Co je střídavá péče
Střídavá péče je jednou z možností péče o dítě, jehož rodiče se rozvedli nebo žijí odděleně. Kromě střídavé péče může být dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z rodičů nebo do společné péče. Žádná z forem ovšem nemá automaticky přednost, protože soud musí ke každé situaci přistupovat individuálně a najít to nejlepší řešení v zájmu dítěte.
Až do roku 1998, kdy byl v České republice zaveden institut střídavé péče, bylo běžné svěřovat děti do výhradní péče matky. V západních zemích, Skandinávii či USA má přitom střídavá péče mnohem delší tradici (někde od 80. let). Střídavou péči dnes upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Střídavá péče se od výhradní péče liší tím, že počítá s pravidelným střídáním obou rodičů. Rodiče by měli o dítě pečovat systematicky, plnohodnotně, dlouhodobě a společně konzultovat důležité kroky v jeho výchově.
Základní myšlenkou střídavé péče je to, aby dítě mohlo trávit dostatek času s oběma rodiči. Časové intervaly, které dítě s každým z rodičů tráví, by měly být stejné, nebo alespoň podobné. Nestačí tedy zajít o víkendu s dítětem do cukrárny nebo si ho vzít k sobě o prázdninách.
Modely střídavé péče
Intervaly, ve kterých si rodiče dítě předávají, se mohou lišit. Nejčastější jsou týdenní nebo dvoutýdenní intervaly. Někteří rodiče se ale v péči o dítě střídají již po několika dnech, jiní až po uplynutí několika týdnů. Většinou to probíhá tak, že se dítě střídavě stěhuje z domácnosti matky do domácnosti otce a naopak. Pro některé děti to ale může být velice náročné, protože si musí zvyknout na to, že mají vlastně dva domovy. Někdy střídají i školní prostředí, což je také velká zátěž.
Případy, kdy dítě zůstává v jednom a tom samém bytě a rodiče se u něj střídají, nejsou příliš časté. Fakticky by to totiž znamenalo existenci tří bytů, což může být pro rodiče finančně i časově neúnosné. Na druhou stranu jde ale o lepší variantu pro dítě, které má vybudované zázemí na jednom určitém místě.
Podmínky střídavé péče
Než dojde k rozvodu manželů, musí soud nejprve rozhodnout o péči o děti a o výživném. Pokud se na tom rodiče shodnou, může být mezi nimi uzavřena dohoda o střídavé péči. Pokud nebude návrh rodičů schválen nebo se rodiče vůbec dohodnout nechtějí, je rozhodnutí o péči o nezletilé děti na soudu. O střídavé péči navíc může rozhodnout i bez souhlasu rodičů.
Soudce by měl vždy rozhodnout tak, aby to bylo v nejlepším zájmu dítěte. Při rozhodování o nejvhodnějším způsobu péče o dítě musí soud vzít v úvahu zásadní faktory:
- přítomnost upřímného zájmu obou rodičů o dítě pečovat,
- vztahy mezi dítětem a oběma rodiči,
- citové vazby dítěte k sourozencům či prarodičům,
- přání dítěte,
- osobnost a povahu dítěte,
- přítomnost odpovídajícího zázemí pro výchovu dítěte,
- právo dítěte na péči obou rodičů,
- výchovné schopnosti obou rodičů,
- který z rodičů o dítě řádně pečoval.
Jak podat žádost o střídavou péči
Pokud se rodiče shodnou na vhodnosti střídavé péči, musí nejprve podat návrh k soudu. Návrh na střídavou péči se podává vždy k okresnímu soudu odpovídajícímu bydlišti dítěte. Žádost by měla obsahovat základní identifikační údaje dítěte i obou rodičů. Důležité je správně formulovat, na jakých podmínkách se rodiče chtějí domluvit (způsob péče o dítě, intervaly střídání atd.).
Určitě se hodí přiložit i více dokumentů, jako jsou oddací list, rodný list dítěte a důkazy, že jsou rodiče schopni o dítě řádně pečovat.
Argumenty proti střídavé péči
Mezi lidmi panují často diskuze, jak zabránit střídavé péči a zda je něco takového vůbec možné. O střídavé péči může soud rozhodnout i v případě, že s ní jeden z rodičů nesouhlasí. V praxi se tak nejčastěji děje přes nesouhlas matky, která chce dítě svěřit do výlučné péče. Na druhou stranu klade střídavá péče vysoké nároky na dobrou spolupráci obou rodičů, což by neměl soud při rozhodování určitě podcenit.
Střídavá péče není vhodná, pokud si budou rodiče ventilovat prostřednictvím dítěte svůj vztek a hněv. Konfliktní prostředí rozhodně nepředstavuje vhodné prostředí pro výchovu dítěte a neprospívá jeho duševnímu zdraví.
V ideálním případě by měla střídavá péče o dítě rodiče motivovat k urovnání konfliktů. Svěření dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů může naopak vést k vyhrocení situace, k depresivním stavům dítěte a ke zhoršení vztahu dítěte s druhým rodičem.