Průměrný starobní důchod v roce 2025 překročí hranici 21 tisíc Kč. Jak vysoký bude za 10 let?

Průměrný starobní důchod od 1. ledna 2025 vzroste díky pravidelné valorizaci na 21 071 Kč, oproti tomu současnému bude vyšší o 356 Kč. Spolu se starobním důchodem porostou také ostatní důchody, tedy invalidní a pozůstalostní. Tato čísla znamenají, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace.

Důchody jsou nejvyšší v historii a s jejich pravidelnou valorizací se počítá i v důchodové reformě. Každoroční navýšení bude i nadále inflaci kompenzovat v plném rozsahu, říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle našich posledních propočtů odhadujeme, že v lednu dosáhne průměrný starobní důchod výše 21 078 korun. Za posledních pět let jde tedy o nárůst o 6650 korun, dodává.

Zvyšování důchodů je závislé na růstu cen, které každoročně měří Český statistický úřad pomocí indexu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností obývaných důchodci. Rozhodující je ten z údajů, který je za dané období vyšší. Vliv na určení výše lednové valorizace důchodů má také ještě růst reálných mezd.

Vývoj výše průměrného důchodu

Autor: Česká správa sociálního zabezpečení

V současné době projednává Poslanecká sněmovna návrh důchodové reformy, která má zajistit, aby byl důchodový systém ekonomicky udržitelný i v dalších desetiletích. Zatímco výše důchodů stále stoupá, roste také počet důchodců, zatímco ekonomicky aktivních lidí je stále méně. Kritická doba nastane zejména po roce 2030, kdy na odpočinek odejde generace tzv. Husákových dětí. Do budoucna bude v ČR stále méně pracujících lidí, kteří musí zajistit, aby stát měl z čeho důchody vyplácet. Pokud se tak nestane, stát bude prostředky na důchody hledat jinde – sebere je ze zdravotnictví, školství, rozvoje infrastruktury a podobně.

Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 mld. Kč, což je cca 1 % HDP. Pokud by žádná změna důchodového systému nepřišla, do roku 2050 by se deficit dostal až k 5 % HDP. Po změně pravidel pro odchody do předčasného důchodu a zpomalení valorizace se výpočet propadu lehce zmírnil, a to na schodek kolem 3 % HDP.

Nad věkem odchodu do důchodu je pořád otazník

Návrh reformy v tuto chvíli počítá s navázáním důchodového věku na věk dožití, aby pro budoucí generace byla udržována stejně dlouhá průměrná délka výplaty starobního důchodu jako dnes (asi 21,5 let). Změny se mají týkat až ročníků 1966 a mladších. V uplynulých měsících se však do debaty o věku pro odchod do důchodu vložila Česká demografická společnost ČDS), která doporučuje pomalejší navyšování věku pro nástup do starobního důchodu.

ČDS poukazuje například na výrok poslance za ANO Jiřího Maška, který zpochybňuje tvrzení vlády, že v penzi lidé stráví v průměru 21,5 roku. 

Dnes je ta realita u mužů 11 let a už žen 17 let, uvedl Jiří Mašek s tím, že muži se nyní dožívají v průměru 76 let a ženy 82 let. 

Tento argument je bohužel založen na nesprávném pochopení ukazatele naděje dožití (střední délky života), a lze ho tak považovat za nekorektní. Je pravdou, že podle posledních dostupných úmrtnostních tabulek ČSÚ z roku 2022 je naděje dožití při narození u mužů 76 let a u žen 82 let. Jedná se však o ukazatel mapující úmrtnostní poměry celé populace bez ohledu na věk, uvádí ČDS a upřesňuje, že pro hodnocení průměrné zbývající délky života osoby ve věku 65 let je třeba užít jiný ukazatel, konkrétně naději dožití ve věku 65 let. Ta pak vyjadřuje průměrnou očekávanou dobu pobírání starobního důchodu pro osobu v okamžiku dosažení důchodového věku (65 let). 

Průměrnou dobu pobírání důchodu je nutno odhadovat na základě naděje dožití v okamžiku dosažení důchodového věku. Ve věku 65 let je podle uvedených úmrtnostních tabulek očekávaná zbývající délka života mužů 16,05 roku, pro ženy pak 19,81 roku, dodává ČDS, podle které ani tato uvedená hodnota není pro vyjádření průměrné doby pobírání starobního důchodu vhodná. 

Vychází totiž z předpokladu, že se úroveň úmrtnosti již v dalších letech nebude měnit a zůstane trvale na úrovni roku 2022. Jediným korektním odhadem doby pobírání důchodu je hodnota naděje dožití v okamžiku dosažení důchodového věku podle tzv. generačních úmrtnostních tabulek pro příslušný ročník narození, které zohledňují předpokládané snižování úmrtnosti v dalších letech. 

Pro ročník narození 1965, který půjde do důchodu v roce 2030 v 65 letech, vychází průměrná doba pobírání důchodu pro muže 19,4 roku a pro ženy 23,2 roku. Průměrná doba pobírání důchodu by tedy pro tento ročník narození měla činit zhruba 21,3 roku. Pro zmíněný ročník narození 1972 vychází pro osoby, které se dožijí 65 let, očekávaná zbývající délka života v průměru 22,2 roku. Při navrhovaném důchodovém věku 65 let 7 měsíců by průměrná doba pobírání důchodu činila 21,75 roku, uzavírá ve svém vyjádření ČDS.

Ministr Marian Jurečka se rozhodl argumenty ČDS projednat nejpozději do konce srpna, tedy ještě předtím, než důchodová reforma půjde do druhého čtení.

Návrh demografické společnosti znamená zvýšení deficitu systému. Teď je otázka, jestli se na tom shodneme, že tento krok případně uděláme, nebo neuděláme. Jasně jsem řekl, že já těmto věcným, technickým návrhům jsem připraven naslouchat. Vnímám tam některé argumenty demografické společnosti. Finálně rozhodneme na úrovni předsedů koaličních stran v průběhu prázdnin, řekl ministr pro ČTK.

Co všechno má důchodová reforma změnit?

Snížení „čekací doby“ na odložený starobní důchod

Pokud v době, kdy jste dosáhli důchodového věku, nemáte stále ještě odpracováno 35 let (respektive nepodíleli jste se takto dlouho na odvodech do sociálního pojištění), ale máte alespoň jen 20 let (případně 15 let bez náhradních dob), budete moct získat odložený důchod už po následujících 2 letech. Doposud je tato lhůta 5letá.

Zvýšení minimální procentní výměry všech důchodů

Minimální výše základní a procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se téměř zdvojnásobí a dosáhne částky odpovídající 20 % průměrné mzdy (u invalidního důchodu pro invaliditu druhého a prvního stupně půjde o poměrné snížení (polovina, respektive třetina), stejně tak u pozůstalostních důchodů (vdovské a vdovecké polovina, sirotčí 40 %).

Rodičovská a péče o nemohoucí

U 1. a 2. dítěte do 3 let se péče bude do důchodu započítávat jako průměrná mzda. Stejně tak i starost o nemohoucí blízké, kteří jsou odkázáni na péči jiné osoby. Pokud se rodič vrátí do práce dřív, budou se mu odvody počítat navíc.

Rodinný vyměřovací základ

Rodinný vyměřovací základ má pomoct tomu z manželů, který se dlouhou dobu staral o další členy rodiny (závislé osoby) a kvůli tomu nemohl mít standardní příjmy. Na pečující osoby se bude nově během této doby pohlížet tak, jako by pobíraly průměrnou mzdu. V případě, že pečující osoba zvládne pracovat, skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte. Tento systém postupně nahradí dosavadní výchovné. Těm, komu již bylo přiznáno, však zůstane.

Přečtěte si také:

Jeden málo, druhý hodně? Manželé si budou moci nechat započítat odvody na důchod společně

Dřívější odchod do penze pro lidi pracující v náročných profesích

Od 1. ledna 2025 budou nad rámec již vymezeného okruhu osob pracujících v tzv. náročných profesích, kterými jsou například horníci nebo záchranáři, patřit také:

• osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4,
• osoby pracující na pracovištích s výskytem vybraných rizik kategorie 3 – celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem.

Práce v náročné profesi se zohledňuje v období 10 let před účinností zákona. Po účinnosti změn bude možné získat nárok na snížení důchodového věku nejvýše o 15 měsíců při odpracování 2200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude možné po odpracování 4400 směn (odpovídá asi 20 letům práce).

Zvýhodnění pracujících důchodců 

Změna se bude týkat také lidí, kteří v důchodovém věku pracují. Zatímco doposud si důchodci musí každý odpracovaný rok požádat o nevelké navýšení penze, v rámci reformy nebudou muset odvádět sociální pojištění (zaměstnavatel svou část pojistného odvádět bude). Penze se jim však už podle odpracovaných let zvyšovat nebude. OSVČ budou odvádět důchodové pojištění snížené o slevu ve výši 6,5 %. Změna se tak projeví hned a výrazněji než stávající řešení.

Přísnější krácení předčasných důchodů

Nově bude možné odejít předčasně do penze maximálně o 3 roky dříve. Abyste mohli vůbec o předčasný důchod požádat, budete muset splnit dobu pojištění v délce alespoň 40 let. Zavede také přísnější krácení penze za předčasnost. Nově se má výpočtový základ krátit o 1,5 % (za každých 90 dní) bez ohledu na míru předčasnosti, tedy od 1. do 720. dne. Zároveň vaše procentní výměra důchodu nebude valorizována, a to až do doby, kdy budete mít nárok na řádný starobní důchod.

Přečtěte si také:

Krácení penze za předčasnost nově: Jak se zpřísní postih za odchod do předčasného důchodu? (PŘÍKLADY)

A další změny

• Poloviční krácení procentní výměry předčasného starobního důchodu u osob, které získaly aspoň 45 let doby pojištění,
• prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský či vdovecký důchod, která bude opět činit 5 let,
• zavedení zápočtu úspěšně dokončeného doktorského studia do výpočtu penze prostřednictvím nového typu náhradní doby pojištění,
• změna ve výpočtu nových penzí, přesněji postupné snižování zápočtu osobního vyměřovacího základu na 90 % pro důchody přiznávané v roce 2035 a později a snížení procenta za rok pojištění z 1,5 na 1,45 %,
• změny ve valorizaci penzí,
• navýšení odvodů na důchodové pojištění pro OSVČ,
• změny ve výchovném – ti, kteří už mají výchovné přiznáno, ho budou dostávat stále. U nových důchodů bude výchovné náležet jen za 3. a každé další dítě.

Ohledně nutnosti důchodové reformy panuje řada mýtů, které MPSV vyvrací ve své nové komunikační kampani.

Mýtus 1: Když nekoupíme stíhačky, bude na důchody

Odpověď: Pokud bychom vzali peníze na stíhačky, což činí 150 mld. Kč, a chtěli je požít na důchody, nestačily by nám ani na pokrytí důchodů na první 3 měsíce. Na penze totiž padne ročně 700 mld. Kč. Navíc bychom byli bez moderní letecké obrany Česka, pronájem gripenů zatím končí v roce 2027.

Mýtus 2: Pomohlo by, kdyby se rodilo více dětí

Odpověď: I kdyby se nyní narodilo dvakrát víc dětí, problém to nevyřeší. Tyto děti by začaly do systému přispívat až za 25 let. Dnešní situaci ovlivňuje propad porodnosti v 90. letech.

Mýtus 3: Určitě se najdou i lepší alternativy

Pokud nepřistoupíme ke změnám, zachránila by nás v budoucnu jen jedna z následujících věcí: razantní snížení penzí, přijetí nejméně 700 tisíc pracujících migrantů nebo mnohem vyšší zdanění produktivní generace, což by zničilo ekonomický rozvoj země, reaguje MPSV.