Až do 28. února 2017 nebylo možno počítat, natož vymáhat úroky z prodlení z dlužného výživného, které by sankcionovaly jeho neplacení, navyšovaly dluh na výživném a následně případně vylepšily finanční situaci osoby, která má na výživné právo.
Neodpovídalo to dřívější právní úpravě, ale především tehdejšímu soudnímu výkladu. Situaci však radikálně změnila s účinností od 28. 2. 2017 novela občanského zákoníku – zákon č. 460/2016 Sb., jež doplnila do občanského zákoníku nové ust. § 921 odst. 2, které zní: Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.
Toto ustanovení platí beze změny nadále.
Jak spočítat úroky výživného
Na úvod se hodí připomenout, jak jsou zákonné úroky z prodlení vysoké, jak se určují a jak se počítají.
Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Při vzniku prodlení se tak výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, nýbrž od repo sazby platné v první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.
Procentní sazba úroků přitom zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později repo sazba ČNB změní.
Sazba úroků z prodlení momentálně činí 11,5 % ročně.
Jak vypočítat úrok z prodlení
Výše úroků z prodlení se vypočítá podle tohoto vzorce:
Úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně)/ počet dnů daného kalendářního roku.
Úroky z výživného budou nově pro první půlrok výrazně vyšší, než z ostatních dluhů
Jde o zákonné, nikoliv smluvní, úroky z prodlení. Jejich výši určuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jeho novela – nařízení vlády č. 517/2025 Sb., zvyšuje úroky z prodlení právě z výživného, když určuje v novém ust. § 2 odst. 2: Výše úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, činí po dobu prvních 6 měsíců prodlení 2,5 promile dlužné částky za každý den prodlení.
A dodává, že po uplynutí této doby 6 měsíců se výše úroků z prodlení počítá již ve standardní výši.
Úroky z prodlení z dlužného výživného pro nezletilé dítě se přitom počítají v nové výši až ohledně výživného, s jehož placením se dostal povinný rodič do prodlení od 1. ledna 2026 a dále.
Pokud došlo k prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, přede dnem 1. 1. 2026, řídí se úroky z prodlení předchozími pravidly.
Úroky z prodlení z výživného pro nezletilé dítě tak budou po dobu prvních 6 měsíců, kdy je povinný rodič dluží, výrazně vyšší, a to na úrovni někdejšího poplatku z prodlení. O poplatku z prodlení jsme psali v článku: Nový občanský zákoník: Poplatku z prodlení už se tolik bát nemusíte
Nově je také zákonem povoleno s pohledávkami výživného obchodovat, tedy postupovat je k vymáhání někomu jinému – viz nové ust. § 921a občanského zákoníku.
Osmkrát vyšší úrok z prodlení z dlužného výživného pro nezletilce, než z jiných dluhů
Úrok z prodlení ve výši 2,5 ‰ (za den) představuje 0,25 % čili 0,0025 z dlužné částky (za den), a to je výrazně výše, než kolik činí současná výše běžného úroku z prodlení – 11,5 % ročně.
Přepočteme-li úrok z prodlení 2,5 ‰ za den na roční úrok z prodlení, tak dostaneme 91,25 %, což je skoro 8 x více, než je běžný úrok z prodlení.
Od kdy do kdy se účtují úroky z prodlení
Úroky se počítají vždy zvlášť za prodlení s jednotlivou splátkou výživného. Přitom právo na zákonné úroky z prodlení vzniká dnem, kdy se dlužník dostal do prodlení, tedy dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník povinen podle rozhodnutí soudu nebo dohody schválené soudem výživné nejpozději zaplatit.
Úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy mělo být nejpozději zaplaceno), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně.
Příklad
Řekněme, že někdo měl uhradit měsíční výživné (na měsíc únor) pro nezletilé dítě a stejně tak půjčku nejpozději do 31. ledna 2026, obojí ve výši 5000 Kč, ale ani jedno nezaplatil.
Dostal se tak do prodlení a obojí zaplatil až 30. září 2026. V prodlení tak dlužník byl 8 měsíců čili 28 dnů v únoru + 31 dnů v březnu + 30 dnů v dubnu + 31 dnů v květnu + 30 dnů v červnu + 31 dnů v červenci + 31 dnů v srpnu + 30 dnů v září čili celkem 242 dnů.
Úroky z prodlení z půjčky se vypočtou takto: 5000 × 11,5 : 100 × 242 : 365 = 381,23 Kč.
Úroky z prodlení z výživného se vypočtou za prvních 6 měsíců prodlení (čili za únor až červenec, tedy za prvních 181 dnů) takto: 5000 × 0,0025 × 181 = 2262,50 Kč a za další 2 měsíce (dal-ších 61 dnů) jako 5000 × 11,5 : 100 × 61 : 365 = 96,10 Kč.
Celkem tedy úroky z dlužného výživného činí 2358,60 Kč.
Rozdíl je tedy velmi výrazný. A je třeba si uvědomit, že výživné se platí opakovaně každý měsíc, takže dlužník by v praxi dlužil a byl v prodlení s placením zajisté i dalších měsíčních splátek výživného a úroky by pak narůstaly za každou další dlužnou měsíční splátku výživného obdobným tempem.
ČLÁNKY DO MAILU