Je vůbec možné, aby u nás došlo k tomu, že všechny svátky v roce vyjdou na pracovní dny (pondělí až pátek)? Jediný svátek, který to garantuje, je velikonoční pondělí.
Pokud správně počítám, tak vzdálenosti v počtu dnů jsou takové, že vždycky alespoň jeden svátek spadne na neděli a jeden na sobotu, protože celočíselné zbytky po dělení počtu dnů mezi 1. lednem a následujícími svátky dávají všechna čísla od 0 (svátek padne na stejný den v týdnu) až po 6.
A může se stát, že padne na sobotu nebo neděli až 5 svátků, jako letos.
Takže Váš výpočet by bylo dobré ještě zdokonalit o rozložení svátků v jednotlivých zemích, protože to může mít podstatný vliv.
Z hlediska pravděpodobnosti připadá svátek na sobotu nebo neděli ve 2/7 (dvě sedminy) – samozřejmě bez velikonočního pondělí (přičemž v některých zemích mají i další svátky v určitých dnech v týdnu), tedy v pracovní den je 5/7. Téměř přesně to vychází za 28 let (téměř proto, že za 400 let odpadnou 3 přestupné roky, ovšem tak velká stabilita svátků asi není).
Jenomže řada svátků v některých zemích není stanovena na fixní datum, ale na určitý den v týdnu a jeho pořadí v měsíci.
Např. v USA máte dle Wikipedie 10 federálních svátků (nepočítám inauguraci prezidenta, která je jen 1x za 4 roky), ale z nich pouze 1. leden, 4. červenec, 11. listopad a 25. prosinec spadají na konkrétní datumy.
Zbylých 6 připadá vždy na pracovní dny, například třetí pondělí v lednu - narozeniny Martina Luthera Kinga.
Takže těchto 10 státních svátků v USA přináší statisticky 6 + (5/7*4) = 8,85 dne volna navíc.
Naopak u nás těch 12 svátků přináší statisticky 1 + (5/7*11) = 8,85 dne volna navíc.
Tedy 10 státních svátků v USA má statisticky stejný dopad jako 12 státních svátků v ČR.
Moje reakce směřovala v prvé řadě na autora: sice máme 12 svátků, ale podle mne je nemožné matematicky, aby přinesly 12 volných dnů navíc v jednom roce.
Měl jsem navíc pocit, že si nerozumíme ohledně té základní premisy: 14 svátků vázaných na konkrétní datum má zhruba stejný dopad, jako 10 svátků vázaných na pracovní dny. Pouhé srovnání čísel tedy srovnává hrušky s jablky.
Naopak třeba v Belgii mají tendenci přiznávat volný den navíc, pokud se dva svátky scuknou na jeden den, minimálně v kolektivních smlouvách navíc mají často zvyk, že státní svátek se z neděle "přenáší" na pondělí. Tím ten faktor státního svátku v neděli zdatně kompenzují.
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1tn%C3%AD_sv%C3%A1tek
...Z tabulky je vidět, že svátky poskytují v libovolný rok minimálně 7 a maximálně 10 nepracovních dnů navíc k víkendům...
Článek dobrý.
Jen mi tam chybí přehled náhrady mzdy v době nemoci. Když vezmu v úvahu, že u nás první tři dni nemocenské jsou neplacené, tak to prakticky znamená o několik dní využitelné dovolené "na zotavenou" u nás méně.
K tomu "sick days", a už se můžeme blížit dvěma týdnům rozdílu.
V tabulce chybí Norsko, Švýcarsko a Řecko, přitom to jsou určitě evropské státy, Řecko navíc člen EU.
Co se týče počtu svátků, nenašel jsem zmínku o návaznosti na víkendy. Vím, že například ve Spojeném království svátky nemají fixní data, ale posouvají se tak, že vždy navazují na víkend, takže těch 8 svátku je pak mnohem užitečnějších než našich 12, které klidně připadnou na středu nebo třeba neděli. Navíc myslím, že Wales, Skotsko, Severní Irsko a samotná Anglie mají rozdílné svátky, možná se liší i počet.