Doba, kdy mzdy rostly v některých oborech i dvouciferným tempem, loni skončila. Pomalejší tempo růstu se předpovídalo už začátkem loňska (ještě před vypuknutím pandemie) kvůli nejistotě ohledně vývoje světové ekonomiky nebo strachu z tvrdého brexitu. Koronavirus pak celou situaci zpečetil. Růst mezd zpomalil a byl nejpomalejší od roku 2014, vyplývá z údajů serveru Platy.cz.
Podle něj loni dosáhl medián celkových platů a mezd v Česku 36 503 Kč hrubého. To znamená, že až polovina lidí v zaměstnání vydělá jen něco přes 29 000 Kč. Z dat za loňský rok dále vyplynulo, že desetina lidí bere hrubý plat nižší než 21 066 Kč, což je méně než 17 900 Kč čistého.
Pozice | Hrubá mzda včetně bonusů a odměn |
---|---|
Generální ředitel | 161 899 Kč |
Country manager | 145 445 Kč |
Ředitel IT | 132 573 Kč |
Ekonomický/finanční ředitel | 106 722 Kč |
Obchodní ředitel | 103 640 Kč |
Výkonný ředitel | 102 482 Kč |
Marketingový ředitel | 100 486 Kč |
IT architekt | 93 889 Kč |
Ředitel logistiky | 93 323 Kč |
Pilot | 92 182 Kč |
Zdroj: Platy.cz
Analýza loňské platové úrovně také ukazuje nejlépe a nejhůře placená zaměstnání v Česku.
Mezi pozice, na kterých si lidi vydělají nejméně, patří například šička, vrátný, pracovník bezpečnostní agentury či pohřební služby. Na chvostu desítky zaměstnání s nejnižšími výdělky je vrátný, jehož průměrný hrubý měsíční příjem (včetně bonusů a odměn) je 16 710 Kč hrubého. Na opačném konci se nachází krejčí, jehož hrubý příjem činí 19 346 Kč.
Naopak nejlépe placeni jsou lidé ve vedoucích pozicích – generální ředitelé, vrcholový manažeři či IT specialisté. Do první desítky nejlépe placených zaměstnání patří také piloti. Tuto profesi však tvrdě postihla pandemie koronaviru a utlumená letecká doprava. Řada pilotů přišla o práci a jejich příjmy razantně klesly.
Pozice | Hrubá mzda včetně bonusů a odměn |
---|---|
Vrátný, informátor | 16 710 Kč |
Šička | 17 766 Kč |
Pracovník bezpečnostní služby | 17 900 Kč |
Stříhač textilu | 18 223 Kč |
Uklízečka | 18 556 Kč |
Pomocná síla do kuchyně | 18 669 Kč |
Au-pair | 18 791 Kč |
Pracovník pohřební služby | 19 143 Kč |
Obuvník | 19 173 Kč |
Krejčí | 19 346 Kč |
Zdroj: Platy.cz
Co se týče oborů, ve kterých loni rostly mzdy nejvíce, byly to tyto:
- výroba,
- telekomunikace,
- pojišťovnictví a bankovnictví.
Podle pracovního portálu Profesia rostly jen minimálně (o 0,6 %) mzdy ve službách, které jsou omezeny vládními restrikcemi a patří tak k nejvíce postiženým segmentům ekonomiky. Pod jednoprocentním růstem zůstal i automobilový průmysl.
Zaměstnanci si polepší díky zrušení superhrubé mzdy
Protože epidemická situace v Česku stále není dobrá a není jasné, kdy skončí vládní restrikce, čeká se, že se růst mezd letos zastaví nebo bude jen minimální. Spíš než plošně se bude přidávat individuálně jednotlivým zaměstnancům.
Jisté ale je, že si zaměstnanci letos finančně polepší díky zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka.
Efekt zrušení superhrubé mzdy mohli pocítit poprvé ve výplatě za leden 2021, fakticky tedy tento měsíc. Superhrubou mzdu vystřídala po letech opět hrubá mzda, která se nově počítá ve výši 15 % základu daně do čtyřnásobku průměrné mzdy (141 764 Kč). Vše nad tuto hranici se daní sazbou ve výši 23 %.
Druhá novinka, která zajistí zaměstnancům vyšší příjem, je zvýšení daňové slevy na poplatníka, ze které budou těžit i podnikatelé. Sleva na poplatníka se zvýšila na 27 840 Kč v roce 2021 a na 30 840 Kč se zvýší v roce 2022.
Na změně vydělají nejvíc zaměstnanci s vysokými příjmy
Díky oběma výše uvedeným změnám letos zůstane zaměstnancům v peněžence o stovky až tisíce korun víc peněz než loni.
Jak spočítal server Podnikatel.cz, ten, kdo bude od roku 2021 pobírat minimální mzdu 15 200 Kč, nově dostane o 990 korun čistého měsíčně více. Kdo aktuálně dostává 29 333 Kč, každý měsíc vydělá navíc 1745 korun. Lidé s průměrnou mzdou 34 077 korun si přilepší o 1978 korun.
I přes vyšší 23% přirážku z příjmu nad 141 tisíc Kč na změnách nejvíce vydělají zaměstnanci s vysokými příjmy. Například ten, kdo bere měsíčně 150 tisíc, zaplatí na dani z příjmů měsíčně o 7553 korun méně.
Z hospody do skladu
Firmy v prvním čtvrtletí letošního roku utlumily nábory a vyčkávají, co bude dál. I přes současnou nepříznivou situaci, kdy je část ekonomiky uzavřená, jsou ale odvětví, kde je po nových pracovnících sháňka.
Na trhu práce probíhá několik protichůdných tendencí. Vidíme masivní odchody lidí z gastronomie, úplně zamrzlý trh práce ve výrobě, nábory v e-commerce a logistice, nedostatek lidí s technickým profilem a velmi omezenou schopnost trhu přesouvat velké počty lidí do jiných sektorů,
řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.
Podle společnosti nyní nové zaměstnance plánuje nabírat 8 % zaměstnavatelů, 9 % chystá propouštění a zbytek (77 %) neplánuje žádné změny, vyplývá z průzkumu společnosti Manpower.