Máme na mysli zápůjčku podle § 2390 občanského zákoníku (OZ), kterou však drtivá většina veřejnosti nazývá půjčkou. Podle § 2390 OZ, přenechá-li zapůjčitel (věřitel) vydlužiteli (dlužníkovi) zastupitelnou věc (to jsou právě například peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Splatnost zápůjčky, dobu, kdy mají být peníze vráceny, si samozřejmě můžete libovolně určit. Časté ale je, že splatnost určena není, pomáhají-li si příbuzní, kamarádi, počítá se s tím, že dlužník vrátí nebo začne vracet (splácet) peníze, až bude mít. A kvůli tomu může přijít věřitel někdy zkrátka, pokud dlužník není poctivý a zjistí, že za určitých okolností a po určité době (po jeho promlčení) dluh splatit nemusí. A mnohý věřitel tím může být nepříjemně překvapen.
Splatnost dluhu není stanovena ve smlouvě
Nač musí dávat pozor věřitel (zapůjčitel) pozor, aby mu nezbyly oči pro pláč, aby se právo na vrácení zápůjčky, respektive zapůjčené věci nepromlčelo? Podle 2393 odst. 1 OZ, neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.
Kdy se povinnost splatit dluh promlčuje?
Podle § 611 OZ se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Podle § 609 věty první OZ, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 věty první OZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. (Jestliže dlužník ví, že je promlčeno, a namítne to, soud nárok věřiteli nepřizná, neuloží mu povinnost splatit dluh. Pokud to nenamítne, uloží mu povinnost dluh zaplatit.)
Podle § 619 odst. 1 OZ, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (jakmile bylo možno podat žalobu k soudu). Podle § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky. Tak, to jsou základy právní úpravy promlčení.
Co je to promlčení? Jaké jsou jeho důsledky? Kdy se promlčení uplatní?
Institut promlčení směřuje k tomu, aby se po uplynutí určité doby vyloučila možnost právo vynutit. Uplyne-li zákonem přesně stanovený čas (promlčecí lhůta) a subjekt, jemuž svědčí právo na plnění (v daném případě na vrácení peněz), toto právo nevykonal (neuplatnil) podáním žaloby u soudu, toto právo se promlčí (vzniká tzv. promlčené právo).
Právo na plnění přitom nadále existuje, přičemž povinný subjekt zůstává i nadále povinným splnit svou povinnost, závazek, dluh odpovídající promlčenému právu. Oprávněnému subjektu tak zůstává i nadále zachováno jeho promlčené právo. Při výkonu práva před příslušným orgánem (například před soudem, rozhodci, administrativním orgánem atp.) však povinný subjekt může s úspěchem namítat promlčení, a tak
zbavit promlčené právo nároku (vymahatelnosti).
V důsledku uplatnění námitky promlčení příslušný orgán nemůže oprávněnému subjektu promlčené právo přiznat, a to z toho důvodu, že uskutečněním námitky promlčení došlo k zániku nároku (právo se tak stalo nevynutitelným). Smyslem promlčení je především stimulovat věřitele k rychlému (včasnému) uplatnění jeho práv, a tím i předcházet v konkrétních případech důkazní nouzi na straně žalobce v soudním řízení. Úprava promlčení zároveň chrání i dlužníka.
Případ z praxe: Jak je to s promlčením u zápůjčky bez termínu vrácení peněz?
Soudy řešily případ, kdy věřitel půjčil (poskytl) dlužníkovi na základě ústně uzavřených smluv o zápůjčkách
- 1) ze dne 26. 5. 2015 částku 100 000 korun,
- 2) ze dne 3. 6. 2015 částku 100 000 korun,
- 3) ze dne 15. 6. 2015 částku 137 800 korun a ze dne 25. 6. 2015 částku 100 000 korun.
U žádné ze zápůjček si strany neujednaly dobu vrácení. Věřitel dopisem ze dne 4. 7. 2018 všechny smlouvy o zápůjčkách vypověděl a vyzval žalovaného k vrácení peněz do 21. 8. 2018, resp. 30. 8. 2018.
Dopis byl dlužníkovi doručen 9. 7. 2018. Dlužník nezaplatil, věřitel vymáhal peníze soudní cestou. Žalovaný dlužník vznesl námitku promlčení z důvodu, že věřitel mu výpověď zaslal až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Soud prvního stupně však tuto námitku posoudil jako nedůvodnou, neboť právo vypovědět smlouvu o zápůjčce se nepromlčuje. Splatnost zápůjčky je podle § 2393 OZ závislá na vypovězení smlouvy a z toho vyplývá, že dokud věřitel smlouvu nevypoví, není dluh splatný a nezačne běžet promlčecí lhůta.
Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Dlužník si podal dovolání k Nejvyššímu soudu a tam byl úspěšný, protože Nejvyšší soud ČR rozhodnutí nižších soudů svým rozsudkem spis. zn. 33 Cdo 3037/2019, ze dne 28. 11. 2019, zrušil.
Kdy se zápůjčka peněz promlčuje?
Jestliže vyvolání tzv. dospělosti čili splatnosti pohledávky, a tedy i počátku běhu promlčecí lhůty, závisí na vůli věřitele, ten by mohl okamžik počátku běhu promlčecí lhůty práva na plnění oddalovat teoreticky donekonečna. Ke stanovisku, že v takovém případě běží promlčecí lhůta již od okamžiku vzniku právního poměru (tj. zpravidla od uzavření smlouvy), respektive ode dne, který následuje po vzniku dluhu, se proto přiklonila jak právní teorie, tak i judikatura (rozhodovací praxe soudů).
Toto neplatí tam, kde je splatnost závislá na vypovězení smlouvy, jako je tomu u zápůjčky podle § 2393. Je proto chybné přesvědčení, že když nebyla splatnost zápůjčky výslovně sjednána, k promlčení takových pohledávek nemůže dojít, neboť běh promlčecí lhůty je spojen se splatností dluhu. Nebyla-li splatnost dluhu (vrácení zápůjčky) dohodnuta (určen termín), může již den následující po vzniku takového právního poměru zapůjčitel (věřitel) smlouvu o zápůjčce vypovědět ve lhůtě šesti týdnů (§ 605 OZ), a tím vyvolat její splatnost.
Uplynutím výpovědní lhůty se právo zapůjčitele na vrácení zápůjčky stává nárokem. Tento okamžik je pak dnem počátku běhu promlčecí doby podle § 619 odst. 1 OZ. Přijetí opačného názoru by znamenalo nepřípustné posunutí počátku běhu promlčecí doby (ve zřejmém rozporu s účelem institutu promlčení) prakticky na neomezenou dobu v situaci, kdy právo podat výpověď smlouvy o zápůjčce sjednané bez dohody o okamžiku splatnosti se nepromlčuje.
Závěr
Pro věřitele, který půjčuje peníze, z toho plyne, že byste vždy měli ve smlouvě určit splatnost dluhu vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce. Není problém ji dodatkem ke smlouvě změnit, prodloužit, posunout datum splatnosti na později, pokud peníze ještě nepotřebujete zpět a dlužník není schopen splácet, ale jste přesvědčení, že později zaplatí.
Pokud splatnost zápůjčky určena není a ani vám nejsou peníze do doby blížící se již 3 rokům splaceny, zavčas (ne až po 3 letech, ani ne den či dva před uplynutím lhůty 3 let – musíte totiž stihnout výpověď, nějakou dobu trvá doručení, sepsání žaloby atp.) smlouvu vypovězte a nejpozději do 3 let a 6 týdnů, ale raději do 3 let, podejte na dlužníka žalobu, kterou se budete domáhat vrácení půjčených peněz, aby se vaše právo nepromlčelo.
Právo vypovědět smlouvu o zápůjčce uzavřenou na dobu neurčitou nepodléhá promlčení. Toto oprávnění nemá majetkovou povahu (není majetkovým právem); je výrazem dispozičního oprávnění smluvní strany změnit obsah smluvního závazku. Není-li dohodnuta splatnost dluhu (vrácení zápůjčky), může zapůjčitel vypovědět smlouvu o zápůjčce již v den následující po dni vzniku takového právního poměru. Pro počátek běhu promlčecí lhůty podle § 619 odst. 1 OZ je v takovém případě rozhodující den, ve kterém by uplynula výpovědní doba,
vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019, spis. zn. 33 Cdo 3037/2019.
