Hlavní navigace

Proč obchodníci pohonné hmoty zdražují rychle, ale zlevňují pomalu?

24. 3. 2022
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Laické vysvětlení fenoménu, který mnohé řidiče nenechává chladnými a požadují stejně rychlé zlevňování jako zdražování. Proč jsem rád, že benzínky zdražovaly, a proč mě neudivuje, že zlevňování obvykle probíhá výrazně pomaleji?

Když čtu v diskuzích různé nadávky na provozovatele čerpacích stanic, nepřekvapují mě, v takových diskuzích už člověk čeká téměř cokoliv. Když jsem potřebu regulovat ceny četl v rozhovoru se senior portfolio manažerem jednoho významného obchodníka s cennými papíry, nemile mě to překvapilo a po pravdě i dalo negativní střípek do důvěry v jeho schopnosti a schopnosti tohoto obchodníka s cennými papíry spravovat portfolio cenných papírů. Pojďme si vysvětlit, proč zlevňování bude pomalejší než zdražování nejen paliv.

Statistika na začátek

Všichni víte, že ruští vojáci se pohybují na Ukrajině. Má to i dalekosáhlé ekonomické důsledky. Především v oblasti obilovin, ropy, zemního plynu, ale třeba i železa. Např. ropu Evropa dováží průměrně z téměř 30 % z Ruska. Když připočteme Kazachstán, jsme na cca třetině.

Pojďme se podívat na cenu paliv v minulosti. Ať to není žádný průměr, použiji údaje, za které jsem v té době já skutečně tankoval.

V roce 2008 stál u nás benzín přes 30 Kč (kolik by stál, když by jeho cena rostla podobně jako cena nemovitostí?). V srpnu 2012 stále necelých 38 Kč u nás. V červnu 2014 jsem kupoval benzín za 35 Kč (v Itálii v té době stál 48 Kč). Sice cena paliv je důležitá, ale ten povyk je přílišný, pokud zdražení paliv srovnáme se zdražováním mnohých jiných komodit na delším horizontu.

Marže v době míru

Jaká byla marže v době míru? Jak kde, jak u koho. Marže na dálnici je v dobách klidu výrazně vyšší (i pět korun) než třeba u společnosti Tank ONO, známé svou nízkou marží a velkým objemem prodaných paliv.

Z utržené marže jde část na zisk, část na mzdy, energie, poplatky bankám za platby kartou nebo na údržbu. Průměrná pumpa v Česku prodá za jeden měsíc kolem 120 tisíc litrů benzínu a nafty. Ale samozřejmě je to průměr, má to ty samé problémy jako u průměru mezd. Jiná výtoč bude u hranic s Německem, jiná u známých levných benzínek a jiná u benzínky, která má konkurenční benzínku hned za rohem.

Cena ropy vs. cena paliv

Ropa není benzín ani nafta. To, že ropa zdraží či zlevní, nevede ke skokovému zdražení/zlevnění benzínu či nafty. Nejdříve ropu musíte koupit, musíte ji dovézt do rafinérie, kde ji musíte zpracovat, donedávna jste museli obohatit biosložkou a pak ji distribuujete na čerpací stanice. Tento proces trvá minimálně 14 dnů.

Navíc ceny, které jsme viděli v posledních dnech mezi 110 a 130 dolary za barel (1 bbl = 158,987294928 litrů), to byly ceny za dodání v květnu.

A není ropa jako ropa. Rafinérie jsou velice složitá zařízení, mohou v určitém rozsahu reagovat na poptávku a měnit poměr vyrobených produktů, ale má to svá omezení, resp. náklady. Nejvážnější by v případě zastavení dodávek ropy z Ruska byla situace na trhu s naftou, kde je Evropa dlouhodobě deficitní. Z Ruska přitom do Evropy dovážíme nejen samotnou finální naftu, ale také typ ropy (relativně těžká a s vysokým obsahem síry), kterou rafinérie běžně využívají právě pro výrobu středních destilátů, včetně nafty.

Bojkot ruské ropy?

Je zde velký tlak bojkotovat ropu z Ruska. Pro Rusko by šlo o výpadek hlavního exportního trhu, který by jen stěží bylo s to nahradit (potrubí do Číny nemají dostatečnou kapacitu a jejich posílení není za pár dní). Problém by to však byl i pro Evropu. Ta totiž z Ruska dováží přibližně 4,5 mil. barelů denně, což je objem, který by se nahrazoval (i s využitím strategických rezerv) komplikovaně.

Pokud se stane, že přestaneme odebírat ropu z Ruska, co se udělá s deficitem na ropném trhu? Část trhu se přeskupí, budeme nakupovat odjinud, navýší se těžba v jiných zemích. Nicméně navyšování těžby není neomezené, zvláště pokud většina států přestane brát ropu z Ruska.

Dopravovat ropu ropovodem je levnější a rychlejší než dopravovat lodí; tedy minimálně o rozdíl v ceně dopravy ropa zdraží. Krátkodobě se využijí rezervy, což se děje právě teď a vedlo to k poklesu cen, nutno říct k dočasnému poklesu cen, pokud se nepřestane válčit a sankcionovat. V dlouhodobém horizontu není jiné cesty než poptávku vyrovnat s produkcí.

Pokud se rozhodne, že ropa bude bez produkce Ruska, spotřeba se prostě musí snížit o produkci Ruska (s případným odečtem za navýšení produkce v jiných státech).

Vliv války na ceny

Co se stalo po vypuknutí války mezi Ukrajinou a Ruskem? Všichni se obávali, jak to bude s dovozem ropy (mimo jiné i přes Ukrajinu), jak to bude se vzájemnými sankcemi. Očekávání všech bylo, že cena ropy stoupne. A i kdyby to byl špatný předpoklad, tak vlivem sebenaplňujícího proroctví by se minimálně krátkodobě splnil. Podobně jako žádná banka nevydrží hromadný výběr peněz (nedávno Sberbank), ani benzínka nemá bezedné zásoby.

Nebo je to podobné jako u dodávek vody. Dodávat běžnou spotřebu je levné, využívají se např. studny, které mají nějakou vydatnost, přes noc se zregenerují. Nicméně pokud se překročí obvyklé množství, např. se napouštějí bazény, dělá to obrovské problémy a tyto problémy řešit je násobně dražší než běžná dodávka – objednávat mimořádné dodávky vody.

Benzínky, na rozdíl od dodavatelů vody, mají volnější ruce ve stanovení ceny. Spotřebitelé reagovali na předpoklad zdražování vyšším nákupem, někteří jen tím, že místo obvyklého nákupu paliva za 200 Kč nakoupili plnou nádrž, jiní nakupovali i do kanystrů.

V ČR je přes 6 milionů aut a každé z těch aut má nádrž na desítky litrů paliva, třeba 45 nebo 60 litrů. Tvořily se dlouhé fronty před benzínkami, a tak nakoupili plnou nádrž i ti, co by si jinak koupili jen za 200 Kč – přece jen se jim nebude chtít čekat brzy další frontu. Čím vyšší se očekává zdražení, tím větší počet zákazníků, kteří se budou snažit předzásobit. A pokud navíc se někteří obávali, že paliva nebudou vůbec, o to víc budou tankovat do všeho, kam to jde.

Zásobení se palivem = zdražení

Co udělaly benzínky? Zdražily. Rychle zdražovaly. A já osobně jsem tomu (kupodivu) velmi rád. Kdyby tak neudělaly, mohly by poškodit sebe tím, že by jim došla paliva, musely by zavřít a čekat na mimořádnou dodávku paliv (nákladnější, navíc se to dělo po celé ČR kromě hranic s Polskem a dodavatelé mají taky omezenou kapacitu pro dodávky paliv).

I když by nemohly prodávat, fixní náklady by dál platit musely, mzdy, daně z nich, případně i nájem. Nebo „jen“ by nevydělaly tolik. Ano, měly by mít naprosto volnou ruku v tom, za kolik paliva prodávají. A poškodily by i nás. Protože výrazně horší než tankovat za 50 Kč litr je dojet k benzínce s prázdnou nádrží a zjistit, že palivo není. Výrazně horší na čas, výrazně horší na peníze (odtah auta k jiné benzínce, taxíkem s kanystrem k jiné benzínce nebo jen zkoušet jet k jiné benzínce a modlit se, že ta nějaký benzín má a že vystačí zbytek paliva v nádrži).

Proč cena klesá pomalu?

A proč cena bude klesat pomaleji? Protože podobně jako při očekávání vyšších cen, kdy lidé mají nadprůměrný odběr, při očekávání nižších cen lidé budou mít podprůměrný odběr. Prostě čekají, až paliva zlevní. Když by delší dobu byly vyšší ceny, benzínky by byly zásobeny palivy za vyšší ceny, tak se budou logicky snažit doprodat zásoby za staré vyšší ceny, naopak zákazníci budou vyčkávat, dokud jim bude stačit nádrž, kanystry. A nejedná se jen o zásoby fyzicky už na benzínkách, ale i objednávky za vyšší ceny, které teprve přijdou.

Nicméně pro benzínky toto období znamená menší odběr, na fixní náklady s provozem benzínky spojených se musí vydělat prodejem menšího množství paliv, čemuž by měla odpovídat vyšší marže z litru paliva. Což je další vliv, který bude zpomalovat zlevňování.

Když zlevnění jde tak krátce po zdražení, tak bude mít vliv i to, že někteří lidé mají nakřečkovány zásoby a teď vůbec netankují, čerpají ze zásob, tedy doprodej zásob bude delší. Na druhou stranu některé benzínky možná ani nestihly objednat za vyšší ceny.

Státní úlevy mohou cíleně pomoci

Zákazníci, kteří nebudou vyčkávat, nebo víceméně nemohou, jsou zvláště dopravci a hodně jezdící, např. denně dojíždějící, zákazníci. Taky je bylo nejvíc slyšet a bohužel pro nás pro všechny i byli vyslyšeni. Je dobře, že se vláda rozhodla sáhnout na jiné úlevy, než je cena paliv, jako je silniční daň. Mohla by dále třeba usnadnit vstup konkurentů snížením či rovnou zrušením různých regulací, které snižují konkurenci.

Nicméně pokud opravdu nastane dlouhodobá situace, že se budeme muset obejít bez ruské ropy (ať už z důvodu, že Rusko přestane ropu dodávat, nebo naopak EU se rozhodne ropu neodebírat), tak to znamená v dlouhodobém horizontu víceméně snížit spotřebu o produkci Ruska, pokud se nepodaří nějak významně navýšit produkci ropy z jiných států.

Jak snížit spotřebu? Vyšší cenou

Jak co nejjednodušeji snížit poptávku po palivech z ropy? Vyššími cenami. Je jen otázkou, jaká vyšší cena je nutná k tomu, aby spotřeba klesla o třetinu. Bude potřeba současná cena 50 Kč/litr? Nebo teprve až cena 200 Kč/litr donutí mnoho lidí využívat dopravu méně náročnou na paliva a oželet dopravu zbytnou (např. se více opět prosadí home office podobně jako za covidu)? Na to si můžete částečně odpovědět sami.

Kdy začnete jezdit do práce veřejnou dopravou místo autem? Kdy se do Chorvatska vydáte vlakem, autobusem místo autem? Kdy se domluvíte se sousedy, se kterými se jinak moc nemusíte, abyste společně jezdili jedním autem do města za prací? Kdy se odhodláte podat výpověď, pokud vám zaměstnavatel nevyjde vstříc s home officem nebo jen pracovní dobou dle příjezdu veřejné dopravy (nebo nenavýší mzdu)? Kdy překonáte pohodlí, falešnou hrdost a pojedete sockou?

Obyvatelé měst asi začnou dřív používat MHD či kolo než obyvatelé s výrazně řidším dopravním spojením. Ale vždy bude záležet na situaci konkrétního člověka. Můj osobní odhad je, že cena by musela být kolem 200 Kč za litr, a to alespoň pár měsíců, aby to mělo takový vliv na významnější množství lidi, že by jim to stálo za to přehodnotit své zvyky či pohodlí zásadnějším způsobem, který by významněji zahýbal s poptávkou po palivech. Tak vysoký odhad mám i kvůli tomu, že mnoho spotřeby paliv je dáno poptávkou dopravců, obchodních zástupců, kteří si na vyšší ceny prostě vydělají, ať už bude stát (téměř) cokoliv.

I když dopravci protestovali nejhlasitěji, pokud mají dobře napsané smlouvy (např. počítají s palivovými příplatky), nemusejí se zásadně obávat. Prostě se cena jejich služeb bude měnit podle ceny paliv, zákazníci dopravců se tomu přizpůsobí, zásobování obchodů bude a my zákazníci to prostě zaplatíme v ceně zboží.

skoleni_29_11

Ano, cena paliv vzrostla prudce, zvláště ve srovnání se situací před rokem, kdy šlo koupit ropu za zápornou cenu. Pro nikoho není příjemné, když musí platit víc. Ale já zde vidím i horší variantu, ke které bychom směřovali se zastropováním cen paliv či jinými socialistickými či centrálně plánovanými metodami: nemohli bychom se spolehnout na to, že když dojedeme k benzínce, že u ní natankujeme.

Nebo hůř, že budou paliva na přídělový systém a někdo bude za nás rozhodovat, která cesta je důležitá a která ne. A nebo se zakážou soukromé cesty autem. Já osobně raději vyšší ceny než tyhle „alternativní“ způsoby „řešení“.

Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Měšce? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.

Autor článku

Autor je finančním poradcem firmy OK Klient a předseda zájmové skupiny SIG Peníze v Mense ČR.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).