Hlavní navigace

Útoky na hotovost aneb případy z černé kroniky. I Stalin přepadával banky

20. 6. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Z padělání peněz se někdy stane i rodinný byznys. Vynalézavost lidí nezná mezí. Přinášíme historické případy padělání peněz a loupení hotovosti po celém světě.

Hotovost vždy přitahovala nejrůznější nekalé živly k provádění nejrůznějších nelegálních skutků, které by se velmi dobře vyjímaly i v rubrice černá kronika jakýchkoli současných novin nebo časopisů. V tomto článku vás chci seznámit s několika útoky na peníze, které se udály v zahraničí. Začneme těmi nejstaršími.

Padělání britských liber

V období mezi lety 1797–1821 (neboli v tzv. Restriction Period) existovaly ve Velké Británii velmi dobré podmínky pro padělání peněz, protože Bank of England začala emitovat bankovky nízkých nominálních hodnot (konkrétně se jednalo o bankovky v hodnotách jedna libra a dvě libry), aby jimi nahradila nedostatek zlatých mincí v oběhu. Tyto bankovky byly používány lidmi, kteří nebyli zvyklí používat papírové peníze a kteří byli velmi často nevzdělaní, nebo dokonce negramotní. Takovíto lidé se proto nechávali poměrně snadno ošálit padělateli peněz.

Ve zmíněném období bylo za tento těžký zločin odsouzeno k smrti a pověšeno více než tři sta padělatelů (a to na základě zákona z roku 1697). V archivu britské centrální banky je dodnes možné najít bohatou korespondenci mezi úředníky Bank of England a vězni zadrženými za padělání peněz. Bank of England se tímto způsobem chtěla dozvědět více informací o jejich pracovních padělatelských postupech, které by jí umožnily zvýšit ochranu jí emitovaných librových bankovek proti jejich padělání.

Ne každé obvinění z penězokazectví muselo v této době nutně končit trestem smrti. Jako příklad mohu uvést případ Thomase Ransona, který byl uvězněn za držení padělané bankovky. V průběhu vyšetřování se ovšem ukázalo, že podezřelá bankovka byla pravá, jenom byla chybně vytištěna (došlo k tiskové chybě).

Pro úplnost musím konstatovat, že ještě před zmíněnou Restriction Period občas docházelo k pozměňování bankovek britských liber. Někteří zločinci zvyšovali hodnotu bankovek v oběhu, místo aby tiskli nové – např. hodnotu desetilibrové bankovky nezákonně ručně upravili na dvacet liber.

Manželé padělatelé

Peter Ritter von Bohr, narozený v roce 1772, byl původně poměrně bohatý člověk, který žil v Linci a ve Vídni. V roce 1839 ovšem musel vyhlásit úpadek. Aby vyřešil svoje finanční problémy, pustil se do padělání rakouských bankovek.

V roce 1845 však byl i se svojí manželkou Mathildou zatčen a následujícího roku (tj. v roce 1846) byli oba dva uznáni vinnými z padělání peněz a odsouzeni k smrti oběšením. Císař Ferdinand V. (zvaný Dobrotivý) jim ale trest výrazně zmírnil. U pana von Bohr na deset let vězení a u jeho manželky na dva roky vězení.

Mathilda von Bohr byla vzhledem ke svým psychickým potížím propuštěna z vězení již po roce, Peter von Bohr zemřel v průběhu druhého roku svého trestu.

Přepadávání dostavníků

V polovině 19. století se v USA stala obzvláště naléhavou přeprava nákladu, peněz, zlata a cenin mezi východním a západním pobřežím kontinentu, a to rovněž vzhledem k vypuknutí zlaté horečky v Kalifornii. Snad nejvýznamnější společností, která v této době provozovala kurýrní přepravu peněz a cenin, byla společnost Wells Fargo.

K prvnímu přepadení dostavníku s penězi společnosti Wells Fargo došlo již v roce 1855. V sedmdesátých letech 19. století byly její dostavníky přepadeny celkem 313krát s celkovou škodou 415 000 odcizených dolarů.

Nejznámějším lupičem tohoto období se stal tzv. Black Bart, který se dopustil několika desítek přepadení a který rovněž získal největší kořist z jednoho přepadení – úctyhodných 80 000 dolarů. První dostavník Wells Fargo přepadl dne 26. června 1875.

Za jeho dopadení živého nebo mrtvého byla dokonce vypsána velká odměna. Black Bart byl však dopaden až v roce 1881 a odsouzen do vězení na šest let. Za dobré chování byl ovšem propuštěn již po čtyřech letech. Většina jím ukradených peněz nebyla nikdy nalezena, a proto si mohl spokojeně užívat život na svobodě. Zemřel až v roce 1917 ve vysokém věku 87 let.

Gruzínské přepadení

Dne 16. dubna 1907 došlo v gruzínském městě Tiflisu (tj. v dnešním Tbilisi) k velmi brutální přepadení transportu peněz a k loupeži 350 000 ruských rublů. V průběhu přepadení se hodně střílelo, dokonce vybuchovaly bomby – v důsledku toho bylo několik osob zabito, mnoho lidí bylo zraněno.

Protože ukradená částka byla složena z bankovek vysokých hodnot, jejichž čísla byla v bance zaznamenána, bylo možné většinu ukradené hotovosti zachytit (stalo se tak rovněž v cizině, tj. mimo Ruskou říši) a současně zloděje pozatýkat. Jednalo se o poměrně velkou skupinu bolševiků, vedenou jistým Josifem Džugašvilim, později známým jako Stalin, který takto získal prostředky na činnost svojí bolševické strany.

skoleni_7_4

Krádež sovětských rublů

V srpnu 1977 byla v Arménii odcizena významná částka sovětských rublů z trezoru arménské pobočky Státní banky Sovětského svazu (neboli Gosbanku). Až za celý jeden kalendářní rok byli pachatelé zmíněné loupeže zadrženi v Moskvě s tím, že většina ukradených peněz byla nalezena a navrácena Státní bance SSSR.

Pozměňování platných peněz

Zajímavý případ pozměňování platných peněz byl v již samostatné Arménii zaznamenán v lednu 1994. Jednalo se o to, že na platnou desetidramovou bankovku byla do číselného označení její hodnoty ručně domalována nula a její hodnota byla tímto způsobem neoprávněně zvýšena na 100 dramů.

Autor článku

Autor se dlouhodobě věnuje tématům bankovních služeb.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).