Hlavní navigace

Útoky na hotovost aneb případy z černé kroniky. I Stalin přepadával banky

Autor: Depositphotos
Zbyněk Kalabis

Z padělání peněz se někdy stane i rodinný byznys. Vynalézavost lidí nezná mezí. Přinášíme historické případy padělání peněz a loupení hotovosti po celém světě.

Doba čtení: 4 minuty

Hotovost vždy přitahovala nejrůznější nekalé živly k provádění nejrůznějších nelegálních skutků, které by se velmi dobře vyjímaly i v rubrice černá kronika jakýchkoli současných novin nebo časopisů. V tomto článku vás chci seznámit s několika útoky na peníze, které se udály v zahraničí. Začneme těmi nejstaršími.

Padělání britských liber

V období mezi lety 1797–1821 (neboli v tzv. Restriction Period) existovaly ve Velké Británii velmi dobré podmínky pro padělání peněz, protože Bank of England začala emitovat bankovky nízkých nominálních hodnot (konkrétně se jednalo o bankovky v hodnotách jedna libra a dvě libry), aby jimi nahradila nedostatek zlatých mincí v oběhu. Tyto bankovky byly používány lidmi, kteří nebyli zvyklí používat papírové peníze a kteří byli velmi často nevzdělaní, nebo dokonce negramotní. Takovíto lidé se proto nechávali poměrně snadno ošálit padělateli peněz.

Ve zmíněném období bylo za tento těžký zločin odsouzeno k smrti a pověšeno více než tři sta padělatelů (a to na základě zákona z roku 1697). V archivu britské centrální banky je dodnes možné najít bohatou korespondenci mezi úředníky Bank of England a vězni zadrženými za padělání peněz. Bank of England se tímto způsobem chtěla dozvědět více informací o jejich pracovních padělatelských postupech, které by jí umožnily zvýšit ochranu jí emitovaných librových bankovek proti jejich padělání.

Ne každé obvinění z penězokazectví muselo v této době nutně končit trestem smrti. Jako příklad mohu uvést případ Thomase Ransona, který byl uvězněn za držení padělané bankovky. V průběhu vyšetřování se ovšem ukázalo, že podezřelá bankovka byla pravá, jenom byla chybně vytištěna (došlo k tiskové chybě).

Pro úplnost musím konstatovat, že ještě před zmíněnou Restriction Period občas docházelo k pozměňování bankovek britských liber. Někteří zločinci zvyšovali hodnotu bankovek v oběhu, místo aby tiskli nové – např. hodnotu desetilibrové bankovky nezákonně ručně upravili na dvacet liber.

Manželé padělatelé

Peter Ritter von Bohr, narozený v roce 1772, byl původně poměrně bohatý člověk, který žil v Linci a ve Vídni. V roce 1839 ovšem musel vyhlásit úpadek. Aby vyřešil svoje finanční problémy, pustil se do padělání rakouských bankovek.

V roce 1845 však byl i se svojí manželkou Mathildou zatčen a následujícího roku (tj. v roce 1846) byli oba dva uznáni vinnými z padělání peněz a odsouzeni k smrti oběšením. Císař Ferdinand V. (zvaný Dobrotivý) jim ale trest výrazně zmírnil. U pana von Bohr na deset let vězení a u jeho manželky na dva roky vězení.

Mathilda von Bohr byla vzhledem ke svým psychickým potížím propuštěna z vězení již po roce, Peter von Bohr zemřel v průběhu druhého roku svého trestu.

Přepadávání dostavníků

V polovině 19. století se v USA stala obzvláště naléhavou přeprava nákladu, peněz, zlata a cenin mezi východním a západním pobřežím kontinentu, a to rovněž vzhledem k vypuknutí zlaté horečky v Kalifornii. Snad nejvýznamnější společností, která v této době provozovala kurýrní přepravu peněz a cenin, byla společnost Wells Fargo.

K prvnímu přepadení dostavníku s penězi společnosti Wells Fargo došlo již v roce 1855. V sedmdesátých letech 19. století byly její dostavníky přepadeny celkem 313krát s celkovou škodou 415 000 odcizených dolarů.

Nejznámějším lupičem tohoto období se stal tzv. Black Bart, který se dopustil několika desítek přepadení a který rovněž získal největší kořist z jednoho přepadení – úctyhodných 80 000 dolarů. První dostavník Wells Fargo přepadl dne 26. června 1875.

Za jeho dopadení živého nebo mrtvého byla dokonce vypsána velká odměna. Black Bart byl však dopaden až v roce 1881 a odsouzen do vězení na šest let. Za dobré chování byl ovšem propuštěn již po čtyřech letech. Většina jím ukradených peněz nebyla nikdy nalezena, a proto si mohl spokojeně užívat život na svobodě. Zemřel až v roce 1917 ve vysokém věku 87 let.

Gruzínské přepadení

Dne 16. dubna 1907 došlo v gruzínském městě Tiflisu (tj. v dnešním Tbilisi) k velmi brutální přepadení transportu peněz a k loupeži 350 000 ruských rublů. V průběhu přepadení se hodně střílelo, dokonce vybuchovaly bomby – v důsledku toho bylo několik osob zabito, mnoho lidí bylo zraněno.

Protože ukradená částka byla složena z bankovek vysokých hodnot, jejichž čísla byla v bance zaznamenána, bylo možné většinu ukradené hotovosti zachytit (stalo se tak rovněž v cizině, tj. mimo Ruskou říši) a současně zloděje pozatýkat. Jednalo se o poměrně velkou skupinu bolševiků, vedenou jistým Josifem Džugašvilim, později známým jako Stalin, který takto získal prostředky na činnost svojí bolševické strany.

diners_2.3.

Krádež sovětských rublů

V srpnu 1977 byla v Arménii odcizena významná částka sovětských rublů z trezoru arménské pobočky Státní banky Sovětského svazu (neboli Gosbanku). Až za celý jeden kalendářní rok byli pachatelé zmíněné loupeže zadrženi v Moskvě s tím, že většina ukradených peněz byla nalezena a navrácena Státní bance SSSR.

Pozměňování platných peněz

Zajímavý případ pozměňování platných peněz byl v již samostatné Arménii zaznamenán v lednu 1994. Jednalo se o to, že na platnou desetidramovou bankovku byla do číselného označení její hodnoty ručně domalována nula a její hodnota byla tímto způsobem neoprávněně zvýšena na 100 dramů.

Našli jste v článku chybu?