Věk odchodu do důchodu se možná nebude navyšovat tak rychle, jak původně předpokládalo jedno z řady opatření, která mají přispět k větší udržitelnosti důchodového systému. Soubor chystaných změn pod hlavičkou důchodové reformy nyní prochází schvalováním ve Sněmovně. Vládní koalice, která se dohodla na pomalejším růstu věku pro odchod do penze, navrhne úpravu tento týden ve Sněmovně, kde se má novelou zákona o důchodovém pojištění zabývat Výbor pro sociální politiku.
Jak se má změnit růst důchodového věku
Současné nastavení stále ještě zvýhodňuje ženy nižším důchodovým věkem kvůli výchově dětí. To se ale pozvolna mění tak, aby v roce 2030 došlo u obou pohlaví ke sjednocení důchodového věku na 65 letech (ženám s vychovanými dětmi proto roste kvůli sjednocování důchodový věk rychleji).
Tento důchodový věk už měl být konečný. Kvůli stárnutí populace se ale bude muset systém změnit, což bylo vlastně jasné už ve chvíli, kdy se návrh na zastropování důchodového věku schvaloval.
Zmíněná novela, která je nyní ve Sněmovně, počítá s konkrétním postupem, jak současné zastropování důchodového věku zrušit a navázat ho na tzv. naději dožití. To je údaj, jenž pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ) na základě dat o střední délce života v 50 letech u mužů a žen.
Věková hranice 65 let by se měla prolomit v roce 2031 u osob narozených po roce 1965. Důchodový věk by měl stát určovat vždy pro osoby, které dosáhnou 50 let (např. statistické údaje za rok 2024 budou použity pro stanovení věku osob narozených v roce 1974) a to tak, aby v penzi s ohledem na předpokládanou naději dožití strávily zhruba 21,5 roku. Generace dnešních padesátníků se ale přesný důchodový věk dozví kvůli přechodu na nový systém později než s 15letým předstihem.
Současné znění návrhu počítá s tím, že rozdíl v důchodovém věku mezi jednotlivými ročníky bude nejvýše v rozsahu dvou měsíců. Koalice se ale nyní dohodla na tom, aby se toto pravidlo změkčilo a důchodový věk mezi jednotlivými ročníky rostl maximálně o jeden měsíc.
Změna je v souladu s jedním z doporučení České demografické společnosti (ČDS), která jimi v minulosti reagovala na navrhovaná opatření v rámci důchodové reformy.
Poukazovala na to, že návrh založený na meziročních změnách naděje dožití by mohl znamenat rozkolísané změny věku odchodu do důchodu jednotlivých generací (kvůli vlivu případných pandemií a epidemií), které mají být způsobeny plánovaným využitím tzv. průřezových úmrtnostních tabulek.
Tento argument nemíří vůbec vedle a jeho opodstatněnost ukazuje i nedávná historie. Za roky 2020 a 2021 se totiž kvůli koronaviru naděje dožití oproti předchozím letům zkrátila. To v praxi znamená, že při schválení navrhovaných opatření se kvůli tomu v budoucnu dvěma ročníkům důchodový věk nezvýší (navrhované změny nepřipouští, že by se mohl důchodový věk i snižovat). Návrh MPSV může vnést do systému netransparentnost; hrozí bezdůvodné rozdíly mezi očekávanou průměrnou dobou pobírání důchodu jednotlivými generacemi,
uvádí ve svém stanovisku ČDS s tím, že navázání na aktuální vývoj naděje dožití ve věku 50 let může vést k rychlejšímu růstu věku odchodu do důchodu, než je budoucí délka života v důchodu, čímž by došlo ke zkrácení doby pobírání důchodu.
ČDS proto navrhovala, aby věk odchodu do penze rostl lineárně s pravidelnými revizemi, které by byly založené na prognóze úmrtnosti v kohortní perspektivě, vycházející ze Zprávy o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR, kterou každých pět let vydává Český statistický úřad. A pro ročníky 1966–1978 doporučovala právě zvyšování důchodového věku o 1 měsíc.
| Ročník | Navrhovaný důchodový věk |
|---|---|
| 1965 | 65 let |
| 1966 | 65 let a 1 měsíc |
| 1967 | 65 let a 2 měsíce |
| 1968 | 65 let a 3 měsíce |
| 1969 | 65 let a 4 měsíce |
| 1970 | 65 let a 5 měsíců |
| 1971 | 65 let a 6 měsíců |
| 1972 | 65 let a 7 měsíců |
| 1973 | 65 let a 8 měsíců |
| 1974 | 65 let a 9 měsíců |
| 1975 | 65 let a 10 měsíců |
| 1976 | 65 let a 11 měsíců |
| 1977 | 66 let |
| 1978 | 66 let a 1 měsíc |
Zdroj: Česká demografická společnost
Proč je zastropování důchodového věku neudržitelné
Podle MPSV, které návrh změn důchodového systému předložilo, je třeba prolomit zastropování důchodového věku z více důvodů. Z analýz důchodového systému, je zřejmé, že ukončení zvyšování důchodového věku by vedlo k enormnímu nárůstu finanční zátěže, kterou by důchodový systém vytvářel v rámci státního rozpočtu,
vysvětlují plánované změny autoři novely v důvodové zprávě s tím, že očekávaná dobadožití ve zdraví měřená tzv. indikátorem HALE vzrostla jen od roku 2000 o 3 roky. MPSV však zároveň poukazuje i na to, že je zvyšování důchodového věku citlivě vnímanou otázkou v rámci sociálního dialogu. S ohledem na to resort navrhuje ukončit zvyšování důchodového věku o pevně stanovený počet měsíců za rok a nastavit automatický mechanismus.
Možná přijdou i další změny
Zpomalení růstu důchodového věku nemusí být jedinou úpravou návrhu důchodové reformy. Ta totiž počítá i se změnou v oblasti výchovného. To by se mělo do budoucna přiznávat už jen na třetí a další dítě (již přiznané výchovné už se ale nijak měnit nebude).
Rodičům, kteří mají jen jedno nebo dvě děti, by se postupně přiznávalo výchovné v nižší výši, až by se nahradilo jiným opatřením. Snížení příjmů během rané péče o dítě by pak bylo nově kompenzováno prostřednictvím tzv. fiktivního vyměřovacího základu (ten by zvýhodnil také ty, kteří pečují o osobu závislou na pomoci někoho jiného).
Princip přechodu z výchovného na fiktivní vyměřovací základ by měl být pro rodiče jednoho či dvou dětí zachován. Koalice ale nyní zvažuje, že do návrhu přidá pojistku, která zabrání tomu, aby někteří rodiče na změnu finančně doplatili.
VIDEO: O důchod je možné žádat i online
Protože tato varianta může některým rodičům přinést menší zvýšení důchodu než stávajících 500 Kč u výchovného, zvažuje se ještě doplnění automatického srovnávacího výpočtu při stanovení starobního důchodu. Pokud by ocenění s rodinným vyměřovacím základem bylo nižší, byla by výše procentní výměry důchodu dorovnána. Výpočet bude proveden automaticky, nikdo nebude muset o nic žádat,
vysvětlil pro server Měšec.cz další diskutovanou změnu Jakub Augusta z MPSV.
Upozornil však na to, že koaliční shoda zatím panuje pouze na pomalejším zvyšování důchodového věku.
