Vlákno názorů k článku Staňte se šéfem vlastních peněz: Jak na příjmy a výdaje? od bob - Ušetřit může každý a nemusí být génius. Je...
-
bob (neregistrovaný)
Ušetřit může každý a nemusí být génius. Je zajímavý že člověk co nadává že nemá často hulí jak fabrika. A dneska krabka cigár denně je měsíčně cca 1800 kaček (a to neru nějaký seno) tedy přes 20 tisíc ročně. A to jsou JEN cigára.
Tady jde spíš o takovou sortu lidí - všechno utratit za blbosti a pak čekat s nataženou rukou. A těm fakt nemá cenu radit.
-
Až uvidím člověka, který už fakt nemá na čem ušetřit, tak si ho vyfotím a zarámuju.
Malý příklad: běžné pečivo stojí cca 45 Kč za kilogram. Chleba v průměru 22 Kč za kilogram. Když si budete péct doma kváskový (ne kvasnicový) chleba (v troubě, ne domácí pekárně), dostanete se na nějakých 10-12 Kč na kilogram.
Kolik lidí si kupuje housky a kolik lidí si doma peče chleba?
A to nemluvím o lidech, kteří si kupují různá prémiová pečiva, která jsou ještě dražší. -
jezevec (neregistrovaný)
vy asi nevíte, co je kvásek. to je žitná mouka rozkvašená ve vodě,
deset korun kilo. kilo mouky = zhruba dvě kila těsta. dalších surovin netřeba.
domácí pekárničky pečou s nominálním příkonem kolem 500W a spotřebou na jedno (hodinové) pečení cca 300-500W. takže asi tak 1,50Kč?
navíc nechodíte tak často do krámu, pro pečivo se chodí nejčastěji. takže nekoupíte spousty zbytečností. -
Jezevec už vlastně zodpověděl, ale pokud to chcete exaktněji, tak zde.
Na 1 kg chleba:
- mouka 500 g - od 6 Kč
- voda kohoutková cca 500 ml - cca 0,03 Kč
- sůl cca 5 g - cca 0,05 Kč
- kmín drcený cca 5 g - cca 1 Kč
- elektrická energie cca 0,8 kWh - cca 3 Kč (elektrická trouba s příkonem 1,6 kW, která topí cca 0,5 hodiny; plynová trouba by asi vyšla ještě o trochu levněji)Ještě bych mohl počítat amortizaci ošatky, která stojí cca 100 Kč a představuje jediné vybavení, které není běžně dostupné v domácnosti. Domácí pekárnu nepotřebuju, stačí mi běžná trouba, ať už elektrická nebo plynová.
Pokud počítám, že peču 1x týdně a ošatka vydrží 10 let, tak mi na jedno pečení vychází amortizace 0,2 Kč.Samozřejmě, investuju do toho trochu svého času, jenomže to se mi bohatě vykompenzuje tím, že nemusím ten chleba jít koupit, což by mne čas stálo taky.
-
Kousavka (neregistrovaný)
Měl jsem dojem, že velkovýroba některých druhů zboží vznikla právě proto, aby byla levnější než domácí malovýroba. Jak vidím, není. Vrátíme se teda zase k tomu, že budeme doma chovat prasata, králíky, na zahrádkách zeleninu, budeme doma tkát, plést, štípat dřevo a točit klikou kvůli elektřině, aby to bylo levnější než z velkovýroby? Jasně, začneme pečením chleba a skončíme kde? Montáží auta ze stavebnice? Zapomněli jste i na domácké pěstování žita a pšenice.
-
To je zcela typické tunelové vidění.
Ta kalkulace je mnohem složitější, a ten chleba je skvělý příklad.Řemeslná a později průmyslová výroba chleba začala s růstem měst, kde spousta obyvatel neměla k dispozici výrobní prostředky pro pečení chleba (konkrétně pec). Tudíž si ho sami vyrábět nemohli a museli ho kupovat, bez ohledu na efektivitu. Ti, co je měli, si ho doma pekli ještě mnohem déle.
Další věc je relativní cena času a práce: pro nezaměstnaného, který není schopen svůj čas využít k tomu, aby si přivydělal, protože o jeho práci nikdo nestojí, není účelné kupovat výsledek práce někoho jiného, jakkoli ten někdo je efektivnější, pokud je schopen si to udělat sám. Tady je ten výpočet velmi jednoduchý: dokážu si za cca 20 minut, které na přípravu chleba potřebuji, vydělat víc, než kolik ušetřím oproti jeho nákupu v obchodě?
A konečně zcela zásadní jsou ty transakční náklady. Když lidé chodili do práce pěšky kolem pekařství, tak pro ně ztráta času na nakoupení chleba byla zcela minimální a oni řešili jen rovnici efektivity. Pokud to ale dnes pro někoho znamená ztrátu půl hodiny, protože musí zajet do hypermarketu, tak pro mne domácí pečení představuje nejen úsporu peněz, ale i úsporu času. Pokud je to zajížďka 10 minut, tak do rovnice z předchozího odstavce dosazuji jen cenu 10 minut (sice jsem 20 minut hnětl, ale ušetřil jsem 10 minut zajížďky).
Navíc náklady ušlé příležitosti: při hnětení chleba je docela dobře možné koukat na televizi apod. Pokud pro něj pojedete do krámu, můžete přijít o svůj oblíbený pořad :-)
-
Nevím, jak Vy, ale já jezdím ostatní jídlo nakupovat cca 1x za 14 dnů nebo i za 3 týdny. To s pečivem jaksi nejde, přinejmenším ne s pečivem běžně prodávaným v tuzemských obchodech.
V celém výpočtu jde o to, že
(a) lze snížit absolutní výdaje a
(b) v individuálních případech, jako je ten můj, to může být efektivnější i po zohlednění ceny času (práce) -
OptymusPrime (neregistrovaný)
Ještě před dvaceti lety se drtivá většina chleba u nás vyráběla z přírodního kvásku, mouky a vody. Dnes se většina chlebů vyrábí průmyslovým způsobem, na jehož začátku jsou pytlované směsi mouky, enzymů a éček, které umožňují používat nekvalitní suroviny a zkracovat dobu pečení.
Pečením chleba ušetříte! Navíc můžete alespoň základní potravinu jest zdravěji bez enzymů a éček.
-
Michal Kára (neregistrovaný)
"Pečením chleba ušetříte!"
A už jste slyšel úsloví "čas jsou peníze"? Ano, jsou lidé, jako třeba důchodci nebo nezaměstnaní, kteří tím opravdu ušetří, ale rozhodně to nelze generalizovat.
"Navíc můžete alespoň základní potravinu jest zdravěji bez enzymů a éček."
Tak tohle je ROFL :D Předpokládám, že ten chleba necháte prokvasit. A co se účastní procesu kvašení? Ano, správně, enzymy z kvásku, který tam přidáte. Ale díky za to, hezky jste demonstroval, že preference "domácích" "přírodních" potravin je spíš o srdíčku, než o hlavě.
-
jezevec (neregistrovaný)
tak znova. do kvásku se nedávají žádné enzymy a žádné další "suroviny". kvásek je mouka+voda. smíchat, do tepla, samo se to rozkvasí. pak občas (obden) přidat hrst mouky a stejně vody. po týdnu ze část "kvásku" odebrat, blemcnout to do formy, a bez jakýchkoliv enyzmů a dalších surovin se z toho upeče chleba. zbytek kvásku se zase dokrmí moukou a vodou, a pokračuje se relativně donekonečna. ty enzyme!
-
Michal Kára (neregistrovaný)
Tak tohle je snad ještě vtipnější příspěvek, než ten předchozí :D :D :D Kvašení je chemický proces za pomoci bakterií kvašení (zejména mléčného), které pro něj používají - a teď to přijde - enzymy (jimi vyrobené, ne přidané). Viz třeba http://www.countrylife.cz/kvasek-a-kvaskovy-chleb .
No je vidět, že v oboru potravinářství a zvláště pečení chleba jste opravdu odborník na slovo vzatý :D
-
Michal Kára (neregistrovaný)
A proč by se tam měl přidávat, když ho vyrobí kvasinky? A jakou souvislost to má s tím, že mouka obsahuje enzymy?
Jinak co jsem pochopil, tak se to má tak, že kvalitní mouka sama o sobě obsahuje dost enzymů na dobré prokvašení. Pokud chce pekárna použít horší mouku, tak do ní musí enzymy dodat "uměle", jinak by to kvasilo blbě.
-
Navrhuji, abychom se soustředili na ekonomickou stránku věci.
Větší či menší díl pravdy máte totiž oba:
- Michal Kára v tom, že kvasinky a laktobacily si samy vytvoří spoustu enzymů, které ovlivňují proces kvašení, a které jsou možná (nejsem odborník) v průmyslové výrobě dodávány uměle
- Jezevec v tom, že (nad rámec kultury kvasinek a laktobacilů) nejsou při domácí výrobě kváskového chleba přidávány žádné (další) enzymy a katalyzátory.Pro někoho má hodnotu fakt, že má pocit, že do jeho chleba nebylo nic přidáno. Osobně si toho moc necením, protože pro změnu nevím, jestli se mi v kvásku zrovna nenamnožila nějaká méně žádoucí forma života. Je to hodnota asi na úrovni toho, že mně osobně lépe chutná.
Zato zcela jednoznačnou, praktickou i ekonomickou hodnotu má fakt, že domácí kváskový chleba vydrží po upečení bez problémů 2 týdny i déle, což se u průmyslového opravdu nedaří.
-
Michal Kára (neregistrovaný)
S tím nemám problém souhlasit :)
Jen se mi nezdá ta trvanlivost - to máte z osobní zkušenosti (pečete chléb a běžne vydrží 14 dní)? Protože třeba v článku, který jsem odkazoval výše ( http://www.countrylife.cz/kvasek-a-kvaskovy-chleb ) píší "týden až 10 dní", což mi přijde jako reálnější hodnota.
-
Osobní zkušenost. Je pravda, že mám omezený počet pozorování, protože standardně peču dva bochníky, takže obvykle jsou snězeny za méně než týden.
Druhá věc je, že kváskový chleba zkrátka degraduje jinak, než průmyslový. Kváskový je odolnější vůči plísni a spíš jen tvrdne, takže otázka, jestli je ještě k jídlu nebo ne, je subjektivnější. Když je hlad, ostrý nůž na ukrojení a zdroj tepla na rozpečení ... :-)
-
jezevec (neregistrovaný)
důvod, proč se nepoužívá kvásek ve výrobě, je především inkonsistentní kvalita a chuť každé šarže chleba. takže pokud se nějaký kváskový chleba prodává v prodejně, byť v counrtylife - už zase bude mít nějak srovnané vlastnosti a obsah, přinejmenším aby se vešel do normy. proto nemusí mít stejnou trvanlivost, jako chleba pečený doma. já peču už přes třicet let, možná i proto jsem se zlobil za ty přidávané suroviny a enzymy. po dvou týdnech se chleba, byv zabalen do utěrky a držen v bytě bez ústředního topení, dá ještě nakrájet a pozřít. nejlepší je mezi třetím a sedmým dnem.
-
Myslíte tím náročnějším technologickým postupem těch pár desítek vteřin denně (občas i obden), které strávím v technologických mezerách jiného vaření tím, že do sklenice s kváskem dosypu lžíci mouky a doliju trochu vody a celé to zamíchám?
Rozdíl je samozřejmě v tom, že zatímco já si mohu dovolit riskovat, že náhodou chleba bude nakynutý o něco méně či o něco více, než očekávám (případně s velmi malou pravděpodobností nevykyne vůbec), pro velkovýrobu by to byl docela průšvih, protože v každé dávce mají mnohem více peněz, o důvěře zákazníků (myšleno těch hypermarketových řetězců) nemluvě.
Tudíž pro velkovýrobu jsou kvasnice lepší, protože jim umožňují předvídatelnější výsledek. Mně je to (tak jako generacím domácích pekařů přede mnou) celkem jedno, tak si můžu dovolit hrubší zacházení s kváskem.
-
jezevec (neregistrovaný)
neni muj problém, pokud velkovýroba přijde dráž než domácí výroba - o tom ale diskuse nebyla. otázka zněla, zdali je na čem ušetřit. někdo tu zmínil chleba - a hned tu někdo jiný začal povykovat, že na chlebu se ušetřit nedá, že k tomu jsou potřeba "suroviny" a že je to drahé. poté co byl usvědčen že neví co to je kvásek a z čeho se vlastně opravdický chleba dělá, bylo mu i aritmeticky doloženo, jak velmi se mýlí. a to pokud mouku koupíte v pytli ve mlejně a ne ve fashion obchodě s biopotravinami, stojí šest korun kilo a ne půlkilo.
no a podobně je to se dřevem, s oblečením, nevim jak s autem ale určitě s jeho údržbou - vždycky je na čem ušetřit, a obvykle to není na úkor kvality, jen na úkor lenosti.
přiznávám, že ječet že se mám špatně a at mi dá někdo nažrat z cizího, je jednodušší než zadělat na chleba. ale to už je zase dalsí kapitola. -
Kousavka (neregistrovaný)
Z cizího žrát nechci, ale domácí samovýroba kdečeho mi přijde jako krok zpět. Domácí výroby jsme si užili za socialismu až až, protože i přes plnění plánů na 103,2% bylo v prodejnách leda velký kulový, a teď máme totéž provozovat zas, páč pro změnu krámy jsou narvaný k prasknutí, ale pro hodně lidí cenově nedostupným zbožím? Ať žije oblékání u Vietnamců a obnovené zahrádkaření, kombinované s výrobou chleba!! (padron: ani za těch nenáviděných komunistů jsme cheba doma péct nemuseli, ten pekla naposledy naše babička za druhé světové války, to doma vařila i pivo).
ČLÁNKY DO MAILU