Technická poznámka:
Ten předpokládaný (či průměrný) věk dožití u muže/ženy je očištěný a předčasné úmrtí způsobené rizikovějším chováním mužů nebo ne?
Protože jestli ne, tak nevím, proč by měly být ženy systematicky perzekuovány za to, že se muži úspěšněji pomalu zabíjejí už během života ...
Zkuste si to spočítat.
Suma odvodů socpoj ze superhrubé (dnes z průměrné mzdy tak 11tis za měsíc) krát počet odpracovaných měsíců děleno počet měsíců strávených v penzi.
Zjistíte, že stát brutálně okrade skoro každého, samozřejmě víc muže a samozřejmě víc ty pilnější, pracovitější a vzdělanější.
Nemuseli bychom to řešit, kdyby si každý spořil a investoval sám. Celý život. Část do akcií (jen se koukněte, jak se dlouhodobě zhodnocuje třeba americký akciový index), část zlato, část třeba bitcoin, nemovitost, atd... Suma odvodů za celý život minus inflace plus zhodnocení investice. A i po odchodu do penze, kdy si z té investice začnu vyplácet rentu, tak nevyčerpaný zbytek investice se mi dále zhodnocuje. I ta prodavačka z Lidlu by měla penzi aspoň 60 tisíc měsíčně! Doktor, analytik, bankéř či programátor by měli 3x tolik.
No a takto, podle odhadů ekonomů za 20 let ode dneška stát nebude mít na penze vyšší, než 6500Kč měsíčně. V takovém systému někoho násilím držet je zločin.
Protože vaše otázka byla hloupá.
V současném systému spravedlnosti zkrátka NELZE dosáhnout. Chtěl byste komisi, která by určovala, do jaké míry si někdo sám může za předčasné úmrtí?
Ne. Jediná možnost, jak zařídit spravedlnost, je SVOBODA. Tedy těm, kteří o to stojí, umožnit zajistit se na penzi individuálně, pomocí investic. A tam to bude jednoduché. Jak dlouho a jak vysoké částky spořím a jak chytře je investuji, z toho vyplyne, kolik budu mít ve stáří peněz. A co neutratím, dostanou MOJE děti.
Hloupé jsou pro Vás jen ty otázky, na které neznáte odpověď.
A těch je zjevně hodně, protože jako kolovrátek opakujete to stejné pořád dokola.
Ale mně to furt dokola psát nemusíte, já byl ve svých 20 letech taky zapřísáhlý libertarián jako Vy a všechny ty Vaše argumenty, východiska a i (chybné) závěry znám.
Ale ta vaše otázka je opravdu nebývale hloupá.
Proč:
Představte si, že máte dva muže, oba si naspoří na důchod 10 miliónů. Jeden z nich se rozhodne si konec života užít, rozhází je za dva roky a pak se zastřelí. Druhý si odhadne, že bude v důchodu asi 25 let a začne utrácen jen 400 000 ročně, aby mu ty peníze vydržely. Podle logiky vaší otázky ten první žil rozmařile na úkor druhého, spravedlivé by bylo, kdyby každý měl 740 000 na rok.
Prostě za svůj produktivní život odvedete na důchody částku X a jediný spravedlivý systém je, že v důchodu vyčerpáte přesně stejné X (samozřejmě po uvážení časové ceny peněz). Cokoliv jiného je nespravedlivé a je naprosto vedlejší, jakými pseudoargumenty to zdůvodňujete.
Nu, a teď si představte ne 2, ale 2000 mužů. Každý z nich si naspořil na důchod 5 milionů (10 mi přijde přece jen dost nerealistické). 500 z nich si naspořenou částku svědomitě rozpočítá na předpokládanou dobu dožití a začnou ji utrácet postupně, aby jim ty peníze vydržely až do smrti. Těch zbylých 1500 mužů našetřené peníze utratí během pár let, ale na rozdíl od chlapíka ve vašem příkladu se nezastřelí.
Najednou tu budete mít 1500 starých mužů, kteří nebudou mít ani peníze, ani práci (mnozí nebudou ani fyzicky schopní pracovat). Co bude dál? Z čeho budou žít? Nechá je společnost zemřít hlady? Zaplatí jim alespoň základní obživu z peněz daňových poplatníků? Nechá je, ať si poradí, jak chtějí - např. ať jdou okrást těch zbylých 500, kteří své peníze nerozházeli?
Když budete mít ve společnosti hodně velkou skupinu osob, co jsou zcela bez peněz, nebudou se mít dobře nejen oni, ale ani ti, kteří mají finančních prostředků dost. (Pokud se tedy nepřestěhují do obytných čtvrtí obehnaných vysokou zdí s ostnatým drátem, odkud budou vycházet pouze v doprovodu soukromé ochranky.)
A teď si představte, že takhle to fungovalo od vzniku lidstva až do 50. let minulého století (všeobecný důchod byl u nás zaveden až s měnovou reformou v roce 1953, do doby měl nárok na důchod jen někdo). Jak to, že se lidstvo vůbec dožilo zavedení všeobecného důchodu? Že by to bylo tím, že když lidi ví, že když se nebudou chovat zodpovědně, tak prostě chcípnou hlady, tak se začnou chovat zodpovědně?
Kdysi existovalo vězení pro dlužníky.
Ano, společnost je i při takové lehkomyslnosti nenechá zemřít.
Na druhou současný stav bohatých "chudých" je také špatně.
Základní obživa ano, ale důležité je to základní. Např. pro začátek ve formě otevřeného vězení: základní ubytování, základní vybavení, základní strava, základní ošetření (život ohrožující) a nic víc.
Protože to nejhorší, co může rodič udělat je podporovat marnotratného syna, jak to dělá společnost nyní pomocí naprosto anonymních sociálních dávek, kdy pobírat sociální dávky je "normální". Kdy prakticky každý pobírá nějakou sociální dávku.
Vážený pane SVOBODA .. to co píšete jako příklad znamená, že neumíte do pěti napočítat.
A to je šílený. Já jsem šel do důchodu nyní 1.5. Takže mám k nahlédnutí od důchodové ČSSZ data svých skutečných hrubých výdělků. Pravda nikoliv ještě za 40 let ale pouze za 33. Od 1.1. roku 1986. A jestli pak víte kolik byl všeobecný vyměřovací základ - tedy měsíční průměr hrubého za rok 1986 - dle statistického úřadu celostátní průměr za rok 1986 byl 2964 Kčs. Já měl 3087 Kčs za totéž období. Byl jsem tedy nadprůměrný. A jestli důchodová daň tehdy byla tak jak dnes důchodové pojištění 28% tak se tehdy "odevzdávalo" do důchodového systému 28% z 2964 Kč = 830 Kč měsíčně. A pokud počítáme 40 let práce a 20 let důchodu. To znamená poměr 2:1, tak bych podle vás, dnes, první důchodový měsíc měl 2x830 Kč=1660 Kč. A těch vašich vysněných 11000 by jste dostal - tedy 2 x 11000=22000 ale až za těch 20 let v důchodu - tedy na konci. Někdy 65 + 20 =85 letech. Nikdy ..... NIKDY !!! si nejste z normálního průměrného platu schopen našetřit na starobní důchod. Jó - leda by jste počítal, že za 2 roky po dochodu do důchodu zdechnete - to by vám to pak stačilo to jóóóóó.
Jste trochu (dost) mimo.
Podívejte se, kolik v tom roce 1986 stály akcie (např. na newyorské burze), tedy jak moc (kolikaNÁSOBNĚ) by se vám do dneška zhodnotily + kolik byste za tu dobu dostal na dividendách. Kolik v tom 1986 stály nemovitosti, kolik zlato??? Nemovitosti by se vám do dneška zhodnotily tak 20x (plus byste měl každý měsíc příjem z pronájmu - který byste také mohl a měl investovat).
Ale já nikomu nechci nic nutit - klidně kdo chce, ať si zůstane ve státní penzijní pyramidové hře.
Jen tvrdím, že:
A) se to ani náhodnou nevyplatí (a kdo ví, zda za 20 let vůbec nějaké penze budou!)
B) je odporné svinstvo do toho někoho nutit násilím
A samozřejmě když si sám budete spořit-investovat, má to i další výhody:
- lidi by byli vlastně malými kapitalisty (vlastnili by akcie) a tak by tolik nevolili různé bolševiky ala ANO a KSČSSD, ekonomika by více prosperovala
- nebyl byste závislý na milosrdenství a libovůli politiků
- nebyl byste závislý na prosperitě a právní kontinuitě ČR (jen si vezměte, kolikrát za minulých 100 let lidi o vše přišli), protože byste měl akcie z celého světa
- co byste nevyčerpal (předčasné úmrtí) to by zdědila žena či děti
- kdybyste ve věku 50 či 70 let potřeboval operaci, kterou VZP neproplácí (a těch bude přibývat, protože nebudou peníze nejen na penze, ale i na zdravotnictví, ze stejného důvodu - málo mladých zdravých plátců, hodně starých nemocných příjemců), tak byste na ni mohl použít část svých penzijních úspor
Takže jak říkám - klidně si dál buďte v tom státním letadle. Ale nemáte právo k účasti nutit ty, kteří se k tomu dobrovolně nezavázali (a kteří podle prognóz díky demografii ze systému již sami nic či skoro nic nedostanou). To, že vy jste v produktivním životě živil cizí penzisty nijak nezavazuje dnešní mladé, aby živili vás. To by rovnou mohl chtít i Somálec, abych ho živil. Má na to zhruba stejné právo, jako úplně cizí Ostravák (nic proti Ostravákům, je to jen příklad - prostě je neznám, nic jim nedlužím a nic jsem jim neslíbil - kdo tvrdí opak, ať ukáže můj podpis na nějakém závazku).
Pane Johny5ko, v éře charakterizované neexistencí reálných peněz (ale tzv. FIAT měn s nuceným oběhem) si samozřejmě na důchod na spořícím účtu v bance (s úroky které ani nepokryjí cílovanou inflaci) nenašetříte.
Spořit je potřeba v něčem co má dlouhodobou hodnotu (uchovává ji) nebo je investicí (hodnota se zvyšuje). Soudobé peníze, a to v jakékoli formě, jsou jen "dlužní úpisy" či poukázky na zboží bez jakékoli reálné hodnoty, přičemž jejich kupní síla je emisními bankami navíc úmyslně průběžně snižována. Takové pseudopeníze se fakt na dlouhodobé spoření zrovna moc nehodí...
Nicméně, jen pro ilustraci, například "spoření ve zlatě".
Na počátku mého důchodového pojištění v r. 1972 byla průměrná cena unce zlata 63,84 USD a kurz byl 6,58 Kčs/USD. Takže gram zlata byl za nějakých 13,507 Kčs. V té době jsem ovšem studoval, takže jsem měl do r. 1981 jen příjmy z brigád, z nichž jsem si ovšem ušetřil více než 50 tis. Kčs. A do prosince roku 1986, kdy jsem se oženil (a již 5 let "normálně" pracoval), jsem měl něšetřeno lehce přes 120 tis. Kč. Je pravda, že v mezidobí zlato podražilo na 390,90 USD/Oz (ale kurz koruny byl cca 5,48 Kčs/USD).
Co chci ovšem říci je, že kdybych nakoupil za těch cca 120 tis. Kčs zlato v r. 1986 (namísto výhodnějšího nákupu průběžného - odhlížím od toho, že by to tehdy bylo v ČSSR docela obtížné), bylo by jej zhruba 1,742 kg.
Což v dnešní ceně investičního zlata na burze (977,40 CZK/g) odpovídá lehce přes 1700000 CZK. Úspory za prvních 14 let ekonomické aktivity (které jsem reálně měl ve spořitelně) by tedy, uloženy do zlata (což je investičně nepříliš vhodný produkt, neb jde zejména o pouhý "uchovatel hodnoty", jen minimálně generující zisk) umožnily v dnešní hodnotě "důchod" 20 tis. měsíčně po dobu 7 let. Celková doba pojištění u mne ovšem bude činit celkem 47 let a čistě odpracovaná doba 39,5 roku, takže mít kolem 5 kg "úspor ve zlatě" na 21 let života by nebyl teoreticky zásadní problém, pokud by se tomu člověk od začátku věnoval.
A ještě jinak. V r. 1986 byl můj roční vyměřovací základ pro důchodové pojištění 50222 Kčs. Podle (dnešních) pravidel by tomu odpovídal roční odvod cca 14000 Kčs = cca 2555 USD = cca 203,26 g zlata v ceně r. 1986 = cca 198662 CZK v dnešní ceně = 16555 CZK důchodu měsíčně po dobu 12 měsíců :-).
Shrnuto - i jen pouhé "spoření ve zlatě" by mi, s pravděpodobností blížící se jistotě, zajistilo ve stáří vyšší příjmy, než kolik bude můj státní důchod....
A jen na okraj - můj děda byl truhlář a i za "socíku" měl povolenu, když odešel do důchodu, drobnou výrobu. Zásoby nábytkového dřeva, které předtím nakupoval ošetřoval a skladoval po celé mé dětství, mu vydržely osmnáct let, až do jeho smrti. Materiál na každé jeho zakázce (dělal hlavně pro sousedy) činil více, než 50 % ceny.
Znal jsem také kameníka, který "restituoval" kus pozemku v kategorii neplodná půda, s daní paradoxně větší, než z orné půdy v sousedství. Tak začal od svého zaměstnatele pravidelně nakupovat kvalitní štípaný a soklový kámen z lomu za režijní cenu, pozemek oplotil a kámen tam skladoval. V důchodu jej pak začal postupně prodávat, často včetně dopravy (měl traktor a valník). Peníze v bankách ztratily v devadesátých létech většinu své hodnoty. Ty "šutry" naopak v ceně poněkud stouply...
Promiňte, ale toto je poněkud blábol: Na počátku mého důchodového pojištění v r. 1972 byla průměrná cena unce zlata 63,84 USD a kurz byl 6,58 Kčs/USD.
V roce 1972 byste si totiž za tento kurz nekoupil ani jeden dolar. Jediný způsob, jak přijít k dolarům, bylo jít na černý trh, kde byla skutečně tržní cena pohybující se mezi 40 a 50 Kčs. Oficiální kurz dolaru byl stanoven čistě politicky, neměl s tržní hodnotou vůbec nic společného a nešlo za něj běžně dolar koupit.