Pozor, nedoporučuje se nechávat objednávku na poslední chvíli, jako třeba vstup do II. pilíře nebo odevzdávání daňových přiznání. Může totiž být „vyprodáno“ už o dost dřív – jako loni na podzim, kdy zájem brzo přesáhl nabízený limit.
Letošní nabídka už není tak výhodná, navíc výnos už podléhá zdanění, ale přesto byste podobně bezpečné produkty na trhu nenašli. Podobně, jako se u některého technického zboží používá ukazatel cena/výkon, můžeme zde použít podobnou míru výnos/jistota a v ní spořicí dluhopisy jasně vítězí. Ani správci standardních dluhopisových fondů nemají z nabídky státu žádnou radost – právě proto, že stát v ní zkrátka doslova „připlácí“ ze svého (od daňových poplatníků) nad tržní realitu.Čtěte o první emisi spořicích dluhopisů: Dluhopisy pro občany? Kampaň za peníze daňových poplatníků
Ilustrační obrázek.
Zaskočená zdaněním spořicích dluhopisů?
Co může konkurovat
Lze najít některé vklady v bankách a kampeličkách, které by mohly být výnosem i vyšší, ale co do jistoty konkurovat zdaleka nemohou. Zaprvé si málokdo uvědomuje, že bankovní sazby jsou obvykle „vyhlašované“, tedy banka je může kdykoli snížit. To již mnozí vědí ze zkušenosti současného masového poklesu úročení tzv. spořicích účtů nebo slovutného ING konta. Co si však uvědomuje jen málokdo: sice to nazýváme vklad, ale ve skutečnosti jde o půjčku bance – banka ty peníze vede ve své bilanci a podniká s nimi, jako by byly „její“. Tip: Úrok nad 2 % na spořicích účtech je už vzácností
Co je „zajištěné“
Jak pojištění vkladů, tak různé zajištěné fondy používají formy, které jsou doslova „na hraně“. Fond pojištění vkladů svými 20 miliardami korun pojišťuje víc než 2 biliony (tedy asi jen 1 %) vkladů a stačil by tak na nějakou tu kampeličku. Čtěte také: Jsou úspory na spořicích účtech v ohrožení?
Zajištěné produkty zas používají opci u jiné finanční instituce, která může zkrachovat jako každá jiná. Totéž o to víc platí u korporátních (firemních) dluhopisů, které nyní právě proto vynášejí víc než státní. Tedy těch důvěryhodných států, mezi které Česko jasně patří (dokonce jsme třeba z tohoto hlediska důvěryhodnější než třeba Francie nebo Itálie). Určitě bychom našli dluhopisy nějakého afrického státu s dvoucifernými výnosy, ale…
A nakonec snad ještě jedna úvaha: český státní dluhopis je důvěryhodnější než sám český stát. Dluhopis je totiž „pod kontrolou“ mezinárodních trhů, kdežto náš parlament může kdykoli přijmout jakýkoli podivný zákon.
Jak zajištění (ne)vynáší
Každé zajištění (pojištění) něco stojí – to snad chápe každý. A že dostane „zpět“ sice i 100 %, ale nominální hodnoty kdysi vložené (investované) částky = tedy s reálnou ztrátou, to již každý nechápe.
Před časem dost oblíbené zajištěné fondy mají již za sebou dost dlouhou historii k možnému ohlédnutí. Analytici serveru Produktové listy tedy v článku s titulkem Zajištěné investice – velký finanční nesmysl spočítali, že z 387 zajištěných produktů, které byly od roku 2000 nabídnuty klientům, bylo již celkem 210 produktů k 15. březnu 2013 splaceno, známe tedy již investiční výsledek. Průměrný roční výnos (bez zahrnutí poplatků) je smutný: 1,23 %. Pokud bychom zohlednili například 1% počáteční poplatek, je výsledné zhodnocení 0,97 %.
Srovnání investičních produktů
Kalkulátor (nejen) pro novináře a analytiky, který je volně ke stažení na webu Produktové listy, vám srovná nákladovost a zhodnocení. Propočte poplatky, celkovou nákladovost i efektivitu spoření/investování u základních čtyř investičních produktů využívaných pro vytvoření rezerv na stáří (II. i III. pilíř, fondy, IŽP).
Inflace je žrout
Zajímavé video popisuje dějiny hyperinflací
Krásný příklad je konec jedné z nejslavnějších zajištěných investic na českém trhu, která měla výplatu na konci minulého roku. Miliarda korun od klientů přišla do první tranše zajištěného produktu ING pojišťovny pod názvem ING Garant Invest. Počátek byl v prosinci 2007, doba trvání 5 let, konec tedy v roce 2012. Velký potenciál výnosu až 10 % každý rok kvůli krizi skončil na velké nule a nárok na jakýkoli výnos klientům tedy nevznikl. Pojišťovna se navíc zachovala velmi férově a klientům vrátila nejen 100 % investované částky, ale celých 100 % zaplaceného pojistného (tedy i počáteční poplatek a rizikové pojistné). Klienti tak dostali zpět přesně částku, kterou do pojištění vložili.
Zdánlivě vše pro investory dobře dopadlo, ale vezmeme-li v úvahu časovou hodnotu peněz, pak vidíme (celková inflace za roky 2008 až 2012 byla 14 %), že klient, který investoval 100 000 korun, utrpěl ztrátu 14 000 Kč.
Tak který dluhopis?
Nejméně výhodný je asi 1,5letý s výnosem 1,7 % p.a. Lépe vypadá ročních 2,46 % u 3letého prémiového (reinvestičního, kuponový se pro nezájem nenabízí). Pětiletý dluhopis pak má dvě varianty: 2,82 % u kuponového typu a 3,07 % reinvestičního typu. Vše samozřejmě p.a. před 15% zdaněním výnosů.
Že ani inflace není žádný papírový tygr, ale úporný hlodavec, vidíme třeba u výše zmíněné zajištěné jednorázovky. Další v nabídce státu je sedmiletý dluhopis úročený dvakrát ročně podle míry inflace. Jednoduše: nominálně se úročí o inflaci a reálná výnosová míra je nulová. Inflace je nyní nízká a ani výrazný růst nikdo nepředpovídá. Ale – nikdo nepředvídal mnohé (většinu) z bublin, problémů ani krizí.
ČLÁNKY DO MAILU