Příspěvky pro seniory, nemohoucí a jejich pečovatele. O co a kde žádat?

14. 5. 2025
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

Starší žena s úsměvem pečující o nemohoucí seniorku.
Autor: Shutterstock.com
Jaké příspěvky lze čerpat, pokud člověk vlivem stáří či nemoci nezvládá dřív běžné úkony? Jak stát pomáhá pečujícím a jaké dávky pro osoby závislé na péči se chystají?

Podle průzkumu České asociace pojišťoven se 70 % Čechů obává nesoběstačnosti ve stáří – ať už z důvodu vysokých nákladů nebo nedostupnosti zdravotní péče. Finanční problémy a potřeba pomoci od druhých ovšem nemusí souviset pouze s vysokým věkem, život může zkomplikovat i vážná nemoc či úraz.

Pomoc při zmírnění finančních dopadů nepříznivého zdravotního stavu poskytuje také stát. Jaké konkrétní příspěvky lze čerpat, když jste v pozici nemohoucího ale i pečujícího?

Příspěvek na péči

Jednou z dávek, která může seniorům, dlouhodobě nemocným i dětem, finančně pomoci se zvládáním špatného zdravotního stavu, je příspěvek na péči. Jde o sociální dávku, kterou mohou úřady přiznat lidem, kteří vlivem úrazu, nemoci nebo vysokého věku nezvládají dřív běžné činnosti. 

Z příspěvku na péči si pak mohou hradit pomoc profesionálů, nebo přispívat členům rodiny, pokud ti musí kvůli péči o blízkého například omezit pracovní aktivitu.

Samotné přiznání příspěvku na péči se odvíjí jednak od zdravotního stavu – zde platí, že špatný zdravotní stav musí trvat nejméně 1 rok, nebo se během roku nepředpokládá jeho zlepšení. Nadto se také posuzuje, kolik z 10 životních potřeb člověk zvládne obstarat sám bez pomoci druhých.

Na základě počtu nezvládnutých životních potřeb se poté určí takzvaný stupeň závislosti, od kterého se následně odvíjí výše příspěvku, ale i různé další úlevy, například pro pečující.

Stupeň závislosti Výše příspěvku pro osoby do 18 let Výše příspěvku pro osoby nad 18 let
I. lehká závislost 3300 Kč 880 Kč
II. středně těžká závislost 7400 Kč 4900 Kč
III. těžká závislost 16 100 Kč 14 800 Kč
IV. úplná závislost 27 000* Kč 27 000* Kč

*pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb činí příspěvek 23 000 Kč.

Žádost o příspěvek na péči je vždy třeba směřovat na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce v místě trvalého pobytu dané osoby. Žádost lze podat elektronicky, či přes klasický tištěný formulář. Elektronická žádost se neobejde bez datové schránky nebo uznávaného elektronického podpisu. Online i tištěný formulář najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Na základě podané žádosti vás navštíví pracovník úřadu práce, který v místě bydliště provede sociální šetření a posoudí, kolik životních potřeb zvládá žadatel bez pomoci.

Desítka životních potřeb

Mobilita: vstávání a usedání, zaujímání a změna polohy, stoj, pohyb chůzí krok za krokem v dosahu alespoň 200 metrů, otevírání a zavírání dveří, chůze po schodech (nahoru i dolů) v rozsahu jednoho patra, nastupování a vystupování z dopravních prostředků včetně bariérových a jejich používání.

Orientace: poznávání a rozeznávání zrakem a sluchem, přiměřené duševní kompetence, orientovat se osobou, časem a místem, orientovat se v přirozeném sociálním prostředí, orientovat se v obvyklých situacích a umět na ně přiměřeně reagovat.

Komunikace: schopnost vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení, chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv, vytvářet rukou psanou krátkou zprávu, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

Stravování: schopnost vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nalít nápoj, rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim, konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.

Oblékání a obouvání: schopnost vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, oblékat a obouvat se, svlékat a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

Tělesná hygiena: schopnost použít hygienické zařízení, dodržovat tělesnou hygienu, mýt a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

Výkon fyziologické potřeby: schopnost včas používat WC, zaujmout vhodnou polohu, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

Péče o zdraví: schopnost dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky, rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.

Osobní aktivity: schopnost navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, plánovat a uspořádat osobní aktivity, styk se společenským prostředím, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

Péče o domácnost: schopnost nakládat s vlastními penězi v rámci osobních příjmů a příjmů domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí, obsluhovat topení, udržovat pořádek.

Na sociální šetření navazuje posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, poté úřad práce rozhodne o přiznání příspěvku a stupni závislosti.

Chystá se

V Poslanecké sněmovně aktuálně leží novela zákona o sociálních službách, která mimo jiné řeší některé novinky ohledně příspěvku na péči.

Zásadní změnou má být zjednodušení a urychlení celého procesu podávání žádosti, který by nově spadal pouze pod Českou správu sociálního zabezpečení. O dávku by navíc šlo žádat online prostřednictvím klientské zóny MPSV Jenda. Změna by se týkala také dávek pro osoby se zdravotním postižením.

Ve hře je také několik pozměňovacích návrhů, které chtějí navýšit příspěvek pro I. a II. stupeň závislosti. 

Příspěvek na mobilitu

Pokud je třeba seniora či nemocného často přepravovat, například pravidelně vozit k lékaři, na rehabilitace apod., lze požádat také o příspěvek na mobilitu.

Nárok na příspěvek na mobilitu má konkrétně osoba starší 1 roku, která:

  • má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP nebo ZTP/P,
  • během kalendářního měsíce se opakovaně dopravuje, nebo ji někdo dopravuje,
  • nežije v domově pro seniory, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.

Pokud byste rádi požádali o příspěvek na mobilitu, budete si tedy muset nejprve obstarat průkaz osoby se zdravotním postižením. Za zdravotní postižení se z tohoto pohledu považují problémy s orientací, poruchy autistického spektra, ale i poruchy pohyblivosti – v praxi mohou odpovídající průkazku získat například senioři se sníženou pohyblivostí, kteří se při chůzi neobejdou bez hůlky či berlí.

Žádat mohou opět osoby starší 1 roku, na základě míry postižení poté úřad práce vydá 1 ze 3 typů průkazky:

  • TP: pro osoby se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Za středně těžké funkční postižení pohyblivosti se považuje stav, kdy je daná osoba schopná samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Za středně těžké funkční postižení orientace se považuje stav, kdy se osoba spolehlivě orientuje v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má pouze v exteriéru.
  • ZTP: pro osoby s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Za těžké funkční postižení pohyblivosti se považuje stav, kdy je daná osoba schopná samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, pohyb v exteriéru jí ale činí značné obtíže a ujde jen krátké vzdálenosti. Za těžké funkční postižení orientace se považuje stav, kdy je daná osoba schopná spolehlivé orientace v domácím prostředí, ale v exteriéru má značné obtíže.
  • ZTP/P: pro osoby se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Za zvlášť těžké funkční postižení pohyblivosti a úplné postižení pohyblivosti se považuje stav, kdy je daná osoba schopná chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopná chůze vůbec. V exteriéru není schopná samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Za zvlášť těžké funkční postižení orientace a úplné postižení orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopná samostatné orientace v exteriéru.

Zažádat o průkaz osoby se zdravotním postižením jde buď elektronicky, nebo prostřednictvím tištěného formuláře. V obou případech se žádost podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce v místě vašeho bydliště. 

Pro elektronické odeslání formuláře je třeba mít zřízenou datovou schránku nebo uznávaný elektronický podpis. Formulář pro online vyplnění i tiskopis ke stažení najdete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Po podání žádosti zašle krajská pobočka Úřadu práce Institutu posuzování zdravotního stavu žádost o posouzení zdravotního stavu žadatele, a na jeho základě úřad práce vydá rozhodnutí o tom, zda a jaký průkaz přizná.

Jestliže tedy od úřadu práce obdržíte průkaz ZTP nebo ZTP/P, můžete následně požádat také o příspěvek na mobilitu.

Příspěvek na mobilitu přitom činí 900 Kč měsíčně, případně 2900 Kč, jestliže příjemce příspěvku po celý kalendářní měsíc využívá zdravotnický prostředek pro dlouhodobou oxygenterapii nebo domácí plicní umělou ventilaci.

Podobně jako o průkaz osoby se zdravotním postižením se žádá také o příspěvek na mobilitu – tedy buď elektronicky datovou schránkou, e-mailem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem, nebo prostřednictvím tištěného formuláře. V obou případech je nutné předat žádost na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce v místě trvalého pobytu. Formuláře lze vyplnit či stáhnout na webových stránkách MPSV.

Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením

Držitelé průkazu ZTP či ZTP/P mohou zároveň požádat o Parkovací průkaz (modrá kartička se symbolem vozíčkáře). Nemusí být přitom vlastníkem vozidla, vždy ale platí, že průkaz lze využít pouze v momentě, kdy ZTP osoba auto řídí nebo se jím přepravuje.

Díky průkazu lze například parkovat na místech vyhrazených pro invalidy, dále není nutné mít na území ČR dálniční známku. V mimořádných situacích lze například vjet do oblasti vymezené jako pěší zóna nebo do míst, kde je pro ostatní zákaz vjezdu (označený danou značkou).

Žádost o parkovací průkaz se vyřizuje na obecních úřadech či magistrátech.

Příspěvky na zvláštní pomůcky

Další pomoc státu, kterou lze využít, je příspěvek na zvláštní pomůcku. Nárok na něj mohou získat lidé se sluchovým či zrakovým postižením, těžkou vadou pohybového či nosného ústrojí či těžkou demencí s neschopností chůze. Přesný seznam typů zdravotního postižení, při kterých nárok na příspěvek může vzniknout, si můžete projít v příloze zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Zároveň zde opět platí podmínka, podle které postižení musí trvat přinejmenším 1 rok, nebo se během roku nepředpokládá jeho zlepšení.

V praxi by také mělo jít o pomůcku, která pomůže se zvládáním soběstačnosti, umožní kontakt s okolím, vzdělávání nebo zlepší šanci na pracovní uplatnění dané osoby.

Počítejte také s tím, že vedle zdravotního stavu se budou úředníci zajímat také o váš příjem. Dle zákona platí, že pokud žádáte o pomůcku za cenu nižší než 10 tis. Kč, musíte zároveň doložit, že váš příjem i příjem případných dalších členů vaší domácnosti, nepřesahuje 8násobek životního minima. Životní minimum si snadno vypočítáte na naší kalkulačce: Životní minimum 2025.

Pokud pomůcka stojí víc jak 10 tis. Kč, příjem se neposuzuje.

U některých typů pomůcek může hrát roli také věk žadatele. Obecně mají nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku osoby starší 1 roku. Pokud ale budete pořizovat například schodolez, nebo žádat o příspěvek na úpravu bytu, lze dávku čerpat od věkové hranice 3 let.

Výše příspěvku se odvíjí od ceny konkrétní pomůcky, vždy ale platí horní limit – maximálně 350 tis. Kč. Výjimkou je pořízení schodišťové plošiny, kde výše maximální dávky odpovídá částce 500 tis. Kč. Vždy je také třeba počítat s určitou spoluúčastí, konkrétní výše se odvíjí od ceny zvláštní pomůcky.

Příspěvek na auto

Na příspěvek na auto mají nárok pouze lidé s těžkou vadou pohybového ústrojí, hlubokou mentální retardací nebo s autistickou poruchou spektra s těžkým funkčním postižením, kteří se každý měsíc pravidelně dopravují (prokazuje se čestným prohlášením) a zároveň jsou schopní auto řídit nebo se jím alespoň nechat převážet. Současně lze příspěvek přiznat pouze osobám od 3 let věku.

Konkrétní výše příspěvku se vždy odvíjí od životního minima, respektive určitého násobku životního minima dané osoby a dalších společně posuzovaných osob, typicky členů domácnosti. Životní minimum vaší rodiny si můžete snadno spočítat na naší kalkulačce: Životní minimum 2025.

Výše životního minima Výše příspěvku
≤ 16násobku 285 000 Kč
16 – 17násobek 265 000 Kč
17 – 18násobek 245 000 Kč
18 – 19násobek 225 000 Kč
19 – 20násobek 205 000 Kč
≥ 20násobku 185 000 Kč

Formuláře pro podání žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku i příspěvek na pořízení motorového vozidla, včetně seznamu dalších potřebných dokumentů a dokladů, najdete na webu MPSV. Řízení o dávku opět spadá pod Úřad práce.

Jak stát uleví pečujícím?

Nemoc, úraz ale i pokročilý věk a ztráta soběstačnosti většinou neovlivní pouze daného člověka, ale celou jeho rodinu. Stát proto myslí i na ty, kteří se chtějí a mohou o členy své rodiny starat.

Jednou z dávek, která může pomoci vyrovnat se s nenadálou situací, je dlouhodobé ošetřovné. To lze čerpat v momentě, kdy ošetřující lékař dané osoby, poté co byla minimálně 4 dny hospitalizována, určí, že bude v nadcházejících týdnech (minimálně 4) vyžadovat celodenní domácí péči.

Zásadní podmínkou je také to, aby se pečující osoba dostatečně dlouho účastnila nemocenského pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel: minimálně 90 dní v předchozích 4 kalendářních měsících. OSVČ si ho můžou dobrovolně hradit samy, pro přiznání dávky po dobu minimálně 3 měsíců bezprostředně předcházejících jejímu čerpání.

Pokud je podmínka účasti na nemocenském pojištění splněná, nezáleží, zda péči poskytuje manžel či manželka, syn či dcera nebo třeba snacha či synovec.

Dlouhodobé ošetřovné lze čerpat maximálně 90 dní, během kterých vám bude sociálka vyplácet 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Tím je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem snížený prostřednictvím určitých redukčních hranic. S konkrétním výpočtem si lehce poradí naše kalkulačka: Ošetřovné 2025.

Žádost o dlouhodobé ošetřovné lze podat prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení.

V praxi samozřejmě nemusí 90 dní na péči o blízkého stačit. Další úlitbou pro pečující je proto zákonný nárok na úpravu pracovní doby. Tato možnost se ovšem týká jen pečujících o osoby závislé na pomoci ve II. až IV. stupni závislosti, případně děti do 10 let v I. stupni závislosti. Zaměstnavatel vám úpravu pracovní doby musí umožnit, ovšem pouze za předpokladu, že mu v tom nebrání vážné provozní důvody.

Někdy ovšem nezbývá, než s prací skončit úplně. V takových případech stát alespoň převezme platbu zdravotního pojištění. Jakožto pečující osoba se stanete takzvaným státním pojištěncem. O tom, že jste se stali pečujícím, byste měli dát vědět vaší zdravotní pojišťovně do 8 dní ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

Sociální pojištění nemusíte řešit vůbec. Pokud navíc pečujete o osobu závislou na péči ve II. stupni a vyšším, doba péče se vám započte jako náhradní doba pojištění potřebná pro získání důchodu. Pokud pečující podniká jako OSVČ, jeho výdělečná činnost se bude považovat za vedlejší.

Příspěvek na asistenci. Možná za 2 roky

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se nadto aktuálně snaží prosadit další dávku pro nemocné a nemohoucí: příspěvek na asistenci. 

Na tento příspěvek by dle návrhu ministra měli dosáhnout lidé, kteří mají nárok na příspěvek na péči ve IV. stupni závislosti. Současně by nesmělo jít o osoby, kterým péči poskytuje některá z pobytových sociálních služeb.

Příspěvek na asistenci by šlo čerpat v momentě, kdy si daná osoba hradí asistenci u některého z registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, a tato doba přesáhne 80 hodin měsíčně.

Školení pro účetní - podzimní novinky

Stát by pak proplatil vše, co je nad oněch 80 hodin, ale zároveň pouze do limitu 160 hodin. Celkově tedy maximálně 80 hodin asistence.

Pokud příslušná novela stihne projít legislativním procesem před říjnovými volbami, příspěvek na asistenci bude možné čerpat od července 2027.

Pojištění dlouhodobé péče. Jak nesoběstační musíte být, aby vám pojišťovna plnila? Přečtěte si také:

Pojištění dlouhodobé péče. Jak nesoběstační musíte být, aby vám pojišťovna plnila?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).