Hlavní navigace

Úřadům dáváte údaje o sobě. Co máte právo vědět vy o nich?

15. 7. 2016
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Rozhodují o vás odborníci, nebo diletanti? Kolik za to berou? Máte právo znát výši platu úředníků, jejich vzdělání a odbornou praxi?

Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků (tedy zaměstnanců státu, krajů, obcí a jejich úřadů a organizací, veřejných institucí) je podle ust. § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb., v platném znění) třeba zásadně poskytnout a jen zcela výjimečně je možné jejich poskytnutí odepřít. O tom, že platy zaměstnanců státní a veřejné správy a služeb zásadně nelze utajovat, ale je třeba jejich výši žadateli o takovou informaci prozradit, a kdy jen zcela výjimečně mu lze informaci odepřít, už jsme psali před časem v článku Plat státních zaměstnanců není tajný. Úřad musí říci, kolik kdo bere, když jsme si přiblížili rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. října 2014, spis. zn. 8 As 55/2012. Veřejnost má také právo na informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy, konstatoval Nejvyšší správní soud v dalším rozsudku spis. zn. 8 As 12/2015 ze dne 25. 3. 2015.

Informace zahrnující osobní údaje lze ze strany orgánů státní veřejné správy poskytnout vám coby žadateli pouze se souhlasem subjektu údajů (tedy člověka, o jehož osobní údaje jde), ledaže se uplatní některá z výjimek uvedených v ust. § 5 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Jednou z těchto výjimek jsou osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti.

Podle Nejvyššího správního soudu nelze shledat, že by se informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi dotýkaly soukromého života dotčené osoby natolik, aby je obecně nebylo možné poskytnout. Nejvyšší správní soud konstatoval, že informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi sice přímo nevypovídají o kvalitě práce odváděné konkrétním zaměstnancem, ale význam předmětných informací pro veřejnou diskusi o tom, zda jsou místa ve veřejné správě obsazována lidmi s odpovídající kvalifikací, právě odůvodňuje aplikaci výjimky dle ust. § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů. Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že poskytnutí těchto informací nepředstavuje nijak intenzivní zásah do soukromého a osobního života zaměstnanců veřejné správy. Nejedná se o citlivý osobní údaj, netýká se intimního nebo osobního prostoru a nejde o informaci, která by nějak urážela nebo snižovala lidskou důstojnost. Negativní konotaci může získat, pokud by dosažené vzdělání a odborná praxe zcela zjevně neodpovídaly pozici, kterou zaměstnanec zastává, ovšem v takovém případě je na místě tuto skutečnost zveřejnit a podrobit ji veřejné diskusi.

skoleni_15_4

Pokud nikoho nevydíráte, pak máte právo vědět

Informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy patří tedy do rozsahu pojmu „veřejná a úřední činnost“ obsaženého v ust. § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zájem na poskytnutí uvedeného typu informací o zaměstnancích veřejné správy obecně převažuje nad zájmem na ochraně soukromí dotčených osob. Pouze pokud by v konkrétním případě žádost měla za cíl poškodit osobu, jíž se informace týká (např. ji šikanovat, vydírat, vyprovokovat vůči ní nenávist apod.), pak teprve tehdy by bylo možné předmětné informace odepřít na základě principu zákazu zneužití práva.

Použitá literatura: Eliášek, M.: Právo na informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi, Právní prostor, 29. 2. 2016. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).