Patriku, nerozumím jedné věci. Proč se pohoršuješ na tímhle?
"naposledy tazatelka chtěla bez adekvátního zajištění půjčit 400 000 Kč na měsíční splátku 2,5 až 3 tis. Kč" ??
to je přece roční úrok cca 7.5 - 9% bez zajištění. Pokud mám správné informace, tak např. úvěry ze stavebního spoření jsou možné až do výše 500 tis. Kč také bez zajištění. A úrok tam nebývá takto vysoký.
Je tedy pravda, že tam je účelová vázanost, ale v principu takový úvěr bežný je.
Tak stavební spoření je hodně specifický produkt a asi stavební spořitelna nedá čtyři sta tisícový úvěr jen tak, rozhodně ne každá.
Ono "zajištění" jsem měl na mysli v širší souvislosti - tedy nejen zajištění hmotnou věcí, ale i určitou "důvěryhodnost žadatele" (zejména výše příjmu), nebo ručitele.
Pokud stavební spořitelna zná žadatelovu platební morálku, protože u ní i několik let spořil, je při poskytování úvěru přece jen vstřícnější. Navíc i ten účel hraje často roli - banka předpokládá, že se bude kde "hojit", když nebude splácet.
Využití stavebního spoření ale v podobných případech není zpravidla možné, protože:
1) žadatel nemůže čekat, než dosáhne na řádné přidělení úvěru, peníze potřebuje ihned, často OPRAVDU IHNED
2) ani překlenovací úvěr nepomůže - nebude mít na splácení úvěru a zároveň ještě spoření.
Další věcí je, že by měl být vidět nějaký horizont zaplacení úvěru a ne, že bude horko těžko stíhat splácet úroky. Takže v principu sice teoreticky takový úvěr možný je (i když vzhledem k velmi dlouhodobému splácení by částka velmi vzrostla, což zrovna žadatelka nechtěla, doslovně dotaz zněl: "Co by bylo pro mě nejvýhodnější, aby částka na úrocích příliš nevzrostla"), v praxi ale na něj tento typ žadatelů nedosáhne.
k tomu složenému úročení:
limitní případ (pouze matematická teorie) připisování úroků v nekonečně krátkých intervalech ústí do definice čísla e - základ přirozeného logaritmu.
potom můžeme odvodit, že se pro běžné úrokové sazby (úrok << 100%) liší roční připisování od nekonečně rychlého připisování jen velmi málo: e^(úrok) dává téměř to samé jako (1+úrok).
ale např. pro lichvářskou roční sazbu 100% ten rozdíl vychází na e-(1+1). To je cca 71.828%.
A to už stojí za to, viď Patriku :-)
při úrokové sazbě 2% p.a. a denním připisování se každý den připisuje úrok se sazbou (0,02 / počet dní v roce). Zuno bank používá jako jedna z mála anglické úročení tzn. rok má 365 dní.
Efektivní úrok - tzn. se započtením výnosů i z připsaných úroků je jiná věc. Nikdo tě přece nenutí držet výnosy z úroků na tom stejném účtě :-)
btw. ten vzoreček, co jsi napsal výše nechápu. Mimochodem výraz x^(1/y) je y-tá odmocnina z x ;-)
Dik za vyjasneni, zil jsem v domneni, ze banky udavaji efektivni urok; pravda, nikdy jsem se o to moc nezajimal, protoze na b. u. nedrzim zadne zazracne castky.
Ad vzorecek: chtel jsem vypocitat vysi denniho uroku. 365. odmocnina z 1.02 mi dava denni uroceni pri 2 % p.a. (pokud tedy predpokladame 2 % p. a. efektivne, coz uz vim, ze je omyl). Mozna bych byl tu myslenku esteticteji vyjadril jako: 127000⋅(1.02^(1/365)−1)
pravdou je, že kdyby banky uváděly efektivní úrok, tvářilo by se to lépe marketingově. Mimochodem MFČR tenhle trik použilo pro tzv. reinvestiční dluhopisy. Tam je podmínka, že úrokové výnosy se nevyplácejí v pravidelných intervalech, ale stávají se součástí dluhu. Celý dluhopis se pak navenek prezentuje svou efektivní úrokovu sazbou, která je samozřejmě vyšší než jeho nominální sazba.