Od příštího roku se budou náklady na teplou vodu a teplo v centrálně vytápěných domech rozpočítávat podle jiných pravidel. Ta mají být spravedlivější, motivovat k úsporám a zohledňovat také energetickou náročnost budovy. Novinky vyplynou z Vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody, která vyšla ve Sbírce zákonů a bude platit od ledna 2024.
Připravilo ji Ministerstvo pro místní rozvoj, které přitom vycházelo z analýzy ČVUT, jež modelovala různé způsoby chování odběratelů, umístění bytu v domě nebo nastavení parametrů pro základní a spotřební složku vyúčtování. Současný způsob rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu v centrálně vytápěných domech nemotivuje k šetření. To jsme se rozhodli změnit. Nová pravidla pro rozúčtování povedou k férovějšímu nastavení plateb a podpoří snahy k úsporám,
okomentoval změny místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Plně spravedlivé rozúčtování v bytovém domě možné není, protože byty obklopené jinými jednotkami profitují z vytápění ostatních, zatímco v krajních bytech (rohových a těch v nejvyšším a nejnižším patře) dochází k větším tepelným únikům. Roli hraje například i orientace bytu na jednotlivé světové strany.
Základní vs. spotřební složka
Náklady na vytápění se dělí na základní a spotřební složku. Základní složku, která odpovídá 30–50 % nákladů, neovlivníte. Vychází ze započitatelné podlahové plochy a pokrývá například náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a náklady na temperování společných prostor domu.
Spotřební složka, která činí 70–50 %, vychází z vaší naměřené spotřeby. Po rozpočítávání se ale výsledná spotřeba v případě větší odchylky koriguje. Rozdíl v nákladech na vytápění na 1 m2 podlahové plochy může být oproti průměrným nákladům maximálně o 20 % nižší a zároveň nejvíce o 100 % vyšší. Spotřeba za 1 m2 tak nesmí být více jak o pětinu nižší a jednou tolik vyšší, než činí v daném zúčtovacím období průměr na m2 za celý dům.
Změna poměru
Vyhláška změní poměr základní a spotřební složky i spodní limit u samostatné spotřební složky.
Poměr základní složky bude navázán na Průkaz energetické náročnosti budovy. Tedy na to, jak energeticky náročná budova je, zda je např. zateplená apod. Vlastník nebo společenství vlastníků jednotek budou volit jednu ze tří variant podle energetické náročnosti dané budovy.
Stávající možné poměry základní a spotřební složky budou zachovány u budov, které jsou na tom z hlediska energetické náročnosti nejhůře. Zde jsou úniky tepla největší. Vyšší podíl reálné spotřeby na nákladech tak může vlastníky bytů motivovat k tomu, aby šetřili a více i řešili budoucí snížení energetické náročnosti budovy, tedy např. zateplování budov a modernizaci systému vytápění, včetně jeho digitalizace.
U ostatních budov bude (opět dle energetické náročnosti) poměr spotřební složky nižší. Budovy ve třídě D a E budou mít poměr základní a spotřební složky mezi 40–60 %.
Úspornější budovy (B, C a případně A) budou mít poměr základní a spotřební složky v porovnání se současností obrácený a v nákladech na teplo může být více zohledněna základní složka. Ministerstvo očekává, že v energeticky šetrných budovách bude vyúčtování nejspravedlivější, jelikož teplo neuniká ven z budovy.
Správce budovy, bytové družstvo nebo společenství vlastníků bude moci základní složku spotřeby o 10 % navýšit nebo snížit.
| Typ budovy | Třída | Základní složka | Spotřební složka |
|---|---|---|---|
| Velmi nehospodárná a mimořádně nehospodárná | F a G | 30–50 % | 50–70 % |
| Nevyhovující a nehospodárná | D a E | 40–60 % | 40–60 % |
| Úsporná a vyhovující (u mimořádně úsporných budov se většinou spotřeba bytu už ani neměří) | B a C (případně A) |
50–70 % | 30–50 % |
Zdroj: MMR
Dolní limit spotřební složky se změní
Další změna má pak domácnosti více motivovat k úsporám. Limit pro dolní hranici při výpočtu spotřební složky se má změnit z −20 na −30 %. Snížená spotřeba se tak nově kvůli změně více projeví ve vyúčtování. Pokud budete šetřit a topit méně, bude vaše spotřeba na metr činit nejméně 70 % průměru (a nikoli 80 %, jako nyní) na metr za celý dům.
Horní limit spotřební složky zůstane naopak stejný. Jeho další posunutí by totiž mohlo znevýhodnit osoby, které v bytě pobývají celý den, například rodiče s malými dětmi, osoby se zdravotním handicapem nebo seniory,
vysvětluje MMR.
Jak už jsme zmínili, změny budou účinné od 1. ledna 2024. Za období do konce letošního roku se tedy náklady na topení rozúčtují podle dosavadních pravidel.
