Dostal jsem nevyžádaný email, kde se jeden z mnoha dodavatelů energií chlubí tím, že jejich představitel na nějaké energetické konferenci prohlásil: Jsme pro to, aby dodavatelé pravidelně kontrolnímu orgánu reportovali, že pro své zákazníky nakoupili dostatek energie a že mají dostatečné kapitálové zajištění pro veškeré závazky vůči zákazníkům.
Úsměvné na tom je, jaký dodavatel to prohlásil a jak se nyní dobrovolně chová. Asi není důležité, který konkrétně to je, nicméně před pár lety měl podobnou pověst jako Bohemia Energy a byl často v médiích jako Bohemia Energy. A jak odpověděl na mé otázky?
Otázka autora:
Kdy jste tak učinili sami? Tedy které dny jste reportovali kontrolnímu orgánu dobrovolně sami to, co navrhujete? Nebo lépe kde na vašich stránkách naleznu tyto informace pro zákazníky?
Odpověď dodavatele:
V tuto chvíli ‚institut‘ pravidelné a systematické kontroly dodavatelů energií a jejich předzásobení energiemi neexistuje. Dodavatelé tyto informace regulatornímu orgánu hlásit nemusí.
Klasika, dodavatel chce patrně využít současné situace na to, aby si snížil množství konkurence.
Proč (ne)regulovat?
Na trhu s energiemi jsou teď nejvíce slyšet lidé, kteří spekulovali na trhu energií a vymstilo se jim to. Účty za energie jim drasticky narostou a vzhledem k tomu, že mnoho domácností mělo taktak vyrovnané rozpočty, chtějí garance, záruky. Což nepřímo si tak říkají o menší počet větších společností.
Na druhou stranu, méně slyšitelní jsou lidé, kteří nic takového nechtějí. Mají malou spotřebu (paradoxně stát nabízí úlevy jen pro zákazníky s nízkou spotřebou, do roční spotřeby 3 MWh se těžko vejde někdo topící elektřinou i mnozí, kteří elektřinou ohřívají vodu či jen vaří/pečou) nebo vysoký finanční polštář, takže i násobnou změnu cen neřeší. Nebo jsou u společností s lepší pověstí. Nebo včas si cenu zafixovali. Nebo jen podporují menší společnosti nebo místní společnosti nebo společnosti s lepším (pro ně) přístupem k zákazníkům. Těch důvodů je mnoho.
Kvůli první skupině mají politici další kauzu, kterou mohou zachránit. Čím jiným než povinnou regulací. Politici, kteří sami mají máslo na hlavě za současný stav, nabízejí „řešení“. A jejich záchrana se dřív či později někde jinde projeví:
- Problémy s EU z důvodu porušení pravidel DPH.
- Omezení konkurence na energetickém trhu z důvodu dalších povinných požadavků.
To vše se samozřejmě projeví v cenách. Aby dodavatelé pravidelně kontrolnímu orgánu reportovali, že pro své zákazníky nakoupili dostatek energie a že mají dostatečné kapitálové zajištění pro veškeré závazky vůči zákazníkům, to samozřejmě bude něco stát dodavatele, a tím i zákazníky.
Samozřejmě povinné pro všechny, nic jiného neumí vymyslet, jako obvykle typicky budou znamenat i neříkané důsledky, např. vyšší finanční krytí – tedy větší společnosti, obvykle se zahraniční účastí. Zahraniční účast není obecně špatně, nicméně dost klientů vybírá i dodavatele podle země původu. Více regulatorní byrokracie, víc pracovních úvazků u všech dodavatelů, kteří budou dělat jen byrokracii. A to vše samozřejmě bude znamenat navýšení cen, i když neviditelně, protože nebude s čím porovnávat, protože ty regulace budou povinné pro všechny.
Pravděpodobně se schválí nulová daň pro energie do spotřeby 3 MWh. Souhlasím s tím, aby se snížila všem, i když je to dražší. Nevidím důvod, aby byl odměněn slevou jen ten, co byl poškozen. Nicméně značně problematickou vidím tu hranici spotřeby 3 MWh, zvláště když to vypadá, že nebude sleva na první 3 MWh, ale jen na spotřebu do 3 MWh. Dále se zvažuje odpuštění příspěvku na OZE.
Navíc další velký budoucí problém, který se stane, na trhu energií pravděpodobně bude spočívat úplně v něčem jiném. Podobně jako předchozí problém souvisel naopak s délkou fixací, smluv na dobu určitou.
Jde to i jinak? Bez povinné regulace?
Nabízím jiné řešení. Nikdo nikomu nebrání, aby dodavatelé reportovali už nyní. Aby zákazníkům posílali informace, které je ujistí, že nakoupili dostatek energie. Nebo aby se zákazníci sami ptali dodavatelů a rozhodovali se dle (ne)zaslaných dokumentů. Aby dodavatelé investovali do osvěty. Nicméně osvětě dost pomohla Bohemia Energy. Nepromarněme tuto příležitost. Teď mnozí lidé, jak bývalí zákazníci zkrachovalých dodavatelů, tak ostatní, budou slyšet na argumenty, doporučení. Teď mají dodavatelé příležitost prezentovat svůj postoj, svůj obchodní plán.
Ať si např. ERÚ nebo ANDE sestaví seznam omezení, která považují za potřebná. Mezi ta opatření mohou patřit přesně ta samá, co nyní navrhují povinně pro všechny: Ať reportují, ať dokladují své zajištění, ať ukazují své kapitálové možnosti, nicméně dobrovolně. Ať vydávají certifikaci, jakkoliv nazvanou, nechají si ji zaplatit od certifikovaných, ale ne od všech daňových poplatníků.
Ať zákazníci mají další možnost se rozhodovat a třeba si vybírat jen mezi certifikovanými dodavateli. Omezte se, plaťte si své jistoty a garance. A bude jen na zákaznících, jestli jim bude připadat smysluplnější či užitečnější certifikace, nebo třeba ještě někoho jiného, např. Deklarace 2.0.
Nebo se stejně jako doposud rozhodnou především podle ceny a budou čekat na další projekt Jiřího Písaříka. A nechte samotné dodavatele se rozhodnout, jestli budou vynakládat úsilí na zvýšenou byrokracii, pro někoho to bude dávat smysl (především větší dodavatele), pro někoho to může být likvidační (menší, lokální dodavatelé).
Nechte nám svobodomyslným i možnost si vybrat společnost menší, místní, nezatíženou byrokracií nebo jakoukoliv jinou, nebo přímo bez dodavatele. Máme své důvody, proč nechceme velké společnosti – např. pro jejich aroganci, mizerné zákaznické služby, využívání automatů, chatbotů.
Ale chápu, politicky bezpečnější je nastavit tyhle podmínky povinně pro všechny stejně. Protože pak nelze vůbec vidět, kolik ta regulace stojí nás všechny. Ani se nepozná, kolik lidí vlastně reálně o tu regulaci stojí natolik, že ji upřednostní před mnoha jinými parametry, především cenou. A „zachrání se“ i ti, co znovu půjdou s odběrem energie do Bohemia Energy 2.0.
Jde o hodně. Každá povinná regulace navyšuje cenu, tyto příplatky pak budou platit všichni. Nejen ti, co se stanou klienty společností typu Bohemia Energy.
Jsem pesimista, obávám se další regulace, které nám všem ještě víc zdraží energie další byrokracií, omezí konkurenci především na velké společnosti a víceméně stejně nezabrání možným dalším či jiným problémům na trhu energií. Nicméně naděje umírá poslední. Třeba tentokrát bude vše jinak a zavede se jen doporučená certifikace, kterou zákazníci budou moci vyhledávat a tím se cítit bezpečněji. Nebo jí neuvěří a budou se rozhodovat stejně špatně/dobře jako nyní.
