Stablecoin: může se stát moderní, nezávislou a stabilní měnou budoucnosti?

Peníze jsou tradičně primárním plošným statkem směnného obchodu každé moderní vyspělé společnosti. Monetární systém je zpravidla jako celek regulován a prosazován zejména bankami společně s vládou. V poslední době je ovšem evidentní výrazný zlom na poli finančních trhů, a to obzvláště v důsledku docházející nebo nastupující finanční krize, která otřásla důvěrou ve finanční instituce a spustila další evoluci finančních trhů. Za meritum této evoluce lze označit cílenou rekonstrukci peněz za pomoci technologie blockchainu a kryptoměn, tedy jakési vložení důvěry do technologií namísto do tradičních centralizovaných institucí.

V závislosti na právních řádech jednotlivých států se ovšem může přístup ke kryptoměnám lišit. Obecně lze tedy kryptoměnu chápat i jako prostředek směny existující v digitální podobě, využívající specifický šifrovací systém k řízení tvorby, emise, transferu a ověření převodu těchto prostředků.

Nejvýznamnější a pravděpodobně vůbec první globálně využívanou kryptoměnou je široké veřejnosti dobře známý bitcoin. Smyslem bitcoinu, jak bylo nastíněno výše, je se zcela vyhnout rovině monetární politiky a regulace státu a prostřednictvím decentralizovaného a anonymního systému, kdy skutečná hodnota bitcoinu není navázána na žádnou reálnou majetkovou hodnotu, dosáhnout plné nezávislosti.

Je ale nade vší pochybnost, že výše popsané pozitivní aspekty s sebou nesou i aspekty negativní. Bitcoin a měny obdobného typu jsou stiženy vysokou mírou volatility a extrémní energetickou náročností na jejich „těžbu“, tedy získávání. Z institucionálního hlediska jsou uživatelé bitcoinu v nejistotě ohledně skutečnosti, kdo drží většinu těžební aktivity a kdo ve skutečnosti kontroluje celý „měnový“ systém.

Kryptoměny ke dnešnímu dni nedosáhly skutečně masového přijetí a dle našeho názoru ani nikdy nedosáhnou. Jedna z částí finančního trhu, která však nyní zaznamenává podstatný růst, jsou stablecoiny.

V červnu roku 2019 navíc Facebook představil nově vytvořenou kryptoměnu Libra, která naplňuje všechny znaky stablecoinu, jelikož měla být navázána na vícero světových měn. Ve strachu z následků zavedení této kryptoměny a s tím spojené možné hegemonii Facebooku se znovu zvedl tlak i na jednotnou regulaci kryptoměn alespoň na unijní úrovni. Nutno doplnit, že od oznámení a nátlaku veřejnosti se ambice Facebooku mírně měnily. Od té doby se projekt přejmenoval na Diem (označení: ≋) a zůstal navázaný v poměru 1:1 k americkému dolaru. Měna Diem je však podporována více než 27 významnými členy tzv. Diem Association, které čítají investiční fondy, poskytovatele platebních služeb nebo start-upy věnující se blockchainu, jako např. Coinbase.

Stablecoin – ideálně nastavená kryptoměna?

Pokud si chceme užívat pozitivní aspekty anonymity, decentralizace a globálního užití a zároveň efektivně eliminovat aspekty negativní, jako například zmíněnou volatilitu, měli bychom věnovat pozornost vzpomínanému stablecoinu.

V zásadě můžeme rozdělit stablecoin na tři druhy:

1. stablecoin zajištěný přímo skutečnou státní měnou (např. USD) („fiat-collateralized stablecoin“),
2. zajištěný jinou kryptoměnou („crypto-collateralized stablecoin“) a konečně
3. nijak nezajištěné stablecoiny („non-collateralized stablecoin“).

Fiat-collateralized stablecoin

Funguje jednoduše tak, že za jeden americký dolar zpravidla dostaneme jednu jednotku příslušného státní měnou zajištěného stablecoinu a vice versa. Jedná se tak v podstatě o digitální reprezentaci dolaru.

Výhodou je značná jednoduchost, stabilita a v neposlední řadě, alespoň zatím, malá hrozba hackerských útoků.

Nevýhodou je absolutní centralizace systému způsobená navázáním na státní měnu – tento typ je právě měna Facebooku Diem.

Crypto-collateralized stablecoin

Je kryptoměnou, která je zajištěna jinými kryptoměnami, které jsou kaskádově navázány na státní měnu či jiné hodnoty. Aby se zamezilo volatilitě, tyto kryptoměny jsou tzv. nadzajištěny. Jednoduše řečeno, jedna jednotka této kryptoměny je zajištěna více jednotkami jiné kryptoměny tak, aby případné výkyvy nezapříčinily výkyvy její hodnoty.

Výhodou je, že tento systém je zcela decentralizovaný, požívá výhod blockchainu a je velmi transparentní. Nevýhodou je však určitá náchylnost na změny hodnot podkladových kryptoměn.

Nejzásadnějším problémem je způsob zajištění stability. Za jeden vložený dolar získáme pouze určité procento našeho vkladu.

Non-collateralized stablecoin

Je nijak nezajištěná kryptoměna, která však dokáže udržet stabilitu, bez ohledu na zajištění či rezervy. Předobrazem pro tuto variantu je činnost centrálních bank v rámci udržování stability měny. Tedy tento systém reguluje nabídku a poptávku po kryptoměně tak, aby zajistil její stabilitu.

Výhodou je, že tento systém je nezávislý na jakékoliv jiné národní měně či kryptoměně, avšak celý systém je založen na důvěře uživatelů a jejich primárním ekonomickém rozhodnutí nezajištěně investovat.

Právní úprava je slabá

Význam kryptoměn globálně nepochybně roste. Do dnešního dne ovšem neexistuje ani jednotná právní úprava na úrovni Evropské unie, ani komplexní úprava v rámci právních řádů členských států.

Česká národní banka přistupuje ke kryptoměnám vcelku rezervovaně a zatím nesledujeme zájem o jejich regulaci. V tuzemsku se významně dotýká kryptoměn v zásadě pouze zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který definuje pojem virtuální měny jako elektronicky uchovávanou jednotku bez ohledu na to, zda má, nebo nemá emitenta, která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i osobou odlišnou od emitenta.

Zmíněným zákonem nastavené atributy však může splňovat například i e-kredit vložený do internetové platformy s odlišnými poskytovateli služeb nebo zboží. S otázkou zdanění zisku z prodeje kryptoměn se tento článek dále nevypořádává, i když je to v zásadě nejdiskutovanější povinností tzv. „traderů“.

Na úrovni vnitrostátního právního řádu v Evropské unii kryptoměny reguluje ve větším měřítku zejména Francie, a to obzvlášť v kontextu směnáren kryptoměn a danění zisků.

Německo stanovilo, že kryptoměny mají status účetní jednotky a jsou chápány jako privátní peníze (lze z nich platit daně, jsou legálně obchodovatelné). Lze předpokládat, že tento v Německu aplikovaný přístup se v budoucnosti prosadí i v Česku.

Konec anonymních kryptoměn?

Unijní úprava byla v minulosti ke kryptoměnám vcelku sporadická a do velké míry tomu tak je i dnes. Toto by se ovšem mohlo brzy změnit. Negativní aspekty kryptoměn spatřuje Evropská unie zejména v možnosti financování terorismu, praní špinavých peněz, případně daňových úniků. Tyto nelegální činnosti jsou možné právě díky anonymitě subjektů v rámci systému. Evropská unie proto v současnosti chystá regulaci zakazující anonymní kryptoměny.

Podobné úvahy již lze pozorovat i za hranicemi Evropské unie, zejména v USA, kde nyní pracují na implementaci plánu, který by v budoucnu plně reguloval právě stablecoiny. Jednalo by se zejména o nastavení povinné transparentnosti, kterou by byli vydavatelé povinni poskytnout, a také o nastavení práv jejich „zákazníků“. Případná regulace by také mohla zmírnit hrozbu vyplývající ze skutečnosti, že stablecoiny mohou představovat systémové riziko pro finanční systém nebo mohou situaci zhoršit.

V rámci Evropské unie nastiňuje budoucí vývoj postoj Evropské komise, která se nechala slyšet, že vzhledem k tomu, že převody virtuálních aktiv, zejména pak kryptoměn, podléhají podobným rizikům praní peněz a financování terorismu jako převody bankovních fondů, tak se zdá logické používat k řešení těchto společných problémů stejný legislativní nástroj.

Je očividné, že Evropská unie, jednotlivé členské státy, ale i USA vidí kryptoměny jinak než v době jejich vzniku. Do budoucna můžeme očekávat na evropské úrovni jednotnou ucelenou právní úpravu, o které se v posledním roce již otevřeně a často mluví. Konkrétní předpis velkého významu ovšem stále chybí.

Faktorem, který jeho vznik oddaluje, je skutečnost, že jednotlivé členské státy mají přeci jen v lecčem odlišný postoj. Tendence pozorujeme od „doktríny“ minimální regulace (Česká republika) až po postavení kryptoměn de facto naroveň měnám (Švédsko).

Co se týče samotných stablecoinů, ty sice do velké míry odstranily největší rizika nezajištěných kryptoměn, ovšem v blízké budoucnosti je minimálně v USA čeká plošná regulace. O její přesné podobě můžeme zatím pouze spekulovat.