Pokud přijdete o práci, pravděpodobně se obrátíte na Úřad práce s žádostí o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Evidence na pracáku je vždy dobrovolná, nezaměstnaným ale přináší určité výhody.
Získají například status státního pojištěnce, což znamená, že za ně zdravotní pojištění hradí stát. Jinak by se na nezaměstnaného pohlíželo jako na osobu bez zdanitelných příjmů a každý měsíc by musel na zdravotní pojištění posílat 2808 Kč (od roku 2026 3024 Kč). Další nespornou výhodou je – při splnění určitých podmínek – výplata podpory v nezaměstnanosti.
S evidencí na pracáku se ale pojí také některé povinnosti. Například povinnost dostavit se na schůzku v termínu, který vám Úřad práce stanoví. Dosud přitom bez výjimky platilo, že kdo schůzku zmešká, musí doložit vážný důvod. Omluvenkou mohly být jen závažné okolnosti, jako například zdravotní důvody nebo péče o malé dítě. Z praxe vím, že úřady práce v tomto bývaly značně nekompromisní,
popisuje ombudsman Stanislav Křeček.
Pokud se člověk na schůzku nedostavil a důvod nedoložil, následovalo automatické vyškrtnutí z evidence. Nezaměstnaný pak přišel o status státního pojištěnce i podporu v nezaměstnanosti. V praxi pak podle Kanceláře ombudsmana mohlo dojít také k tomu, že Úřad práce danou osobu kvůli zmeškané schůzce vyřadil až po čase. Vyřazení ovšem bylo zpětné – k datu sjednané schůzky, což s sebou v důsledku přineslo povinnost vrátit vyplacenou podporu v nezaměstnanosti.
Lidé s opravdu nízkými příjmy zároveň vypadli ze systému hmotné nouze a mohli žádat maximálně o mimořádnou okamžitou pomoc.
Vyškrtnutí z evidence řešil ombudsman i soudy
Na přílišnou tvrdost uvedeného pravidla během svého působení upozorňoval každý z ombudsmanů i ombudsmanka Anna Šabatová. Problematikou vyřazování uchazečů o zaměstnání z evidence Úřadu práce se ale v minulosti zabývaly také správní soudy.
V roce 2021 například Nejvyšší správní soud rozhodoval ve sporu Ministerstva práce a sociálních věcí, pod které Úřad práce spadá, a ženy, kterou úředníci vyškrtli z evidence poté, co se nedostavila na schůzku.
Žena byla v evidenci ÚP od srpna 2018, a jak stojí v rozsudku Nejvyššího správního soudu, povinnosti s tím spojené do dané schůzky řádně plnila. Poté si ale spletla datum a namísto 26. 11. se na schůzku dostavila 29. 11. Na to ji Úřad práce z evidence vyškrtl. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by byla dne 26. 11. 2018 pro žalobkyni připravena jedinečná nabídka zaměstnání, kterou by zmeškáním schůzky zmařila,
popisuje Nejvyšší správní soud okolnosti sporu.
S krokem Úřadu práce se žena nesmířila a podala na MPSV žalobu, spor se dostal ke Krajskému soudu v Brně a ten její žalobě vyhověl. Ministerstvo práce a sociálních věcí se poté obrátilo na Nejvyšší správní soud. Ten se ale ztotožnil s rozhodnutím Krajského soudu.
Jednou za 12 měsíců i bez omluvenky
Díky novelizaci zákona o zaměstnanosti (§ 31) už ale podobné případy nebudou končit před soudem. S účinností od 1. října 2025 platí nové pravidlo, díky kterému Úřady práce tolerují první zameškanou schůzku za období 12 měsíců. Zákon nově projevuje pochopení vůči lidské chybě a to je revoluční změna,
říká ombudsman.
Pokud jste postupně evidovaní na více kontaktních místech, platí pravidlo 12 měsíců pro všechny evidence souhrnně.
Toho, kdo by na schůzky nechodil opakovaně a nedoložil vážné důvody, můžou úředníci z evidence vyřazovat i nadále. Připomeňme, že za vážné důvody se považuje například:
- nezbytná péče o dítě do 4 let věku,
- nezbytná péče o osobu blízkou ve II. stupni závislosti a vyšším,
- vyzvedávání či odvádění dítěte do mateřské školy,
- zdravotní omezení potvrzené lékařem,
- zpoždění dopravního prostředku či dopravní kalamita,
- účast na výběrovém řízení.
Jaké další povinnosti evidence na Úřadu práce přináší?
Chodit na schůzky ovšem není jediná povinnost, za jejíž porušení vám hrozí vyhazov z evidence. Pokud vám úředníci najdou vhodné zaměstnání, máte například povinnost daného zaměstnavatele kontaktovat ve lhůtě stanovené Úřadem práce.
Před potenciálním šéfem byste také měli vystupovat tak, aby měl zájem vás zaměstnat – tedy na pohovoru nevyjmenovávat důvody, proč se na danou pozici nehodíte.
Jestliže vám Úřad práce vhodné zaměstnání zprostředkuje a firma si vás vybere, je vaší povinností na dané místo nastoupit. Za vhodné zaměstnání se přitom považuje práce, která odpovídá vaší kvalifikaci, schopnostem, zdravotní způsobilosti ale i možnostem vašeho ubytování a dopravní dosažitelnosti.
Tip!
Pokud jste v evidenci ÚP nepřetržitě déle než 5 měsíců, nebo úředníci rozborem místního trhu práce došli k tomu, že vám v místě vašeho bydliště práci najít nelze, můžete získat příspěvek na dojížďku. Stejně tak, jestliže jste o práci přišli v důsledku hromadného propouštění.
Výše příspěvku se pohybuje od 1000 do 3500 Kč v závislosti na počtu kilometrů mezi vaším bydlištěm a místem výkonu práce. Kdo pečuje o dítě do 4 let věku, tomu se příspěvek o něco zvýší. Podrobnosti najdete na webových stránkách portal.gov.
Pokud během evidence na pracáku onemocníte nebo se vám stane úraz, musíte stejně jako na klasické neschopence dodržovat takzvaný režim dočasně práce neschopného. To znamená zdržovat se na udané adrese a ven chodit jen v době lékařem stanovených vycházek.
Podpora i další vzdělávání
Tou příjemnější částí evidence na Úřadu práce může být podpora v nezaměstnanosti. Základní podmínkou pro její přiznání je krom evidence samotné také účast na důchodovém pojištění alespoň 12 měsíců během 2 let před nástupem na pracák. Za zaměstnance přitom odvádí důchodové pojištění zaměstnavatel, živnostníci si jej platí sami.
Konkrétní výše podpory se v průběhu takzvané podpůrčí doby, která se liší v závislosti na věku, mění. Od ledna 2026 přitom dojde ke změně dosud platných pravidel: nově bude podpora během prvních 2 měsíců podpůrčí doby odpovídat 80 % předchozích příjmů namísto aktuálních 65 %. V posledním období podpůrčí doby se naopak sníží z 45 na 40 %.
V praxi si tak člověk s průměrným příjmem 25 tis. Kč čistého během prvních 2 měsíců pobírání podpory polepší z 16 250 Kč na 20 000 Kč, v posledním období podpůrčí doby ale přijde o 1250 Kč.
Další propočty včetně nových pravidel si můžete projít v článku: Podpora v nezaměstnanosti bude vyšší. Nová pravidla mají motivovat ke změně práce
Pomoc ze strany Úřadu práce ale nekončí jen u podpory v nezaměstnanosti, zdravotního pojištění a hledání nového místa jako takového. Přidělený poradce vám může nabídnout také další vzdělávání, rekvalifikaci, kariérové poradenství nebo účast v nejrůznějších projektech.
Konkrétní programy a nabídka služeb se většinou liší podle toho, do jaké skupiny nezaměstnaných spadáte. Primárně se zaměřujeme na osoby, které mají zhoršené podmínky s hledáním zaměstnání a nalezením svého uplatnění, na osoby, které bojují s určitými bariérami, nebo ty, kterým se dlouhodobě nedaří najít práci nebo vyřešit svou složitou životní situaci,
vysvětluje tisková mluvčí Úřadu práce Kateřina Pavlíková.
Podrobně jsme se tématu věnovali v článku: Na Úřad práce nemusíte jen pro podporu. Pomůže i s přípravou na pohovor nebo se sebevědomím
ČLÁNKY DO MAILU