Hlavní navigace

Testy na koronavirus lze odečíst z daní. Ale za jakých okolností?

12. 10. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Testy na koronavirus můžete uplatnit jako daňově uznatelný náklad. A to i v případě, že testujete preventivně, tedy dobrovolně bez nařízení hygieny. Musíte ale prokázat souvislost s podnikáním.

Některé firmy v poslední době ve velkém nechávají testovat své zaměstnance, aby zabránily šíření koronaviru a kolapsu svých provozů. Například těžební firma OKD v srpnu oznámila, že nechá preventivně otestovat denně až 600 zaměstnanců, a to ve čtrnáctidenních intervalech. To měsíčně představovalo 12 tisíc testů.

Testování bylo preventivní, nebylo nařízené hygieniky a platila ho sama firma. Chtěla si pohlídat, aby její chod byl epidemií zasažen co nejméně. Vznikl jí tak daňově uznatelný náklad.

Testy mohou být daňově uznatelným nákladem jak pro firmy, tak pro OSVČ. V případě preventivního testování však musíte prokázat, že testy prováděné preventivně mají souvislost s chodem vašeho podnikání.

Podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy se na organizaci v posledních týdnech obraceli podnikatelé, protože si nebyli jisti, jestli tento náklad mohou skutečně z daňového základu odečítat.

„Právě OSVČ a malí živnostníci byli koronavirovou krizí a vládními opatřeními zasaženi nejvíce. Jistota daňové uznatelnosti i pro tuto skupinu, která často v posledních měsících doslova počítá každou korunu, může být z hlediska jejího dalšího podnikání velmi důležitá,“ vysvětlil Prouza.

Právní jistota daňové uznatelnosti není stoprocentní

Jak ale upozorňuje Lucie Wadurová z Komory daňových poradců, právní jistota daňové uznatelnosti testů bude záležet na tom, jak bude mít OSVČ či zaměstnavatel odůvodněnou ekonomickou potřebu provedení testů a tyto důvody řádně zdokumentovány, aby v případě dotazů ze strany finančního úřadu unesl své důkazní břemeno. Stoprocentní právní jistotu totiž podle ní naše daňové předpisy neposkytují.

Postup by měl být obdobný jako u jiných výdajů, které souvisejí s podnikáním a jsou daňově uznatelné pouze podle obecného pravidla (jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů): to znamená, že podnikatelé by měli jednoznačně určit a zdokumentovat souvislost se svou ekonomickou aktivitou, respektive se svými podnikatelskými příjmy, uvedla.

Protože finanční úřady mohou kontrolovat oprávněnost daňové uznatelnosti výdajů minimálně tři roky zpětně (respektive až 10 let v případě daňových ztrát), měli byste podle Wadurové věnovat formulaci odůvodnění (a jejímu zdokumentování) dostatečnou pozornost.

Bezpečné pracovní prostředí

Zákoník práce zaměstnavatelům nařizuje vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky pro své zaměstnance, a to vhodnou organizací bezpečnosti ochrany zdraví při práci a opatřeními k předcházení rizikům.

Podnikatelé provádějí testování buď povinně, kdy jim je nařízeno hygienou, nebo preventivně.

V případě, že je testování povinné, je daňově uznatelné a na straně zaměstnance se jedná o příjem, který však není předmětem daně, protože se jedná o povinné plnění zaměstnavatele pro vytváření a dodržování pracovních podmínek.

Zaměstnavatel také podle zákona musí soustavně vyhodnocovat zdravotní rizika zaměstnanců a na základě zjištění přijímat různá opatření. To znamená, že může přistoupit k testování zaměstnanců preventivně, tedy dobrovolně.

Daňový režim se může v jednotlivých případech lišit

Okolo daňové uznatelnosti dobrovolného testování panovaly nejasnosti. Ministryně financí Alena Schillerová na jednání s podnikateli minulý týden uvedla, že i dobrovolné testy jsou daňově uznatelným nákladem.

Podle resortu financí je ale třeba zdůraznit, že daňový režim se může v jednotlivých případech lišit. Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona o daních z příjmů jsou u zaměstnavatele daňově účinným nákladem výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť. § 102 zákoníku práce v obecné rovině ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům, uvedl Zdeněk Vojtěch z odboru komunikace ministerstva financí. 

Zákon však podle něj nestanovuje konkrétní podobu zaměstnavatelem přijímaných opatření a zaměstnavatel tak musí v každém individuálním případě doložit opodstatněnost opatření.

S ohledem na mimořádný pandemický stav všeobecného ohrožení v souvislosti s COVID-19 lze v tomto případě říci, že pokud zaměstnavatel s ohledem na nebezpečí šíření nákazy mezi zaměstnanci na pracovišti provádí preventivní opatření (měření teploty při vstupu na pracoviště, „dobrovolné“, tedy zaměstnavateli nenařízené zvláštním předpisem, testování zaměstnanců na SARS-CoV-2), může se jednat o výdaje definované ve výše uvedeném ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona o daních z příjmů.  Důkazní břemeno ve věci opodstatněnosti daného opatření v konkrétním případě je v této souvislosti na daňovém subjektu, tj. zaměstnavateli, vysvětlil Vojtěch.

 uplatnovani-dph-v-roce2021

Kdy provedené testy nejsou daňově uznatelné

Jiná situace nastává v okamžiku, kdy je test na koronavirus zaměstnaneckým benefitem. To znamená, že zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům testování, které přímo nesouvisí s prací.

Typickým příkladem takové výjimky by byla situace, kdy je test poskytnut jako forma příspěvku zaměstnanci na dovolenou ve státech, které vyžadují od Čechů negativní test na COVID-19. Podobný postup platí, kdyby si OSVČ nechala udělat test kvůli vycestování za rekreací v zahraničí. Jinak ale budou finanční úřady tento náklad bez problémů daňově uznávat, ujišťuje ministryně Schillerová.

Autor článku

Po studiu žurnalistiky se začala naplno věnovat novinářskému řemeslu se zaměřením na ekonomiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).