Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají… Smlouvy jsou často nepřehledné, formulace nejasné. Obsahují různé druhy pojištění – standard, normal, optimap exklusiv… Na co se pojištění nevztahuje je uvedeno malým textem a často nekonkrétně. A když dojde ke škodě, zrovna jak naschvál se na danou škodu pojištění nevztahuje. Pokud bych bydlel v nějaké záplavové oblasti pojistím se (pokud by to pojišťovna chtěla pojistit). Ale v paneláku se to podle mého názoru nevyplatí, pokud tam nemám obklady za stovky tisíc.
Pokud bych bydlel v nějaké záplavové oblasti pojistím se (pokud by to pojišťovna chtěla pojistit). Ale v paneláku se to podle mého názoru nevyplatí, pokud tam nemám obklady za stovky tisíc.
Zrovna něco takového jsme řešili, záplava byla standardní součástí smlouvy. Smlouva i pojistné podmínky vypadaly na první pohled celkem „neprůstřelně“, v obojím bylo zahrnuto riziko záplavy a na žádný háček to nevypadalo. Až na nějaké x-té straně se člověk dočetl, že „škody pro případ záplavy jsou kryty na xx tisíc“ (šlo o nějaké desítky tisíc), takže vzhledem k ceně budovy vlastně nejsou. Naštěstí nás tohle nemuselo zajímat, dům je na místě, kde záplava opravdu nikdy být nemůže a smlouva byla jinak celkem OK. Běžný klient to nemá šanci objevit. Uzavíralo se to bez přítomnosti prodejce (šlo o jakousi rámcovou smlouvu ke které jsme se jen připojovali – cena byla asi čtvrtinová proti běžně sjednávané smlouvě na pobočce), ale dokážu si to představit – „ano, máte tam pojištěnou i záplavu“ – a měl by vlastně pravdu :(
Kazda smlouva ma vyluky. Neni zaplava jako zaplava a neni infarkt jako infarkt. Pojistovny vzdycky chapy dane slova v uzsim kontextu nez bezny clovek. Proto ani nema vyznam spolehat na poradce. Mozna jenom ramcove „ano o zaplavach tam je OK prectu si to“, protoze nepodepisujete kecy pojistovaka, ale pisemnou smlouvu.
Tak jasně. Každý si má přečíst co podepisuje a když to neudělá, tak si prostě ponese následky – s tím ale souvisí to, co jsem psal v článku – nenechat se zblbnout, že smlouva je číslovaná a trvat na jejím důkladném prostudování před podpisem a to v přítomnosti prodejce jednoduše nelze.
V našem případě si dovoluji tvrdit, že 99 % klientů by na omezení plnění v případě záplav nepřišlo.
1) Ve smlouvě byla uvedena pojistná částka dle hodnoty nemovitosti.
2) Ve smlouvě byla mezi pojištěnými riziky uvedena živelní pojistná událost
3) V pojistných podmínkách byla v definici živelní pojistné uvedena záplava
4) V definici záplavy nebyl žádný háček
5) Teprve na nějaké x-té straně bylo uvedeno, že „není-li ve smlouvě uvedeno jinak, tak plnění podle bodu x.y.z je omezeno částkou xx tisíc Kč.“
A takových „odskoků“ tam bylo samozřejmě víc, člověk neustále lítal mezi první a poslední stránkou, aby zjistil, o čem to vlastně čte.
Takže ano, číst, číst, číst. Protože plnit se bude podle toho, co je v pojistných podmínkách napsáno, ne podle toho, co před x lety při sjednávání smlouvy prodejce tvrdil.
Přestaňte tu dělat z pojišťovacích poradců padouchy. Samozřejmě jsou ve všech službách zlatokopové, kterým o klienty/zákazníky nejde, ale jsou tu i slušní lidé, kteří nechtějí před svými klienty/zákazníky kanálama!
V naší kanceláři to řešíme tabulkou, ve které je výpis veškerých omezení pojistných částek a s klientem ochotně VPP projdeme, pokud o to má zájem – bavíme se samozřejmě o pojištění majetku.
K nepodepsaným pojistným smlouvám. Pojistná smlouva se tiskne na centrále na základě doručeného „návrhu pojistné smlouvy“, který je sepsán a podepsán na pobočce. V systémech máme už možnost tisknout „draft“ návrhu, který je totožný s návrhem a je samozřejmě klientovi k dispozici.