... nevim, jaky ma tento rozbor vyznam - pokud vezmu objem penez, ktere domacnosti vydelaji, tak je asi kazdy jiny. Pokud pak predpokladam, ze treba cena potravin je stejna pro kazdy objem penez, tak podle velikosti objemu se mi lisi procentuelni castky. Neboli, pokud vydelam 10 000 mesicne a za jidlo utratim 10%, tak utratim 1 000. Pokud vydelam 100 000 mesicne a za jidlo utratim stejny 1 000, tak procentuelne je to jen 1%. Srovnava se vubec srovnatelne?
Je pochopitelné, že s růstem příjmů klesá podíl výdajů na potraviny. Nicméně neklesá tak razantně, jak popisujete. Pokud vydělám 10kKč/měsíc, nebudu si kupovat kaviár, na kterém si budu pochutnávat až s příjmem mnohem vyšším. V každém případě je ale pravda, že s rostoucím příjmem se liší struktura spotřeby.
Priklad potravin byl jen ukazkovy. Poukazoval jsem na zmenu struktury vydaju (jak jste to vystihnul) - zda je vubec mozne takto srovnavat a zda to prinasi nejaky vypovidajici vysledek.
Pokud platí předpoklad, že v rozvinutých zemích jsou potraviny největším výdajem a čím vyvinutější stát, tím nižší výdaje za potraviny, protože lidé spotřebovávají i jiné statky než jídlo, tak se nemáme zrovna čím chlubit.