Vládní strany hledají způsoby, jakými ušetřit nějaké prostředky rozpočtu. Kromě jiných opatření se hojně propírají i změny u důchodů, které se v rámci chystané důchodové reformy plánují tak jako tak. Dnes si proto shrneme, nad čím se vede debata. Rovnou ale upozorňujeme, že žádná ze zmíněných opatření nejsou schválená, nebo dokonce ani ještě nemají formu konkrétního návrhu. Nemusí se ani krýt s připravovanými změnami v rámci reformy penzí, které zatím nebyly zveřejněny (ani v paragrafovém znění).
Změna mimořádné valorizace penzí
Zrovna první změna už je sice v legislativním procesu, ale vzhledem k tomu, jak čeří vody, by bylo spíš divné ji nezmínit. Jde samozřejmě o úpravu pravidel pro nadcházející mimořádnou valorizaci penzí, která vyvolala mimořádnou politickou bouři a donutila poslance (některé jistě po dlouhé době) vyrazit z domu se spacáky a kempovat ve Sněmovně.
Jen pro připomenutí, stávající zákonný mechanismus valorizace, jehož tvůrci podle vlády nepočítali s tak vysokými úrovněmi inflace, by kvůli vysoké inflaci znamenal další výrazné a trvalé náklady na navýšení penzí. Jak jsme vypočetli, mimořádná valorizace měla navýšit procentní výměru o 11,5 %. Dost možná by opět řada lidí odešla do předčasné penze, což je další faktor, který rozpočtu neprospívá.
Vláda se proto rozhodla mechanismus jednorázově upravit novelou (sněmovní tisk 392). Naneštěstí ale až poté, co už došlo k aktivaci zmíněné mimořádné valorizace. Možná retroaktivita v kombinaci s nepopulárním opatřením vyvolala zmíněnou spacákovou mobilizaci.
Pokud skutečně úprava zákona projde (nyní ji posuzuje Senát) a neshodí ji ani Ústavní soud, navýší se průměrný důchod dle zprávy Ministerstva práce zhruba o 750 Kč (původní valorizace měla dosáhnout více než dvojnásobku, částky přes 1700 Kč).
Změna valorizace penzí obecně
Kromě jednorázové změny u mimořádné valorizace by ale mělo dojít ke změně mechanismu valorizace penzí obecně (jak u mimořádného, tak u pravidelného navyšování). Po ministrovi práce to v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce znovu zopakoval i premiér Petr Fiala, podle kterého vláda počítá s úpravou obecného valorizačního mechanismu důchodů (vč. těch předčasných).
Úprava, která zatím nemá jasné kontury, by měla předcházet schvalování balíku změn v rámci penzijní reformy.
Potřebu trvalé úpravy valorizace penzí ostatně zmínila také ekonomka Helena Horská, která je členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV) i členkou poradního týmu, který připravuje důchodovou reformu. Je vidět, že současná valorizace není připravena na výraznější cenové šoky. Musíme ji navíc nastavit tak, aby pomáhala těm nejohroženějším a nejchudším, tedy důchodcům s nejnižšími příjmy, a aby tedy výrazněji valorizovala nižší důchody než ty vyšší,
řekla serveru Měšec.cz a dodala, že úpravou je nutné zabránit i tomu, aby v případě prudkého nárůstu inflace nedocházelo k multiplikaci šoku právě prostřednictvím valorizací.
Růst důchodového věku
Vláda se shoduje i na tom, že by mělo dojít k úpravě věku, kdy (při splnění dalších podmínek) můžete odejít do penze. Zatím ale nemá jasno, jak přesně. Jurečka by měl podle svých slov konkrétnější informace představit už během tohoto měsíce.
Podle České televize byl na stole např. návrh, podle kterého by dnešní padesátníci odcházeli do penze v 66 letech, čtyřicátníci v 67 letech a lidé ve věku 34 a méně pak v 68 letech. Změny neměly nijak ovlivnit pojištěnce, kterým je dnes přes 57 let.
Později však z koalice zaznělo, že by se navyšování důchodového věku nemělo týkat lidí, kterým je přes padesát let. Jak už jsme ale zmínili, zatím jde o dohady. Konkrétnějších a oficiálních údajů už bychom se měli brzy dočkat.
Připomeňme, že důchodový věk postupně roste i nyní. Podle pravidel schválených vládou lidovců, ČSSD a ANO se měl nakonec sjednotit v roce 2030 pro ženy i muže na 65 letech. Už tehdy ale zaznívaly hlasy, že toto zastropování bude pravděpodobně jen dočasné.
Pro Právo Jurečka uvedl, že by mohla nastavení důchodového věku ovlivnit kromě druhu profese i délka vzdělání.
Kromě horníků (platí už z minulosti) vláda nyní zkracuje důchodový věk zdravotnickým záchranářům. Výčet by se měl ale rozšířit i o další náročné profese.
Přečtěte si také:
Dřívější důchod pro záchranáře, nižší penze pro komunisty a výchovné pro více lidí
Předčasná penze
Změny by se měly dotknout také předčasných důchodů. Seznam zprávy během února informovaly, že by se od roku 2025 neměly předčasné penze automaticky navyšovat do doby, než daná osoba dosáhne řádného důchodového věku.
Kromě toho by také mělo dojít ke zkrácení doby předčasného důchodu tak, že by lidé mohli do penze odcházet nejdříve tři roky předem (nyní mohou někteří pojištěnci odejít o pět let dříve).
Pro státní kasu jsou předčasné odchody do důchodu nákladné. Navíc se stále zvyšuje počet těch, kteří tuto cestu volí. Trend se výrazně urychlil na konci loňského roku, kdy (jak upozornilo i samo Ministerstvo práce) bylo výrazně výhodnější odejít do penze právě do konce roku 2022 (kvůli dvěma mimořádným valorizacím) než do něj vstoupit letos, a to i za cenu odchodu do předčasné penze.
Z koalice zní, že je potřeba upravit systém tak, aby nezvýhodňoval – právě přes výrazné valorizace – pojištěnce, kteří odejdou do důchodu dříve než ti, kteří vydrží v práci až do dosažení řádného důchodového věku.
Změny by se ale mohly (pravděpodobně až v rámci penzijní reformy) dotknout také míry krácení důchodu za předčasnost nebo potřebné délky pojištění pro vstup do předčasné penze.
Vláda však na druhou stranu chce občany také pozitivně motivovat k tomu, aby zůstávali v práci déle a pracovali i v penzi. Lidé, kteří by v penzi pracovali (a nechávali si při tom vyplácet důchod), by mohli místo mírného navyšování penze získat slevu na důchodovém pojištění, která by se projevila v jejich peněžence výrazněji a o dost dříve.
Úpravy ve výchovném
Je možné, že úpravy se dotknou také čerstvě vypláceného výchovného, které má za cíl aspoň částečně kompenzovat ženám výpadky příjmů kvůli výchově dětí, které vedly k nižší penzi.
Možnou úpravu výchovného zmínila v rozhovoru pro Seznam zprávy Horská, která je (jak jsme už zmínili výše) členkou Národní ekonomické rady vlády i členkou poradního týmu, který připravuje důchodovou reformu.
Ekonomka upozornila, že v praxi vznikají i konfliktní situace, kdy o výchovné žádají oba rodiče, takže by se v první fázi mohly zpřísnit podmínky čerpání, aby bylo jasnější, kdo má na výchovné nárok a kdo ne. Lenka Kohoutová, poradkyně ministra financí Zbyňka Stanjury, která resort zastupuje i v poradním týmu pro důchody, zase pro Seznam.cz upozornila na to, že když se u někoho vysoudí, že bylo výchovné přiznáno neprávem, peníze už se nevrací. I podle ní by se tak mělo jasněji formulovat, kdo má na výchovné nárok. A to zejména v případě střídavé péče a dále v případě žádajících vdovců, kteří ale nezůstávali v produktivním věku s malými dětmi doma. Podle Kohoutové by se měla vést diskuse i nad tím, zda vyplácet výchovné za neomezený počet dětí, nebo ho nějak zastropovat.
Jak se připravujete na důchod? (lze volit více možností)
