Hlavní navigace

Summit nic nemění...strach přetrvává

24. 5. 2012
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Co si vzít ze včerejšího summitu? Podle očekávání nejsme o moc moudřejší. Summit původně zaměřený na otázky růstu se věnoval z velké části Řecku, strachu z eventuální finanční nákazy a otázce, jak v takovém případě posílit soudržnost zbytku klubu – euro-dluhopisy, společné bankovní záruky.

Co si vzít ze včerejšího summitu? Podle očekávání nejsme o moc moudřejší. Summit původně zaměřený na otázky růstu se věnoval z velké části Řecku, strachu z eventuální finanční nákazy a otázce, jak v takovém případě posílit soudržnost zbytku klubu – euro-dluhopisy, společné bankovní záruky. Žádného jasného závěru v zásadních otázkách jsme se ale zatím nedočkali.

Evropští lídři jsou za jedno v tom, že potřebují krizový scénář pro případ řeckého euro-exitu. K dohodě na něm mají zatím hodně daleko. Evropská centrální banka a Komise se snaží prosadit návrh na kapitálovou pomoc systematicky významným bankám ze společných prostředků. To by se líbilo především Španělsku, které má největší problém s léčbou svého bankovního sektoru. Německo, Nizozemí a Finsko ale zatím nechtějí připustit vznik nového “bankovního fondu” ani rozšíření pravomocí stávajících fondů (ESM, EFSF) tak, aby mohly poskytovat pomoc přímo postiženým bankám (a ne pouze národním státům).

Jestli v otázce společné bankovní pomoci existuje šance, že Němci sleví ze své zásadovosti (do řádného červnového summitu), v případě společných euro-bondů je to naprosto nereálné.

 uplatnovani-dph-v-roce2021

Němci napříč politickou scénou vidí v euro-bondech nebezpečí, které by mohlo rozvolnit tlak na disciplínu v periferních ekonomikách. Slovy Angely Merkelové budou eurobondy připadat v úvahu, až bude eurozóna fungovat jako rozpočtová unie a národní vlády prokáží schopnost držet své rozpočty na uzdě.

Jediným konkrétnějším výstupem jednání posledních dnů jsou tak tři drobné nápady, jak podpořit evropský růst z kapsy Bruselu: projektové dluhopisy společného evropského rozpočtu, zdvojnásobení kapitálu Evropské investiční banky a přesměrování strukturálních fondů EU. Žádné z těchto opatření ale nemíří k jádru dnešních problémů. Slabý růst je problémem, který musí vyřešit primárně národní vlády reformami na trhu práce, de-regulací chráněných odvětví nebo dokapitalizací bank. Společné evropské peníze na stavbu mostů v Portugalsku a Řecku jsou příliš malé (nezvládnou vykompenzovat nutné domácí úspory) a neřeší podstatu problému slabého růstu. Investory navíc v tuto chvíli skutečně zajímá víc otázka, jak zastavit eventuální nákazu z řeckého euro-exitu. Pokud od politiků brzo neuslyší konkrétnější krizové plány, ještě zesílí tlak na ECB, která je poslední akceschopnou záchrannou brzdou eura.

Autor článku

Autor je hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).