Přijetí eura: ano, či ne? Přečtěte si, jak odpovídají odborníci

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu znovu rozvířil otázku, zda by Česká republika měla přijmout euro, nebo si ponechat stávající měnu. Podívejte se na názory ekonomů, zástupců podnikatelů a České národní banky a Ministerstva financí ČR.

Anketa

Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus

Doporučili byste za stávajících podmínek směřovat k zahájení procesu přijetí eura? Proč? Jaké jsou výhody přijetí eura?

Nedoporučil. Z ekonomického pohledu je hlavní výhodou úspora nákladů na směnu mezi eurem a korunou, což ocení hlavně část firemního sektoru. Odpadne i potřeba zajišťování se proti kurzovým výkyvům. Česko by také získalo vliv na formování evropské měnové politiky, byť spíše symbolický. Z dosavadních zkušeností ovšem nemáme přesvědčivé důkazy, že by se s eurem pojil dobrý výkon ekonomiky celé eurozóny ani jejích nových členských zemí, které jsou nám podobné. Skoro by se chtělo říct, že důkazy svědčí spíše o opaku, tedy o výkonu slabém.

Pokud jde o výhody politické, nejsem schopen je kvalifikovaně posoudit. Netuším tedy, zda by nám euro poskytlo jakoukoliv zvýšenou ochranu před případným vojenským konfliktem, jak bývá občas zmiňováno, ani jestli jakkoliv posílí naši pozici v rámci struktur EU.

Pokud ne, jste pro přijetí eura později, za příznivějších podmínek? Co by se mělo zlepšit a kdy by to podle Vás – odhadem – mohlo nastat, pokud nenastanou neočekávané skutečnosti?

Podmínky pro vhodnost sdílení měny s dalšími státy jsou v ekonomické teorii poměrně dobře popsány a eurozóna je z velké části nenaplňuje. V principu by si ekonomiky členských zemí měnové unie měly být ideálně tak podobné, aby v každém momentu potřebovaly stejný pohyb kurzu a stejnou měnovou politiku. To v reálném světě obvykle neplatí ani v eurozóně, ani například ve Spojených státech, které taktéž tvoří měnovou unii. 

V takovém případě by měly existovat jiné mechanismy, které rozdílné potřeby jednotlivých zemí vyrovnávají. Může se jednat například o mobilitu pracovní síly, která se pružně přesouvá mezi jednotlivými státy v závislosti na proměňujících se ekonomických podmínkách. To se v USA děje násobně více než v eurozóně. 

Pokud se nemůže hýbat ani měna, ani pracovní síla, pak se musí hýbat peníze. Je tedy zapotřebí přerozdělovat peníze daňových poplatníků ve velkých objemech. To opět splňují Spojené státy, které mají významný federální rozpočet, ovšem nikoliv Evropská unie, která disponuje zanedbatelnými prostředky.

Euro by tedy bylo vhodné v momentě, kdy se ekonomiky eurozóny sblíží do té míry, že mají od své měny identické potřeby, nebo po výrazném zlepšení mobility pracovní síly či vzniku evropského ministerstva financí s pravomocí přerozdělovat velké prostředky mezi zeměmi.

Jaké jsou nevýhody přijetí eura?

Jednotlivé ekonomiky mají v různých momentech různé potřeby, které se dynamicky proměňují. Kurz měny a měnová politika patří mezi nástroje, které tyto rozdíly zohledňují, umožňují tak upravovat ekonomické podmínky na míru každé zemi, což tlumí hospodářské škody způsobené mezinárodními otřesy. Vstupem do měnové unie tento mechanismus zaniká, kurz i měnová politika jsou nastaveny pro všechny stejně, což způsobuje nerovnováhy a hospodářské škody.

Jak podle Vás ovlivní přijetí eura stát, jak firmy, investory a jak spotřebitele?

Největšími beneficienty jsou firmy zaměřené na intenzivní obchodní výměnu se zahraničním. Ty inkasují prakticky celý prospěch z přijetí eura, jelikož právě ony ušetří na nákladech. 

Pro investory euro zřejmě není příliš významným faktorem, což dokládá skutečnost, že navzdory původním očekáváním vstup nových zemí do eurozóny žádný hmatatelný investiční boom nezpůsobil. 

Z pohledu státu je významným faktorem pokles úrokových nákladů na státním dluhu, což ovšem vlády členských zemí motivuje k černému pasažérství, když navyšují vlastní zadlužení s vědomím, že trh jim je ochoten více odpustit, protože očekává, že jsou implicitně zajištěny ostatními členy eurozóny. To může být z dlouhodobého pohledu velmi nebezpečné, jelikož to může vést k hromadění veřejného dluhu, který se stane neúnosným v momentě, kdy trh změní názor. 

Spotřebitelé pak euro téměř nepoznají. Jediným pozitivem je úspora nákladů na směnu mezi korunami a eurem, což ovšem pro většinu z nás znamená úsporu poplatků jednou za rok při cestě na dovolenou, a bavíme se tedy řádově o desítkách korun ročně. Všechny zmíněné skupiny ovšem samozřejmě mají zájem na dobrém výkonu celé ekonomiky. Bohužel, v tomto ohledu eurozóna v uplynulých desetiletích nic oslnivého nepředvádí.

Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků ČR

Doporučili byste za stávajících podmínek směřovat k zahájení procesu přijetí eura? Proč? Jaké jsou výhody přijetí eura?

Otázku přijetí eura považuji v tuto chvíli za politické, nikoliv ekonomické rozhodnutí. Věc není černobílá a oba názorové tábory mají své relevantní argumenty pro či proti.

Nicméně – jelikož proces přijímání eura je možný pouze při nízké inflaci, stabilním kurzu a zkroceném průběhu zadlužování státu, tak jen pro tyto benefity je možné říct, že potřebujeme směřovat ke stavu, v němž bychom vůbec mohli zahájit proces přijímání společné měny. Tedy platí, že makroekonomická stabilita potřebná pro takový proces je nesporně a zcela jednoznačně v zájmu malých a středních podniků i živnostníků. To platí bez ohledu na to, zda výsledkem bude, nebo nebude proces přijímání společné evropské měny.

Vzato z hlediska malých a středních podniků je přijetí, nebo nepřijetí eura spíše méně podstatnou otázkou ve smyslu přímého dopadu na jejich podnikatelskou činnost. Samozřejmě u exportérů jsou benefity zjevné, tam není proč pochybovat o přínosnosti přijetí eura.

Pokud ne, jste pro přijetí eura později, za příznivějších podmínek? Co by se mělo zlepšit a kdy by to podle Vás – odhadem – mohlo nastat, pokud nenastanou neočekávané skutečnosti?

Obecně platí, že přijetí eura by mělo přijít v době příznivé, kdy by bylo možné využít maximálně benefity z přijetí společné měny. S takovou formulací bude asi souhlasit každý. Obáváme se nicméně, že problém je hlavně v problému, co chápat pod příznivou dobou či těmi příznivými okolnostmi. Tam již bude shoda problematičtější.

Jaké jsou nevýhody přijetí eura?

To je spíše makroekonomická nebo politická otázka. Hodně se v této souvislosti hovoří o vlastní měnové politice. Je otázkou, zda je vlastní měnová politika pro ČR takovou výhrou, když již celkem dlouhou dobu zažíváme dvojnásobnou inflaci oproti průměru eurozóny a k tomu úroky z korunových úvěrů také dvojnásobné oproti úrokům na euru. To je samozřejmě pro podnikatelskou sféru něco, co snižuje výrazně konkurenceschopnost oproti podnikatelům působícím v euru. 

Není tedy divu, že všichni ti, kdo to mohou učinit z principu svého podnikání, nebo mají tu možnost, že se mohou kurzově zajistit, utíkají k úvěrování v eurech. Když tedy nebudu řešit otázku vlastní měnové politiky, pak všechny ostatní obvykle zveřejňované důvody jsou politické nebo ideologické a nesouvisejí s podnikáním.

Jak podle Vás ovlivní přijetí eura stát, jak firmy, investory a jak spotřebitele?

V obecné rovině platí, že země s eurem mají v průměru vyšší podíl tvorby hrubého domácího produktu ze strany malých a středních podniků než v ostatních vyspělých zemích. Z toho by bylo možné s jistou nadsázkou usoudit, že společný měnový prostor zlepšuje konkurenční prostředí. Ale na druhé straně – naše podnikatele trápí především vysoké náklady práce, administrativa, náklady regulace a mnohé podobné věci, které tak úplně s eurem a měnovými otázkami nesouvisejí.

Názory v bodech

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV)

Je ekonomicky racionální vzhledem k naší historické, ale i ekonomické provázanosti se západní Evropou. S přijetím eura je ale nutné spojit i tolik potřebné a ještě nedotažené strukturální reformy, které přispějí k větší flexibilitě ekonomiky a její odolnosti vůči šokům. Euro bychom přijmout měli, ale až zapracujeme „své domácí úkoly“.

Přínosy přijetí eura

• Snížení transakčních nákladů firem (0,28–0,5 % HDP) +13–23 mld. Kč ročně
• Snížení nákladů na kurzové zajištění firem (0,4 % HDP) +18 mld. Kč ročně
• Snížení úrokových sazeb a úrokového rozdílu a z toho vyplývající podpora růstu ekonomiky
• Snížení nákladů na financování veřejných i soukromých investic a jejich dluhů
• Zvýšení makroekonomické stability a z toho vyplývající potenciál pro zlepšení ratingu země
• Zvýšení atraktivity pro zahraniční investory
• Snadná porovnatelnost cen a mezd doma versus v zahraničí a díky tomu i zesílení konkurence na trhu
• Účast na formulaci a implementaci společné měnové a kurzové politiky zemí eurozóny nelze kvantifikovat

Náklady přijetí eura

• Ztráta vlastní měnové politiky a schopnosti reagovat na krize, které budou na českou ekonomiku dopadat jinak než na ostatní země eurozóny
• Vytvořit dostatečnou kapacitu – tj. rezervy či manévrovací prostor pro rozpočtovou politiku státu, která bude moci jako jediná reagovat na nepříznivé šoky
• Riziko výrazného posílení kurzu před přijetím eura a s tím související riziko ztráty cenové konkurenceschopnosti exportního sektoru
• Jednorázové náklady účasti ČR v SSM dle velikosti ekonomiky a bankovního sektoru (9 % HDP) −437 mld. Kč (hradí stát)
• Jednorázové náklady účasti ČR v bankovní unii (0,2–0,45 % HDP) (hradí stát) a (2–3% HDP hradí banky)
• Jednorázové náklady podniků na zavedení eura (0,86 % HDP) −40 mld. Kč
• Výpadek příjmů z konverzních a zajišťovacích operací (0,8 % HDP) (banky)
• Jaký konverzní kurz nastavit, aby vybalancoval zájmy vývozců (co nejslabší kurz) se zájmy střadatelů a dovozců (co nejsilnější kurz)
• Otázka další federalizace unie, tlak na budování fiskální unie, podmíněné ručení za dluhy ostatních států eurozóny, tzv. podmíněná dluhová unie

Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select

Nemusíme dlouho spekulovat, že přijetí eura je primárně politickou otázkou.
Pojďme se ale podívat na toto téma bez emocí a politických postojů a ukažme si racionální argumenty pro i proti. Zatímco euro může přinést ekonomickou stabilitu a politickou integraci, může také přinést omezení měnové suverenity a riziko neefektivnosti. ČR by měla pečlivě zvážit všechny aspekty této otázky a zajistit, aby rozhodnutí o přijetí eura bylo v souladu s dlouhodobými zájmy země. Racionální debata by měla rozhodně zvítězit nad politikou.

Argumenty pro přijetí

• Ekonomická stabilita: Jeden z hlavních argumentů pro přijetí eura spočívá v možné zvýšené ekonomické stabilitě. Příslušnost k eurozóně by mohla České republice poskytnout lepší ochranu před měnovými turbulencemi a zlepšit obchodní vztahy s ostatními členskými státy. Česká ekonomika je bezesporu ekonomikou otevřenou. Nacházíme se v samotném srdci Evropy a obchod se státy platícími eurem, primárně s Německem, je pro nás velmi důležitý. V tomto směru by euro zajisté pomohlo.
• Snížení nákladů na směnu měn: Používání eura by mohlo eliminovat náklady spojené se směnou měn a odstranit riziko výkyvů měnového kurzu. To by usnadnilo obchodní transakce nejen firmám, ale také obyčejným lidem. Firmy, které obchodují se zahraničím, by se nemusely zajišťovat před pohybem měnového kurzu. Představte si také, že už byste nemuseli přemýšlet, kdy a kde vyměnit koruny za euro před odjezdem na vysněnou dovolenou.
• Politická integrace: Přijetí eura by mohlo posílit politickou integraci České republiky s Evropskou unií a upevnit její postavení v rámci eurozóny. To by mohlo zvýšit důvěru investorů a přitáhnout zahraniční investice. Euro je přece jenom renomovanější měna než česká koruna, která je stále brána jako měna rozvíjejícího se trhu. Ta je tak náchylnější na negativní tržní sentiment.
• Rychlé porovnání cen a posílení hospodářské soutěže: Nespornou výhodou je také fakt, že by bylo rychlé a snadné porovnat ceny v České republice a v zahraničí. Vypadla by totiž nutnost přepočtu měn a vše by tak bylo transparentnější. To nutně vede k posílení hospodářské soutěže mezi podniky. Ty se totiž snaží v rámci konkurenčního boje přilákat pozornost zákazníka prostřednictvím ceny. Český spotřebitel si velmi často stěžuje na jiné ceny u nás třeba oproti Německu. Tímto by bylo okamžitě zřejmé, zda je pocit nespravedlnosti oprávněný, či není.

Argumenty proti přijetí

• Ztráta měnové suverenity: Jedním z hlavních argumentů proti přijetí eura je obava z omezení měnové suverenity. Česká republika by přešla na společnou měnu, což by mohlo omezit její schopnost reagovat na specifické ekonomické výzvy pomocí měnové politiky, a ČNB by tak ztratila svou schopnost ovlivňovat domácí ekonomiku. Převedeno do dnešního dění: úrokové sazby v ekonomice, potažmo všech úvěrů včetně hypoték, by se odvíjely od úroků nastavených evropskou centrální bankou. Problém je samozřejmě ten, že evropská centrální banka je problémům české ekonomiky vzdálenější, a navíc řeší ekonomiky všech zemí platících eurem jako celek.
• Riziko neefektivnosti ekonomiky: Přechod na euro by mohl způsobit nerovnováhu mezi ekonomikami členských států eurozóny. Některé národní ekonomiky by mohly být ohroženy zvýšením inflace, zatímco jiné by mohly čelit deflaci. To by mohlo mít negativní dopad na konkurenceschopnost České republiky. Tento bod ukazuje na složitou situaci ECB v řešení ekonomiky eurozóny jako celku, protože tento celek je složen z mnoha podstatně rozdílných ekonomik. Řešit problémy Řecka a na druhé straně Německa jednou měnovou politikou je – jednoduše řečeno – velmi složité.
• Odmítnutí měnových výhod: Česká koruna umožňuje flexibilitu měnové politiky, což může být výhodné v době krize. Přijetí eura by tento nástroj omezilo, což by mohlo být problematické v případě, kdy by se čelilo ekonomickým výzvám. Vlastní měna má jednu nespornou výhodu. Pokud se ekonomice nedaří a jde špatným směrem, trh to okamžitě ukáže na vývoji kurzu domácí měny. Opět použijeme příklad Řecka. Pokud by měli Řekové v době své nejvyšší zadluženosti drachmu, ta by okamžitě začala enormně oslabovat jako signál, že se něco děje. Kvůli euru se řecký problém ale prohluboval tak dlouho, až to bylo neúnosné. Skokové oslabení měny by nakonec ekonomice pomohlo prostřednictvím exportu. S eurem ale Řecko tuto možnost ztratilo.

Euro vs. koruna v podcastu

Vladimír Pikora, hlavní ekonom investiční skupiny CFG

Otázka přijetí eura očima České národní banky a Ministerstva financí ČR

Podrobně zkoumají ekonomickou sladěnost českého hospodářství s eurozónou samozřejmě také Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR. Podle poslední Analýzy sladěnosti 2023 by budoucí přijetí společné evropské měny mělo zvýšit přínosy, které pro ČR vyplývají ze zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů. Přijetím eura dojde k odstranění kurzového rizika a odpadnou částečně také transakční náklady ve vztahu k eurozóně, čímž by se měly více zefektivnit zahraniční obchod a investice. 

Zároveň však dokument upozorňuje na to, že přijetí eura přináší rizika plynoucí ze ztráty nezávislé měnové politiky a stabilizační role pružného měnového kurzu, protože české hospodářství přijde o nástroje, pomocí kterých může reagovat na domácí ekonomickou situaci. S přijetím eura také souvisejí náklady vyplývající z nových institucionálních závazků daných vývojem v eurozóně, včetně povinnosti vstupu do bankovní unie či členství v Evropském stabilizačním mechanismu, varuje dokument, podle kterého bude pro českou ekonomiku klíčová hlavně sladěnost jejího hospodářského vývoje s eurozónou a její schopnost tlumit po ztrátě vlastní měnové politiky případné asymetrické šoky jinými mechanismy.