Hlavní navigace

Rouškovné: Proč dělat reformu, když se dají voliči koupit za kapesné?

26. 8. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Rozpočtová jízda do deficitu pokračuje. Rouškovné podpoří loajalitu u volebních uren a je to snazší a rychlejší než vymýšlet reformu penzí.

Glosa

Předvolební jarmark s hlasy voličů se naplno rozjíždí. Vláda plánuje důchodcům možná ještě letos vyplatit jednorázový příspěvek, který by měl kompenzovat stres spojený s epidemií nového koronaviru. Lidé v penzi tak možná před vánoci dostanou štědré kapesné. Aspoň bude pod stromečkem veselo.

Proč taky ne? Poslanci v červenci odhlasovali až půlbilionový deficit státního rozpočtu jako potenciální cenovku za podporu ekonomiky postižené epidemií bez konkrétnějšího vyčíslení deficitu pro příští rok, takže prostor v mlze na to mají.

V současnosti se už jedná jen o to, kdo si za tzv. rouškovné připíše nejvíc politických bodů. A tak to občas za řečnickými pultíky vypadá jako na trhu.

Šest tisíc jednorázově, nebo postupně!

O víkendu v pořadu Otázky Václava Moravce ministryně práce Jana Maláčová, která plánuje vládě návrh předložit, uvedla, že by rouškovné mohlo dosáhnout šesti tisíc. Státní kasu by pak přišlo zhruba na 18 miliard korun.

Po upozornění na to, že by kvůli příspěvku mohli někteří lidé v penzi přijít na tři měsíce o příspěvek na bydlení, Maláčová připustila, že by se dal bonus vyplácet i měsíčně po pětistovce s rozložením do celého roku.

Ministryně práce návrh obhajuje s tím, že i po výrazném navyšování penzí v minulosti průměrný ženský důchod dosahuje 13 100 Kč. Pod 14 tisíc korun ho má podle ní milion důchodců. Na dotaz, proč se neřeší pouze tyto nízké penze, aby se pomoc cílila adresněji a tím levněji, ale přidává se všem stejně, Maláčová odpověděla logikou sobě vlastní: To, že přidáváme všem stejně, znamená, že těm, co mají méně, přidáváme mnohem více. Když máte důchod deset tisíc, tak pro vás je šest tisíc relativně větší suma, než když máte dvacet tisíc. Jednoho u srdce zahřeje, že paní ministryně pochopila středoškolskou matematiku, třeba ji příště bude aplikovat na správném místě.

Šest nebo pět tisíc letos či příští rok!

Nápad rouškovného nepřekvapivě podporuje také Andrej Babiš. Podle něj by se rouškovné mohlo pohybovat kolem pěti nebo šesti tisíc korun a vyplácelo by se letos, nebo příští rok. Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček nápad označil za „ustojitelný“.

Důchodci jsou velká a vděčná volební skupina a vláda si je dlouhodobě hýčká. Ve svém programovém prohlášení se zavázala jim postupně zvýšit průměrný důchod nad 15 tisíc. Během srpna také politici přetřásali možnost potřetí v řadě valorizovat důchodcům penze nad mez, kterou stanoví zákon. Jejich návrhy už tehdy připomínaly přisazování v dražbě.

Premiér v pondělí o bonusu jednal s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, žádné konečné rozhodnutí ale ze schůzky nevyplynulo s tím, že k diskusi má co říci i ministryně financí Alena Schillerová. Podle Hamáčka by jasnější rozhodnutí mohlo padnout do týdne.

Čtyři tisíce korun!

Schillerová na adresu rouškovného v pondělí uvedla, že je ochotna podpořit příspěvek ve výši čtyř tisíc korun na osobu. Pak by vyšel státní kasu na 12 miliard korun. Ministryně financí přitom jednorázový předvánoční bonus pro důchodce zmiňovala už minulý týden. Tehdy ale hovořila o tisícovce. Asi netušila, jak se její političtí kolegové mezitím utrhnou ze řetězu.

Šest tisíc!!

Ačkoli víme, že ČSSD ve vládním rozhodování nemá slovo, je důležité veřejnosti připomenout, kdo to s ní myslí nejlíp. Maláčová proto včera znovu zdůraznila, že ačkoli případnou vládní kompromisní shodu nad rouškovným blokovat nebude, ona se stále kloní k variantě ve výši šesti tisíc korun.

Návrhů je přehršel. To by bylo, aby některý z nich neklapl. Jupí. Teď se pojďme podívat, co na to říká opozice a odborníci, kteří nejsou motivovaní získáváním politických preferencí.

Milion pro každého!

Reakce opozice, která plán označuje jako nezodpovědné zadlužování a nesystémové opatření, se dala předpokládat. Například předseda ODS Petr Fiala reagoval s tím, že na nejbližší schůzi sněmovny navrhne příspěvek milion korun pro každého občana, protože vláda zjevně vynalezla nekonečný rozpočet, a pak tedy nic není problém.

Miroslav Kalousek se odvolává na svědomí voličů. Beztak za všechno může on.


Vít Rakušan ke kompetentnosti vlády, kterou nezajistí ani ta největší rouška.


Ekonomové: je to populismus. A kde je reforma?

Opozice i ekonomové vesměs vládě vyčítají, že neříká, kde na rouškovné vezme, a že jde o nesystémové opatření. Všichni citovaní ekonomové také nad rámec tématu rouškovného připomněli, že stále nemáme reformu penzí, což bude do budoucna rozpočet extrémně zatěžovat.

Ale proč dělat nepopulární penzijní reformu, když se dají preference sbírat rychleji a bez práce právě pomocí jednorázového kapesného?

Lukáš Kovanda: Národní ekonomická rada vlády

Podle Lukáše Kovandy, člena Národní ekonomické rady vlády a hlavního ekonoma Trinity Bank, se pro rouškovné těžko hledá objektivně smysluplné ekonomické opodstatnění. Jde podle něj o boj o voličskou přízeň. Jedná se pochopitelně o záměr nesystémový, ale tím byla pomoc OSVČ také. Ta však měla své opodstatnění kvůli zcela mimořádné koronavirové krizi. Nesystémovost „rouškovného“ vyniká tím více, že zrovna právě ministryně Maláčová ustavila v pořadí již několikátou důchodovou reformu, ale ta dosud s ničím smysluplným nepřišla, uvedl ekonom, podle kterého je ostudou politiků, že už čtvrtstoletí otálejí se zavedením smysluplné, udržitelné a zásadní reformy penzí.

Politici by se neměli neustále schovávat za nové a nové komise. Vše podstatné už připravily komise předchozí. Nyní je na politicích, volených zástupcích lidu, a tedy daňových poplatníků, aby o podobě reformy rozhodli, zdůraznil Kovanda, podle kterého teprve reforma penzí zajistí, že důchodci budou mít více peněz, aniž by se stát dále trvaleji zadlužoval.

Eva Zamrazilová: Národní rozpočtová rada

Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady v rozhovoru pro DVTV, uvedla, že starobní důchody byly jedinými příjmy, které, na rozdíl od příjmů zaměstnanců a podnikatelů, nebyly během epidemie ohroženy. Jsem znepokojena tím, že vláda dříve zvažovala desetimilionové částky a nyní se pohybujeme v úplně jiných řádech – miliard, desítek miliard, ba stovek miliard, uvedla s tím, že řada ekonomů včetně ní se domnívá, že během dvou tří let může být ohrožena jedna ze základních deviz české ekonomiky, kterou jsou zdravé veřejné finance.

V souvislosti s tím upozornila i na to, že v posledních 30 letech důchodový systém byl pouze šestkrát vyrovnaný nebo v malém přebytku. Dohromady za třicet let vygeneroval deficit prakticky za 300 miliard korun. Ten systém nebyl udržitelný ani do minulosti, kdy nebyla špatná demografická situace. To, že se ta situace zhoršuje do budoucnosti, je důvod, proč neustále voláme po důchodové reformě.

Vladimír Dlouhý: Hospodářská komora ČR

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý označil v pořadu Interview ČT24 rouškovné za průhledný tah před nadcházejícími krajskými volbami. Tak evidentní, až úsměvný. Dlouhý poukázal na to, že tento příspěvek by byl v naší tuzemské ekonomice historicky rekordní. Zároveň však připustil, že v souvislosti s pandemií bylo třeba přijmout podpůrná opatření, která budou znamenat nárůst deficitu rozpočtu a patrně i zadluženosti.

skoleni_15_4

Bojím se, aby všechny tyto kroky, včetně tohoto předvolebního, naši společnost neposunuly od toho, co máme v našich genech od roku 1918. Tzn. že s Němci a Rakušany jsme rozpočtově disciplinovaní, uvedl s tím, že bychom neměli společnost naučit očekávat, že podpora při takové události, jako byla letošní pandemie, bude pokračovat dál na úkor tak vysoké zadluženosti. Naopak vyzval k tomu, aby se české hospodářství připravilo na útlum státní podpory. Ekonomové se podle něj začínají shodovat v tom, že podpora, která má u nás například formu programu Antivir, musí skončit. Spotřebitelé a hlavně podnikatelé se podle něj musí přizpůsobit tvrdé situaci. V souvislosti se zadlužením také vyjádřil obavu kvůli stárnutí populace a riziku, že tu vznikne situace, která může ohrozit finanční stabilitu země pro další generace.

Slibování je v plném proudu. A to nás na podzim čekají „jen“ krajské a senátní volby. Ty sněmovní, kvůli kterým politické strany tradičně odhazují všechny zábrany, jsou na řadě až za rok. Možná nás to „nejlepší“ teprve čeká.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).