého, Kateřiny Valachové, Jana Chvojky a Aleny Gajdůškové, která má přinést do pracovního života zaměstnanců řadu podstatných změn. Předně má zavést 5 týdnů dovolené místo nynějších 4. Zkrátit týdenní pracovní dobu2,5 hodiny. Zvýšit minimální a zaručenou mzdu a upravit výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

V případě, že bude novela schválena, začne platit od 1. července 2021.

Na delší pětitýdenní dovolenou pak budeme mít nárok už od příštího roku, tedy od 1. ledna 2022. Navýšení minimální mzdy a zaručené mzdy se má řídit novou úpravou také od roku 2022.

Zkrácení pracovní doby přinese měsíčně 1 den volna navíc

Délka týdenní pracovní doby by měla být zkrácena ze 40 hodin na 37,5 hodin týdně. Což v měsíčním souhrnu dělá celých 10 hodin volna navíc.

U zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu, kde je nyní zákonem daná týdenní pracovní doba 37,5 hodin, má být nově povinných jen 35 hodin týdně. Totéž má platit pro pracoviště s vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem. Na pracovištích s dvousměnným pracovním režimem má být týdenní pracovní doba zkrácena z 38,75 na 36,25 hodiny týdně.

Kromě toho novela počítá i s již zmíněným navýšením počtu týdnů dovolené. Od příštího roku by měl mít každý zaměstnanec nárok na pět týdnů místo nynějších čtyř. 

Zkrácení pracovní doby má podle předkladatelů novely zvýšit počet pracovních míst (v době rostoucí nezaměstnanosti) a současně zjednodušit střídání směn ve směnných a trvalých režimech. 

Ministerstvo financí však, jak vyplývá z předkládací zprávy návrhu, zkrácení pracovní doby kritizuje, protože podle něj přinese prohloubení nedostatku pracovních sil, s nímž se zaměstnavatelé v některých odvětvích potýkají i přes probíhající koronakrizi.

Minimální mzda se v příštím roce zvýší na 17 600

Základní sazba měsíční minimální mzdy by nově měla činit 0,5násobek průměrné hrubé měsíční mzdy za předminulý kalendářní rok. Výše minimální mzdy by se navíc měla zaokrouhlovat na celé stovky korun nahoru. Při jejím výpočtu se má vycházet z posledního údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o průměrné hrubé měsíční mzdě, jejíž výši statistický úřad zveřejňuje do 30. září daného kalendářního roku.

V roce 2022 by tak minimální mzda mohla dosáhnout výše 17 600 korun měsíčně.

Hodinová minimální mzda se pak má počítat jako podíl základní sazby měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin v kalendářním roce, pro který se výpočet dělá, na jeden kalendářní měsíc. Její výše se má zaokrouhlovat matematicky na celé desítky haléřů.

Výše minimální mzdy v letech 2016–2022 v případě použití nového způsobu výpočtu (aplikováno zpětně)

Tabulka vychází z dat Ministerstva práce a sociálních věcí.

Rok 2016 2017 2018 2019 2020 2021  2022
Průměrná hrubá mzda 27 764 29 638 32 051 34 111 35 130 35 840  37 090 
Výpočet valorizace minimální mzdy (zaokrouhleno na stokoruny nahoru) 12 900 13 300 13 900 14 900 16 100 17 100 17 600
Meziroční zvýšení minimální mzdy 300 400 600 1000 1200 1000 500

Současná výše minimální mzdy je 15 200 korun, což je 42,4 % průměrné mzdy. Hodinová minimální mzda je 90,50 korun. V roce 2020 činila minimální mzda 14 600 korun. (Její hodnota se tedy meziročně zvýšila o 600 korun.)

Lidé, kteří pobírají minimální mzdu, by si tak letos v případě, že by nový způsob jejího výpočtu platil už v roce 2021, přilepšili o 1900 korun hrubého měsíčně.

V případě, že dojde ke snížení průměrné mzdy, minimální mzda by měla zůstat stejná. Tedy nedojde k jejímu zvýšení, ale ani snížení. Pokud by v prvním nebo druhém čtvrtletí roku, ve kterém se provádí výpočet, došlo k poklesu hrubého domácího produktu, může vláda do 30. září daného roku rozhodnout, že se pro příští rok neuplatní výše zmíněný postup výpočtu minimální mzdy. V takovém případě stanoví vláda nejpozději do 30. listopadu téhož roku základní sazby minimální mzdy nařízením.

V letech, kdy se české ekonomice nebude dařit, bude mít stát možnost minimální mzdu zvýšit o méně, než stanovuje novela zákona, nebo ji případně nezvýšit vůbec.

Změnit by se měla také valorizace zaručené mzdy

Novela zákoníku práce upravuje kromě výpočtu minimální mzdy také výši zaručené mzdy. Jde o mzdu či plat, na kterou zaměstnanci vzniká právo na základě smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru a zaručuje mu nejnižší možnou výši odměny za jeho práci. Jinými slovy mzda, která není sjednána v kolektivní smlouvě, a plat nesmějí být nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy.

Výše zaručené mzdy je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací do osmi skupin. První nejnižší úroveň zaručené mzdy bude shodná se základní sazbou minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se rovnoměrně zvyšují tak, že osmá nejnižší úroveň zaručené mzdy činí dvojnásobek první nejnižší úrovně zaručené mzdy. Měsíční sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy se pak zaokrouhlují matematicky na celé desítky haléřů.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Po dobu práce vykonávané ve ztíženém pracovním prostředí náleží zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 10 % základní sazby měsíční nebo hodinové minimální mzdy. Práce ve ztíženém pracovním prostředí má být ohodnocena příplatkem nejméně ve výši 5 % základní sazby měsíční minimální mzdy.

Zaměstnavatele bude případné zvýšení minimální mzdy stát 290 milionů korun ročně

Změna výpočtu výše minimální a zaručené mzdy má podle důvodové zprávy navrhované novely umožnit předvídatelný výpočet výše minimální mzdy na základě Českým statistickým úřadem zaznamenaného vývoje mezd, a nikoli z jeho predikcí Stanovení výše minimální mzdy je pravidelně předmětem politických sporů, které upozaďují potřebu dlouhodobé předvídatelnosti vývoje výše minimální mzdy, píše se přímo ve zprávě. Koeficient výpočtu minimální mzdy je navržen tak, aby dosahovala přibližně 45 % aktuální průměrné hrubé měsíční mzdy.

skoleni_27_5

Zavedení automatického valorizačního mechanismu minimální mzdy ale nepotěší zaměstnavatele, pro které bude znamenat pravidelné zvyšování ročních mzdových nákladů. Podle dostupných odhadů lze předpokládat, že zvýšení minimální mzdy v roce 2022 o 2400 korun (na 17 600 Kč) jim přinese nárůst ročních mzdových nákladů o zhruba 290 milionů korun.

Vyšší příjmy z odvodů pojištění by naproti tomu měly do státní kasy přinést ročně až o 1,8 miliardy korun více v případě sociálního pojištění a v případě zdravotního pojištění 770 milionů korun (oboje příjmy bez vlivu nárůstu nejnižších úrovní zaručené mzdy).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).