"Při spolujízdě jde o nekomerční činnost bez odměny, tedy cestující platí příspěvek na pohonné hmoty."
To jste odcitoval pseudonázor legislativy/úředníků.
Pokud byste jezdil s kamarádem každý den do práce jeho autem (protože žádné nemáte, protože ho používá vaše žena, protože si ho nechcete opotřebovávat - i takoví znám), je pouhý příspěvek na benzín dost nespravedlivý. Kde je amortizace? Takže spolujízda by měla být v hodnotě klasického cestovního příkazu.
Jenže cestovní příkaz i tak není plnou kompenzací toho, když do práce jezdí jen jeden z pracujících. Zaprvé spotřeba je bez ohledu na typ trasy (jezdit s novým autem s podstřelenou spotřebou po městě) a amortizace je stanovena fixně bez ohledu na typ a cenu auta.
A stále nejsme u konce. Řidič dojede do práce po x desítkách minut řízení a po práci jede dalších x desítek minut z práce unaven. Spolucestující si může zdřímnout, pracovat, telefonovat, prostě využít čas. Dále v neposlední řadě je tu riziko havárie, ať už je vina řidičova (z únavy) či někoho jiného. V dešti zaprasané auto.
Tady tohle regulování všeho bez rozmyslu mě fakt nebaví. Protože de jure chtít i ve výši zmíněným případě víc než na benzín, tak jsem nelegální taxikář.