To je dost hraběcí rada, pokud bydlíte v obci, kde žádný bankomat není.
Zhruba 3,5 mil. obyvatel ČR žijí na vesnicích a ve městech pod 2 tis. obyvatel, kde fakt žádný bankomat většinou nenajdete. A dalších 700 tis. ve městech o velikosti 2 - 5 tis. obyvatel, kde sice sem tam nějaký bankomat je, ale obecně žádná sláva (v obcích po 3 tis. lidí je to opravdu výjimka).
Takže rozumně nastavený CashBack zhruba pro třetinu obyvatel ČR může být nejlepší cestou, jak se k té hotovosti dostat. (Paradoxem je, že právě na venkově je obecně potřeba hotovosti vyší, neb auto nemaje, nedostane se babička bez "keše" ani do města k bankomatu.)
I ten bankomat by byl zbytečný, zaplatil by se? Pokud vím, tak drtivá většina lidí na vesnici nebo v menších obcích má účet u Poštovní spořitelny, která má pobočky i v malých obcích. Elektřinu a podobné poplatky zaplatí převodem a jinak jedou keš. Ono jim ani nic jiného nezbývá, protože jejich obchody karty neberou. Takže cashback by pro ně byl jen komplikací už zaběhnutých způsobů.
Mě příspěvek Míry zde smysl dává. Jarmila tvrdí, že obchody na vesnicích karty neberou a že hotovost si tam vybírají jako klienti Poštovní spořitelny na poště, což je asi pravda, pokud to není větší vesnice, kde je COOP, který karty bere. Pak ale tvrdí, že „cashback by pro ně byl jen komplikací už zaběhnutých způsobů“, což jí Míra vyvrací, protože zavedení cashbacku či úprava pravidel cashbacku se dotkne pouze těch obchodů, které přijímají karty a jejich zákazníků, což vesničky s poštou a obchůdkem, který nebere karty, o kterých Jarmila psala, nejsou.
Přesně tak.
Pokud někdo bydlí na vesnici bez pošty i bankomatu a nikdo z obchodníků / služeb nebere karty tak se na něj změna podmínek cashbacku nijak vztahovat nebude.
Jak už výše vysvětlit Karel, tak to nedává smysl.
Cashback je, pokud vím, služba navíc. Obchodník ji může ale nemusí poskytnout. Pokud nebude mít dostatek hotovosti, tak ji prostě poskytovat přestane.
Ohledně částky je stanoven horní limit. Dolní limit si zřejmě určí obchodník sám.
Obvykle si nikdo nebude každý den vybírat např. 100 Kč jako cadhback.
To je právě to. V malých městech se dost často nevyplatí mít ani jeden bankomat s tím, že ho provozuje jedna banka a všechny ostatní ji za výběry platí. V takových městech je třeba COOP, který karty bere, ale další specializované obchody ve městě, jako třeba kadeřnictví, karty nebere. Jak v takových místech vybrat hotovost na kadeřníka? Buď jako klient ČSOB či její obchodní značky Poštovní spořitelna na poště nebo cashbackem v COOPu. Někteří lidé ale cashback využít nemohli, protože třeba dělají menší ale častější nákupy pod 300 Kč. Nová pravidla cashbacku tedy pro lidi nejsou komplikací už zaběhnutých způsobů, ale rozšíření možností, jak se dostat k hotovosti.
Bankomat by se v obcích pod 3 tis. obyvatel patrně nezaplatil. Vycházím z toho, že v obcích mírně nad touto hranicí (3 - 4 tis. obyvatel) bývá zpravidla ten bankomat jeden, i když tam fungují třeba dvě či tři pobočky bank.
Jinak, pošta uvádí jako hranici rentability pobočky právě ty 3 tis. obyvatel, malé pobočky buď mají velmi omezený provoz, nebo se ruší, případně se mění na "poštovny" provozované někým jiným, a zpravidla s omezeným sortimentem služeb. COOP, pokud se týká rentability, hovoří o tisícovce obyvatel, s tím, že v menších obcích prodejny často "dotuje".
Další aspekt je ten, že výběr peněz na poště je ČSOB zpoplatněn částkou 40 Kč, tj. srovnatelnou s výběrem z cizího bankomatu. CashBack, pokud se "vylepší" tedy není pro venkov špatná věc.