Rozumný člověk nakoupí akcie firem z USA a západní Evropy, kde lze najít známé, velké a stabilní firmy. Některé jsou známy jako dividendoví aristokraté. Vyplácejí dividendy i přes 20+ více let v kuse a také je neustále zvyšují. Narozdíl od bolševického, polostátního ČEZu, který je naopak stále snižuje.
Zajímavé bylo sledovat chování tehdejších fondů Pioneer (americká matka, pobočka v Čechách). Protože americké fondy se propadly o cca 70 %, dostala česká pobočka příkaz prodat americkým fondům kvalitní české akcie a nakoupit největší americké propadáky. V důsledku toho se Amíci capili, jak jejich fondy vydělávají, ale čeští hejlové, co jim sedli na lep, prodělali cca 75 % hodnoty fondu. Když se to provalilo a Češi to začali kritzovat, prodali Amíci fondy v tichosti italské UNI Credite a stáhli se z trhu. Když se na tu lumpárnu tak trochu zapomnělo, máme tu fondy Pioneer s velkou slávou zpátky, opět jako super, IN a dobře vydělávající. Po podobné zkušenosti jim prachy svěří leda masochista. A po této zkušenosti mi bylo jasné, že investicedo akcií NIKDY!. Když už ty prachy vydělám, tak rozházet a utratit je dovedu taky, na to žádné poraděnky nepotřebuju.
Jo, a dodatek: protože tyto fondy prodávalo hlavně OVB, svezla se ostuda i po nich.
A pokud budeme sledovat americký trh, tak u nich je to tak, že firma, u které pracují, jim odkládá peníze na budoucí důchody u svého firemního fondu. Z něho taky investuje svůj rozvoj a de facto si půjčuje z důchodů svých budoucích penzistů. Občas se ale taky najde vychcánek, který ty prachy prošustruje a pak budoucí důchodci utřou hubu. Tyto důchodové fondy ale mají pouze velké firmy. Pro ostatní lidi platí, že co si nenašetří za produktivního věku, to nemají. Takže Ameriku bych si jako vzor nebrala.