Hlavní navigace

Rodinné životní pojištění je levnější, ale rizikovější, když přijdou komplikace

Autor: Shutterstock
Vladimír Kutálek

Stalo se bohužel zvykem uzavírat rizika rodiny na jedné smlouvě. Ukážeme si jak výhody, tak nevýhody a rizika takového postupu. A možné způsoby řešení, které nabízejí různé pojišťovny. Stejně jako u jiných produktů, balíček je levnější, ale komplikovanější na správu a komplikovanost nese rizika.

Doba čtení: 7 minut

Uzavřít jednu smlouvu životního pojištění do jedné rodiny se stalo standardem. Pojišťovny se chlubí, kolik osob lze jednou smlouvou pojistit, a třeba i tím, že nemusí být vůbec nijak pokrevně spjaty.

Výhody to má zjevné: jedna smlouva, jedno papírování, jedna platba, ale i méně zjevné výhody jako snazší dosáhnutí minimálního pojistného, dosáhnutí větších slev na celou smlouvu pro všechny, tedy celkově je obvykle cena jedna rodinné smlouvy menší, než kdyby každý člen rodiny měl smlouvu svou, vlastní.

Výsledkem je, že v rodině často je buď žádná, nebo jediná smlouva životního pojištění, zahrnující oba rodiče i jejich děti. Popř. z důvodu daňové uznatelnosti tzv. spoření na smlouvu jsou zde smlouvy dvě (jednou z podmínek daňové uznatelnosti je pojistník totožný s pojištěnou osobou).

Jaké jsou ale nevýhody rodinné smlouvy, resp. jaké jsou výhody mít více smluv?

Je to daňová uznatelnost smlouvy v případě, kdy oba rodiče si chtějí „spořit“ na smlouvě, popř. jim zaměstnavatel chce přispívat na „spoření“. Osobně nedoporučuji „spoření“, přesněji a správně řečeno, investování na smlouvu – je to drahé a zpravidla poplatky převyšují daňové odpočty, nemluvě o flexibilitě.

I příspěvky zaměstnavatele je lepší pokud možno směřovat jinam, např. na doplňkové penzijní spoření (DPS). Nicméně je to asi nejčastější důvod, proč klienti uzavřou více smluv životního pojištění. Pozor, při změně smlouvy, zvláště pokud se jedná o rodinnou smlouvu, si před změnou smlouvy ověřte, že změnou smlouvy neztratíte daňovou uznatelnost, výklady pojišťoven se různí, komplexita možností přesahuje rozsah tohoto článku, a navíc prevence je jednoduchá, zeptat se pojišťovny před změnou smlouvy, že změnou daňovou uznatelnost smlouvy neztratíte.

S rozvodem vzniká problém

Další nevýhody rodinné smlouvy jsou zásadnějšího charakteru. V prvé řadě neflexibilita. Rozvodovost je zhruba 50 % (počet lidí, kteří měli svatbu v daném roce, je zhruba dvojnásobný oproti lidem, co se v daném roce rozvedou). Počet lidí, kteří se rozejdou, je pro mě neznámá. Lidé, co se rozejdou, rozvedou, se často pak nedokáží domluvit, jestli daná barva je bílá, nebo černá, natož se dohodnout o takové věci, jako je smlouva životního pojištění. Pokud budete mít společnou smlouvu, bude velice těžké se domluvit na rozumném pokračování – často to může dopadnout tak, že nepojistník (druhý pojištěný) ztratí pojistnou ochranu. Založit nové smlouvy nemusí být možné ze zdravotních důvodů, pojišťovna s vámi může odmítnout uzavřít pojištění nebo za přirážku.

Pojištěné „dospělé“ děti

Chápu, vy budete patřit k těm, kteří se nikdy nerozejdou, nerozvedou. Na rodinné smlouvě jsou i děti. V dnešní době děti často bydlí s rodiči do 26 let. Jedna z pojišťoven umožňuje mít dětské pojištění za dětské tarify i v dospělosti, do první pojistné události, jiné udělají převod do dospělého tarifu bez zkoumání stavu. Budete chtít platit smlouvu i vašim dospívajícím dětem? Budou ony chtít každou změnu v životním pojištění dělat přes vás? (Každou nemusí, mohou si uzavřít množné pojištění pro navýšení smlouvy, ale opět nové zkoumání zdravotního stavu, nová platba, cenové důvody.) A v neposlední řadě budete mít problém sjednat smlouvu tak, aby vyhovovala všem pojištěným, budete omezeni věkem dospělého hlavního pojištěného.

Poznámka: To, že pojišťovna nabízí dětský tarif do první pojistné události i v dospělosti, neznamená, že by to člověk měl za všech okolností využívat. Zaprvé dle mě je lepší dětský tarif, který bez zkoumání zdravotního stavu lze překlopit do dospělého. Za druhé je lepší tento dětský tarif včas překlopit v době, kdy je člověk zdravý, do dospělého, protože jinak hrozí, že si dospělý nechá vyplatit dlouhou pracovní neschopnost, pojišťovna mu tento dětský tarif vypoví a pak už nemusí být pojistitelný ani proti invaliditě, vážným nemocem, smrti, nebo výrazně dráž nebo s výlukami.

Co když pojistník umře? Běží vám čas

Největší riziko rodinné smlouvy spatřuji v NOZ § 2810: Pojištění zaniká zánikem pojistného zájmu, zánikem pojistného nebezpečí, dnem smrti pojištěné osoby, dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce nebo dnem odmítnutí pojistného plnění.

Prakticky u každé pojišťovny nastanou komplikace při smrti hlavního pojištění pro osoby pojištěné na stejné smlouvě. Někde prostě smlouva jako celek končí. Někde druhý pojištěný vstupuje do role pojistníka a může v ní pokračovat. Někde je třeba splnit další podmínky, např. min. pojistné pro zbývající pojištění. Někde smlouva zanikne, ale ostatní pojištění mají možnost uzavřít si novou smlouvu bez zkoumání zdravotního stavu.

Ve většině případů je třeba reagovat a často rychle, např. do 90 dnů (někde dokonce před nahlášením úmrtí pojišťovně), což v situaci, kdy váš život je převrácen vzhůru nohama smrtí rodiče, živitele, partnera nemusí stačit. Prvním pojištěným často bývá pojistník, tedy ten, kdo smlouvu uzavíral, ten, kdo tyhle věci zařizoval. Tedy tu máme riziko, že druhý pojištěný ani neví, že byl pojištěný, nebo jen neví, kde tu smlouvu má, jen ví, že něco existuje a čeká na vyřízení notářem… které trvá třeba rok. A i když si druhý pojištěný na vše vzpomene, ne každá pojišťovna umožňuje pokračovat v pojištění po nahlášení smrti hlavního pojištěného.

Ale pojďme dále, jaké je riziko pojistné události (ať už úrazu, nemoci, nebo i smrti) před smrtí a po smrti někoho blízkého? Dle mě riziko pojistných událostí je násobně vyšší, a to i několik měsíců i let po smrti, stačí vzpomínky na zemřelého, stačí se vracet od vyřizování pozůstalosti nebo třeba to, že zemřelý častěji řídil a najednou musí řídit druhý v rodině – mimo jiné vycházím z vlastní osobní zkušenosti (jednu doslova stupidní pojistnou událost jsem měl po návratu od notáře vyřizujícího dědické řízení). Po smrti partnera či rodiče bych doporučil, aby si přeživší partner, zbytek rodiny sjednal vícero pojištění, případně snížil spoluúčast u existujících pojistek – jen se obávám, že i kdybych to tehdy věděl, těžko bych na to měl náladu…

Druhý pojištěný už může mít zdravotní následky (třeba právě z události, při které hlavní pojištěný zemřel), kvůli kterým už není pojistitelný jinde, nebo pojistitelný za přirážku (třeba stovky korun měsíčně navíc) nebo s výlukami. V případě dětí už nemohou vstoupit do pojištění za dětské pojistné.

Z těchto všech důvodů (větší riziko pojistných událostí, nemožné nebo jen podmíněné pokračování smlouvy, pravděpodobně těžší a dražší uzavření nových smluv) pokládám rodinnou smlouvu za velice riskantní především v případě, že zemře hlavní pojištěný.

Levnější rodinná smlouva, nebo více dražších smluv?

Takže vždy zakládat jednu smlouvu pro jednu osobu? Jedna rodinná smlouva je klidně o desítky korun měsíčně levnější než třeba čtyři samostatné smlouvy. Těžké rozhodnutí. Někde to dilema není. Pokud se oba rodiče pojišťují na vysoké částky, u některých pojišťoven dosáhnou na nejvyšší slevu sami o sobě a cenový rozdíl samostatných smluv oproti jedné rodinné je zanedbatelný. Někdy jsou slevy pojišťoven definovány přes pojistné částky, takže i pojištění dětí může mít maximální slevu.

Případně se dají smlouvy dooptimalizovat tím, že některá snáze sjednatelná rizika se přidají ke smlouvě jiného: úrazové pojištění lze snadněji sjednat než pojištění nemoci.

Nebo některá pojištění se sjednají s tou smlouvou, kde to bude mít větší vliv na slevu: pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě nebo jiné pojištění majetku sjednatelné s životním pojištěním a mající vliv na výši slevy. Co pojišťovna, to téměř unikátní systém.

Rozhodnutí to není jednoduché. Řešením může být výběr pojišťovny, která nabízí opci pro sjednání do 3 měsíců od smrti hlavního pojištěného a myslet na to (a ignorovat riziko rozvodu).

Řešením může být výběr pojišťovny, která nabízí přechod dětí do dospělého tarifu bez zkoumání stavu (a bez výluky na zdravotní stav před počátkem pojištění). Pokud při sjednávání smluv vezmete i rizika jedné rodinné smlouvy a i kdybyste se nakonec informovaně rozhodli pro méně smluv (např. děti spolu, rodiče zvlášť), i kdybyste se rozhodli pro jednu jedinou smlouvu, článek splnil svůj účel. Důležité je vědět, proč a jak to máte uzavřené.

Rodinné pojištění odpovědnosti

Kromě explicitně sjednávaných rodinných smluv máme ale i implicitně sjednávané rodinné smlouvy. Především pojištění občanské odpovědnosti (vztahuje se typicky na všechny ve společné domácnosti i další osoby) nebo třeba právní pojištění (typicky osoby ve společné domácnosti). Zde lze uzavřít na každou osobu separátní smlouvu a dohromady se pojistné limity sčítají, nicméně zde cena vychází často výrazně hůře. Navíc u těchto pojistek nebývá problém s tím i ve vysokém věku si vlastní smlouvu založit. Jen je třeba na tyto pojistky myslet při smrti pojištěného, popř. některé pojišťovny umožňují zapsat více pojištěných.

Rada na závěr

Nezáleží, co si přečtete někde na internetu, včetně tohoto článku. Nezáleží na tom, co vám kdo řekne, ať už je to finanční poradce, pracovník za přepážkou, zaměstnanec pojišťovny. Může to být relevantní tehdy, když si ty odpovědi nahrajete a uchováte v zaznamenatelné podobě: e-mail, telefon. Raději si nechte jejich odpovědi ukázat v pojistných podmínkách, ve smlouvě. Protože prakticky důležité je jen to, co je v pojistných podmínkách, případně co si napíšete do smlouvy, nebo alespoň do záznamu z jednání.

V každém případě vám přeji, nechť platíte jakékoliv pojištění celý život naprosto „zbytečně“.

Našli jste v článku chybu?