V celosvětově provázené ekonomice o podnikatelském úspěchu či neúspěchu rozhoduje technologický náskok před konkurencí. Společnosti investující do výzkumu a vývoje se dokáží prosadit na náročném světovém trhu. Manažeři těchto společností ví, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům.
Používání nových technologií vede k růstu produktivity práce a ke zvyšování kvality poskytovaných služeb. Světová banka se ve svém hodnocení zaměřila na trhy zajímavé pro zahraniční investory (především východní Evropa a Asie). Jak dopadlo Česko?
Ekonomický význam ICT
Informační a komunikační technologie (ICT) dramaticky a hekticky ovlivňují náš každodenní život (způsob vykonávání práce, pracovní vztahy, organizaci podniků, přípravu na budoucí povolání, způsob naší vzájemné mezilidské komunikace, …). Můžeme říci, že dnešní svět je informační společností, ve které jsou klíčovými faktory konkurenceschopnosti jednotlivých firem či podnikatelů kvalita a rychlost.
Internet umožňuje rozvoj především malým podnikům a mikrofirmám, které mají okolo deseti zaměstnanců. Tyto firmy jsou pružné, inovativní a zdrojem nových pracovních míst. Není bez zajímavosti, že nová pracovní místa v dnešním světě vznikají z převážné části v malých firmách, které se dokáží flexibilně adaptovat na vzniklé podmínky na trhu.
USA – internetová velmoc
Nejvíce lidí pravidelně pracuje s internetem v Jižní Koreji, Švédsku a USA. Nad padesátiprocentní hranici jsou ještě Nizozemí, Nový Zéland, Dánsko, Finsko a Norsko. V těchto zemích má vlastní webovou stránku téměř každá firma mající více než 10 zaměstnanců. S počítačem v těchto zemích pracuje více než polovina všech zaměstnanců.
Především kladný vztah veřejnosti a podnikatelů k nových technologiím a jejich vylepšování je příčinou neustálého hospodářského růstu Jižní Koreje v posledních dvaceti letech. V Číně sice s internetem pravidelně pracuje 94 miliónů lidí, to je však těsně nad 7 % všech obyvatel země.
Technologiím vládnou Skandinávci
Z členských zemí Evropské unie je technologicky nejvyspělejší Finsko, následují další severské země – Švédsko a Dánsko.
Při posuzování technologické vyspělosti jednotlivých zemí světa se hodnotila celá řada kritérií. Mimo jiné bylo hodnoceno: počet internetovývh připojení v zemi, státní a privátní výdaje na nové technologie, zákonodárství v oblasti ICT, výuka nových technologií na školách, znalosti a dovednosti v oblasti práce s PC jednotlivých občanů, výroba vlastních programů, počet lidí zaměstnaných v náročných technologických oborech (elektronika, komunikace, digitalizace, výroba lékařských strojů, doprava, automobilový průmysl, výroba měřících a optických přístrojů, výroba řízených a regulovatelných strojů a zařízení, výrobky chemického průmyslu), množství vyvážených technologicky náročných výrobků na obyvatele…
Jistě není náhodou, že všechny Skandinávské země (Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko) skončily na předních místech. Investování do IT a progresivních oborů je ve Skandinávii podporováno, Skandinávci jsou přitom vzdělaní a vynalézaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi, či dokonce pro jejich stěhování do země ze zahraničí.
Z nových členských zemí EU hraje prim Estonsko
Estonsko patří mezi nejatraktivnější země střední a východní Evropy pro zahraniční investory. Nemalou měrou se na tom právě podílí vysoká počítačová úroveň domácích firem. Téměř 90 % firem má vlastní webové stránky a používání e-mailu je samozřejmostí i ve firmách o pěti zaměstnancích.
Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu vytvářejí v Estonsku konkurenceschopné prostředí pro všechny zájemce, domácí i zahraniční. Investice jsou podpořeny průhledným daňovým systémem, pevným kursem domácí měny k euru, poměrně vysokou vzdělaností, dobrou jazykovou vybaveností a v neposlední řadě i legislativou. Estonsko jednoznačně patří mezi nejliberálnější evropské země.
Země | Využívání e-mailu (v %) | Vlastní webové stránky (v %) |
---|---|---|
Estonsko | 89.41 | 89.15 |
Slovinsko | 87.23 | 86.36 |
Slovensko | 83.53 | 80.59 |
Brazílie | 92.02 | 73.14 |
Chorvatsko | 76.47 | 72.19 |
Česko | 75.37 | 69.78 |
Litva | 69.00 | 67.50 |
Maďarsko | 74.40 | 66.00 |
Polsko | 66.40 | 65.00 |
Ukrajina | 57.02 | 54.21 |
Bulharsko | 61.60 | 54.00 |
Lotyšsko | 56.25 | 53.98 |
Rumunsko | 57.25 | 53.73 |
Turecko | 51.17 | 50.78 |
Rusko | 53.56 | 48.42 |
Bělorusko | 53.60 | 44.80 |
Kazachstán | 43.20 | 36.80 |
India | 44.39 | 35.90 |
Albánie | 38.24 | 32.35 |
Bangladéš | 70.30 | 31.12 |
Arménie | 39.77 | 30.41 |
Guatemala | 66.37 | 29.23 |
Ázerbajdžán | 32.35 | 28.24 |
Alžírsko | 41.72 | 24.74 |
Filipíny | 48.76 | 24.42 |
Indonésie | 49.93 | 24.33 |
Kambodža | 40.76 | 23.06 |
Honduras | 50.22 | 21.78 |
Maroko | 49.27 | 16.56 |
Uzbekistán | 14.00 | 14.00 |
Tádžikistán | 7.62 | 2.88 |
Pramen: The World Bank – Information and Communitations for Development 2006