Většina rodičů se snaží svým dětem vstup do života ulehčit. Ať už se jedná o osamostatnění, nebo vstup do manželství, rodiče často dětem pomáhají. Finančně, ale i materiálně. Stavební spořitelna České spořitelny provedla studii, ve které se zaměřila na to, jakým způsobem rodiče své děti podporují.
Co je věno a co už je výbava?
Výbava a věno není totéž, ačkoli si řada Čechů myslí opak. Výrazné rozdíly mezi věnem a výbavou panovaly na našem území zejména do 1. poloviny 20. století. Za věno se tehdy považoval movitý a nemovitý majetek, peníze, akcie, ale i například hospodářská zvířata. Výbavou se myslelo stolní, ložní a osobní prádlo, nádobí a nábytek.
Češi ale ne vždy umí rozlišit, co je co.
Jaký je podle vás rozdíl mezi věnem a výbavou?
Paradoxně nejlépe odpovídali mladí dospělí do 29 let. Věno a výbavu správně rozlišilo 78 % z nich. Naopak lidé starší 60 let znali rozdíl pouze ve 40 % případů.
Pokud lidé odpověděli špatně, nejčastěji si mysleli, že věno a výbava je totéž. Někteří pak zaměňovali věno a výbavu. Za výbavu tedy považovali peníze, majetek apod. a za věno naopak ložní prádlo. V současné době už také někteří věno a výbavu nerozlišují. Vychází to možná i z toho, že rodiče své děti podporují materiálně a finančně i při jejich osamostatnění, což nutně nemusí znamenat vstup do manželství. Co tak jedni rodiče dávají dítěti jako věno, mohou mu jiní dát jako prostou výbavu.
Dostali jste věno? A plánujete ho dát svým dětem?
Výbavu či věno dostala od rodičů většina dětí, a to 64 % z nich. Často to rodiče a prarodiče vnímají jako jakousi povinnost vůči svým dětem, potažmo vnoučatům. Nejčastěji dochází k obdarování od rodičů směrem k dětem, méně už pak od prarodičů směrem k vnoučatům.
Co konkrétního jste dostali?
Nejčastěji dostávají mladí lidé jako výbavu či věno bytový textil, tedy povlečení, ručníky, záclony apod. Dlužno dodat, že vkus obdarovaného podle průzkumu moc zohledněn není. Rodiče často výbavu vyberou podle svého vkusu. Na druhou stranu ale více než 80 % obdarovaných tuto výbavu stále používá. Tedy spí pod darovanými peřinami, povlečením apod.
Podle studie se věno či výbava nejčastěji předává ku příležitosti svatby, nebo v případě, že se dítě osamostatnilo a odstěhovalo se od rodičů.
Dalším častým darem bývá vybavení do kuchyně, peníze, stavební spoření apod. Někteří ale dostávají darem do života i umění, auta či drahé šperky.
Časem se skladba věna a výbavy mění
Zajímavé je, že každá generace má jiný dominantní prvek, který od svých rodičů dostala. Ukazuje to na jakýsi vývoj doby. Dotázaní ve věku nad 60 let dostali kdysi věnem či do výbavy hlavně peřiny, polštáře a bytový textil. V naprosté minoritě je například stavební spoření či auto.
S dobou se skladba věna mění.
U generace mezi 45 a 59 lety v době jejich mládí dominoval bytový textil, peřiny, polštáře, ale už třeba i peníze a vybavení do kuchyně.
Lidé ve věku 30–44 let dostali od rodičů darem hlavně bytový textil, výbavu do kuchyně a peníze. Pouze třetina respondentů uvádí, že dostali i peřiny a polštáře.
A současní mladí do 30 let dostávají hlavně peníze v hotovosti. Následuje bytový textil, stavební spoření a teprve pak peřiny a polštáře, které kdysi tolik dominovaly.
Hotovost častěji než stavebko
Pokud chtějí rodiče či prarodiče darovat věnem peníze, dělají to nejčastěji formou hotovosti. Statisticky ale platí, že v hotovosti dávají lidé méně, než když předávají stavební spoření.
Pokud rodiče dávají dětem hotovost, je to ve většině případů částka do 25 000 Kč. Pouze 17 % dotázaných uvedlo, že dostalo v hotovosti nad 100 000 Kč. Naopak těch, kteří dostali věnem stavební spoření s částkou přesahující 100 000 Kč, bylo 45 %.
Jakou částku jste dostali?
Zajímavé pak je, že si někteří vůbec nevzpomínají, jestli dostali věnem stavební spoření nebo hotovost jako start do života.
S další pomocí nepočítej?
Téměř třetina dotázaných dále uvádí, že už jim rodiče nijak jinak se startem do života nepomohli.
Další pak uvádí, že je rodiče zejména živili na studiích, pomohli jim s rekonstrukcí bydlení či stavbou domu apod. Celkem přes 50 % pomoci souvisí s pořízením nebo úpravou bydlení. Ve 3 % případů pak rodiče pomohli svým dětem s rozvojem vlastního podnikání.
Pomohli vám rodiče na startu do života ještě jinak?
S pomocí rodičů ohledně bydlení souvisí i fakt, že pokud mladí lidé dostanou od rodičů nějaké peníze, nejčastěji je vloží právě do bydlení. Buď za ně stávající bydlení zrekonstruují, nebo použijí peníze na koupi bytu či stavbu domu.
Jak jste s penězi od rodičů naložili?
Část ale samozřejmě peníze jen tak utratí. Například v Praze lidé častěji darované peníze spíše utratili, naopak na Moravě je lidé častěji investovali do svateb.
Ti, co dostali stavebko, spoří i nadále
Zajímavý trend je pozorován u těch, kterým rodiče předali stavební spoření s nějakou naspořenou částkou. Téměř třetinu žen a více než třetinu mužů to motivovalo k tomu, aby spořili i nadále. A polovina žen se na základě toho rozhodla, že bude spořit i svým dětem.
Jak na vás zapůsobila finanční pomoc od rodičů?
V některých případech ale lidé uvádí, že je darované peníze nijak neovlivnily.
ČLÁNKY DO MAILU