Pokud by klienti vzali vážně vaše doporučení vyžádat si vždy domů smlouvu a když ji nedostanou, jít jinam, asi by nikdo žádnou pojistku neuzavřel.
Návrhy pojistných smluv jsou skutečně číslované a v žádném případě není možné poskytovat klientovi před podpisem smlouvy smlouvu nebo její kopii domů na prostudování – snad si dovedete představit, že se toho dá lehce zneužít.Pracuji 13 let jako výhradní zástupce pojišťovny a nedovedu si představit, že by mi mezi potencionálními klienty kolovaly očíslované kopie návrhů smluv, to bych asi strachem nespala.
Klient může bez problémů dostat na prostudování všeobecné pojistné podmínky, to určitě ano, a nabídku smlouvy, která je nezávazná a samozřejmě není číslovaná. Pro rozmyšlení před podpisem smlouvy to určitě stačí. Pokud si klient přeje nabídku třeba několikrát upravím dle jeho požadavků a jsem ochotná sejít se i několikrát před podpisem smlouvy, aby si klient byl jistý, co chce skutečně uzavřít. To se ovšem týká spíš životních a úrazových pojistek, případně pojištění majetku, u aut se většinou domluvíme rychleji, vždy ale záleží na klientovi.
Když mám něco podepsat, tak jednoduše musím mít možnost si to důkladně prostudovat a to v případě, že mi dýchá prodejce na krk nemám. Je jedno, jestli jde o originál smlouvy, její fotokopii nebo nějaký „dummy“ vzor (bez čísla). Důležité je, že to, co podepisuji musí být naprosto shodné (tedy včetně mých údajů jako výše pojistné částky, vybrané spoluúčasti, vybraných rizik…) a musím mít na prostudování dostatek času – tedy klidně i několik dní.
Vím, že se to dá z prodejců bez problémů „vyrazit“, stačí říct, že „jinak to nepodepíšu“. To, že na tomto základním pravidlu lidé netrvají, je jejich hloupost. Pak se ale nesmí divit, že uzavřou něco, co ve skutečnosti nechtěli.
Ano, přesně tak. Otvírá se mi kudla v kapse, když mi tu paní píše o tom, že smlouvu, kterou má člověk podepsat nedostane.
Je zcela jedno, co člověk dostane, ale přesně to samé se pak musí podepsat, případně po dohodnutých úpravách.
Ale oni na to lidé hřeší stejně. Je zvláštní co si tu lidé nechají líbit v Česku za „služby“. To platí ve všech oborech.
No taky to mám raději takhle (tj. prostudování nabídky klientem), mám potom pocit, že klient udělal pevné rozhodnutí a pojistka snad vydrží (alespoň po dobu ručení). Ty rychle uvařené smlouvy často stejně rychle padnou.
Na druhou stranu pojistné podmínky poskytuji domů jenom známým klientům. Pokud si je na prostudování vyžádá neznámý ksicht, tak je to buď spekulant nebo někdo od konkurence. Protože nikdo mě nepřesvědčí, že si přečte nezáživné a otravné pojistné podmínky od začátku do konce a ještě jim porozumí. Jestli chce vědět něco konkrétního (třeba po zkušenosti své či někoho z okolí), ukážu mu, kde se o tom v pp mluví, ale jinak na něj kašlu.
Ja si je ctu i kdyz to neni od konkurence. Ale musim rict, ze posun od: „je hloupy, protoze byl liny si precist co podepisuje“ k „nepresvedci mne ze by chtel ty podminky vubec precist“ je dost brutalni.
Neprijde Vam, ze je pak otazka jestli takove smluvni vztahy vubec dovolovat? Smluvni vztah kde jeden vytvori smlouvu tak slozitou ze je tezko k uvereni, ze by je podepisujici protistrana chtela vubec cist? Preci na tom, ze obe strany vi co podepisuji stoji cely obcansky a obcansky zakonik.
Kdo si chce přečíst to, co podepisuje, je podezřelý a vlastně se předpokládá, že tomu ani nebude rozumět. A pokud si to chce dokonce prostudovat doma, tak mu to, pokud možno, ani neumožníme. Ale stalo se mi to už také, v jedné pojišťovně jsem si chtěl sjednat cestovní pojištění (nabízeli neomezené plnění v případě léčebných výloh) a tak jsem chtěl vědět „v čem je háček“ (pojistné nebylo o tolik vyšší než u ostatních pojišťoven). Prodejce jsem evidentně zaskočil a dost se vykrucoval. Po chvíli přesvědčování se mi z něj podařilo vylomit alespoň pojistné podmínky a po jejich důkladném prostudování jsem se nakonec rozhodl smlouvu neuzavřít (na důvod si již nevzpomínám, prostě tam byl nějaký „háček“, horší, než u jiných pojišťoven).
Bohužel si to lidé nechají líbit a pak vidíme v pořadech typu Občanské judo jak si stěžují, že koupený produkt má jiné vlastnosti, než původně předpokládali (a je jedno, jestli jde o pojištění, úvěrovou smlouvu nebo cokoliv jiného).
Na to je opravdu jediný recept – takovou smlouvu v žádném případě nepodepisovat a je-li to možné vyměnit i prodejce. Pokud totiž má problém s tím dát klientovi k dispozici dokumenty, které bude podepisovat, k prostudování, lze od něj očekávat, že i jeho odpovědi na otázky ohledně pojištění nebudou úplně „čisté“.
Je to zvláštní, kvůli 20 haléřové slevě na rohlík jsou lidi ochotni jet přes půl města, ale věnovat pár hodin času prostudování smlouvy, která kryje škody v řádu milionů nechtějí.
Já o pojištění vím docela hodně, ale i tak, když dostanu do ruky pojistné podmínky, tak mi to dá opravdu hodně práce jim porozumět. Aktuálně připravuji další článek o jenom pojištění, které bude v následujících měsících poměrně aktuální (měl by vyjít příští týden) a musím říct, že mi to dává docela zabrat. Pojistné podmínky musím číst několikrát a na některé části se i znovu dotazovat. Když si představím, že to dostane do ruky člověk, který se o pojištění aktivně nezajímá – tak ten nemá absolutně šanci.
Ja vim ze to tak je. Delal sem pro pojistovnu soft, jehoz soucasti bylo i zjistovani fraudu. A bylo nekolik zakladnich ukazatelu ze se jedna o pojistny podvod a jednom z nich, byl ten ze clovek znal pojistne podminky. Proste skutecne je zkusenost takova, ze lide si to nectou a velke procento z tech kteri si to ctou a rozumeji tomu delaji pojistne podvody. Nicmene kazdeho kdo si dopredu chce precist podminky povazovat za podvodnika mi neprijde dobre.
P.S.: By mne zajimalo jestli v tom clanku bude konecne i pravdepodobnost ze nastane kryta udalost. Nebo aspon jake procento z udalosti, ktere lide bezne pod pojmem chapou (infarkt, zaplava/vyplava, pozar/zahoreni) vlastne kvuli vyjimkam kryte nejsou.