Hlavní navigace

Příběhy českých podvodů: Ponziho schéma, bílý kůň a starostlivý noční bankéř

8. 6. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Podvodníci nešetří stát, banku ani důvěřivé spotřebitele. Pokračujeme v příbězích o více či méně úspěšných podvodech, které řešila v minulém roce česká „finanční policie“.

Finanční analytický úřad, jehož primárním úkolem je chránit finanční systém ČR před zneužitím k praní peněz a financování terorismu, loni zajistil z podvodných transakcí prostředky ve výši 3,9 mld. Kč. Kromě toho uložil pokuty zhruba ve výši 2,7 mil. Kč a podal 426 trestních oznámení, z toho 261 jich bylo se zajištěním finančních prostředků. Informace vyplývají z výroční zprávy a tiskové zprávy ministerstva financí.

FAÚ se v poslední době zaměřuje i na zneužití virtuálních aktiv. Za rok 2020 evidoval 140 případů. Z toho v 58 případech došlo ke zneužití virtuálních měn. Z celkového počtu podaných trestních oznámení segment zneužití virtuálních měn představuje cca 11% podíl.

Úřad je zodpovědný i za nastavení systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML – „anti-money laundering“) a proti financování terorismu (CFT – „counter financing of terrorism“). Při své činnosti ale reaguje také na návrhy k zahájení šetření ze strany veřejnosti apod. Loni takto obdržel 4860 podnětů, což je vůbec nejvyšší počet oznámení v celé historii FAÚ. Počet přijatých oznámení rapidně narostl především díky rozšíření okruhu oznamujících subjektů. Významnou měrou se na tomto nárůstu podílela také zvýšená reportní aktivita některých sektorů povinných osob, především z bankovního sektoru, vysvětlil ředitel FAÚ Libor Kazda.

A opačně, finanční zpravodajská jednotka bývá prostřednictvím svých podnětů často iniciátorem řady šetření ze strany tzv. Daňové Kobry, se kterou spolupracuje na většině velkých případů. Kromě toho FAÚ spolupracuje i se zahraničními finančními zpravodajskými jednotkami, finanční správou, celní správou, policií a tajnými službami.

Činnost a pravomoc úřadu je vymezena zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a zákonem č. 69/2006  Sb., o provádění mezinárodních sankcí. 

Rok 2020 byl z hlediska činnosti FAÚ netypický kvůli řadě podezřelých obchodů souvisejících s pandemií. Jednalo se zejména o různé formy podvodného prodeje zdravotnického materiálu a zneužití státní podpory. Zjištěn byl rovněž vyšší výskyt kyberkriminality a trestná činnost související s tíživou životní situací (lichva, úpadkové delikty), uvádí výroční zpráva s tím, že úřad věnoval zvláštní pozornost také investičním podvodům, trestné činnosti související s virtuálními aktivy, podvodům typu „romance fraud“ (podvody z lásky) nebo „vishing“ (podvodné vylákání citlivých údajů po telefonu).

Podezřelé pojistky 

FAÚ šetřil také finanční transakce na účtu fyzické osoby, na který byly zasílány finanční prostředky z několika pojišťoven. Zjistil, že se jedná o vyplacená pojistná plnění na základě sjednaného životního pojištění, jehož součástí bylo i úrazové pojištění více fyzických osob. Po analýze získaných informací vyšlo najevo, že pojistná plnění byla vyplácena na základě fiktivních nebo předstíraných úrazů stejného charakteru (úrazy dolních končetin), ke kterým pravděpodobně nikdy nedošlo. Osoby, které uplatňovaly  pojistná plnění, měly trvalý pobyt na různých místech ČR, ale lékařské zprávy byly vystavovány pouze v jedné nemocnici převážně jedním lékařem. Písmo na formulářích pojistných událostí se shodovalo, pravděpodobně je psala jedna osoba. Finanční prostředky z pojistných plnění byly po připsání na bankovní účet hned vybírány v hotovosti – pravděpodobně kvůli rozdělení výnosu mezi zúčastněné osoby v organizované skupině. Celková škoda přesáhla 600 000 Kč a FAÚ na základě zjištěných skutečností podal trestní oznámení. 

Plané sliby vysokého zhodnocení

FAÚ loni také podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 trestního zákoníku a následné legalizace výnosů z této trestné činnosti. Jednatel české s. r. o. při něm nabízel prostřednictvím společnosti, která byla tzv. „alternativním fondem“ a nabízela značné a nereálné zhodnocení prostředků ve  výši 30–100 % z investic na světových burzách. Z výpisů z účtů společnosti vyplynulo, že přijala ke zhodnocení více než 1 miliardu Kč. Peníze byly místo investování použity na nákup luxusních vozů a zboží, nemovitostí v ČR i zahraniční, vybírány v hotovosti, převáděny na soukromé účty jednatele a dalších zapojených osob, použity na úhradu luxusních rekreačních zahraničních cest apod.

Společnost zároveň vyplácela i deklarované značné zhodnocení, ale tyto prostředky pocházely výhradně z nově příchozích vkladů. Další vkladatelé – nalákáni vysokým zhodnocením předchozích vkladů – vytvářeli jen podmínky pro další působení podvodného obchodního modelu, kdy na konci celé operace už vklady zhodnocovány nebudou a pozdější investoři se nedočkají ani výnosů, ani vložených prostředků. Tento systém se jmenuje Ponziho schéma. Využil ho například americký podnikatel Bernard Madoff, který za to byl v roce 2009 odsouzen na 150 let do vězení.

FAÚ po šetření zamezil dalšímu nakládání s výnosy z této činnosti. Obviněny byly tři osoby ze zvlášť závažného zločinu podvodu spáchaného ve spolupachatelství. V rámci trestního řízení byl zajištěn movitý i nemovitý majetek v hodnotě přes 1,3 mld. Kč v podobě peněžních prostředků, nemovitostí, vozidel a dalších cenností. Celková způsobená škoda, kterou utrpělo několik tisíc poškozených, byla prozatím vyčíslena na více než 2,3 mld. Kč. Obviněným hrozí trest odnětí svobody až na 10 let. 

Phishingové útoky s virtuálním koncem 

V minulém roce například FAÚ vedl šetření v souvislosti s případem, kdy bylo zjištěno napadení celé řady bankovních účtů jedné z českých bank phishingovým útokem. Poškozené fyzické osoby zadaly přihlašovací údaje ke svému internetovému bankovnictví do falešného přihlašovacího profilu. Na základě zneužití těchto přihlašovacích údajů došlo k odčerpání peněžních prostředků, které byly směřovány na předem připravené tzv.  „spící“ bankovní účty fyzických osob cizí státní příslušnosti. Odtud byly peníze dále přeposílány na účty obchodníků s virtuálním aktivem, převážně bitcoiny. FAÚ vydal rozhodnutí o blokaci prostředků na účtech, na nichž se nacházely peníze z účtů napadených hackerským útokem. V jednom případě byly zajištěny prostředky i na adrese virtuální peněženky. Podvodné jednání způsobilo škodu přes 2 200 000 Kč, která je aktuálně řešena v trestním řízení. 

Starostlivý noční bankéř 

FAÚ v roce 2020 šetřil rozsáhlý případ tzv. vishingových podvodů. Některé banky kvůli němu i snížily limity pro odchozí okamžité transakce. Konkrétní scénáře se mírně různí, ale začátek bývá stejný: pachatel při nich v nočních hodinách telefonuje vytipovanému  klientovi. Představí se jako pracovník jeho banky a chce ověřit podezřelé pokusy o transfery z bankovním účtu. Během rozhovoru tedy využívá moment překvapení, ospalost a obavu klienta, že přichází o finanční prostředky.

V rámci hovoru pachatel zjišťuje klíčové informace k bankovnímu účtu a přístup do elektronického bankovnictví nebo chce klienta „ověřit“ přes kompletní údaje na platební kartě. Varuje před přihlášením do internetového bankovnictví s tím, že by klient situaci jen zhoršil. Potenciální oběť tak nemá kde ověřit informace o podezřelých transakcích. Pachatel pak například přes internetové bankovnictví aktivuje mobilní bankovnictví prostřednictvím ovládaného telefonu a finanční prostředky obratem převede na jím ovládaný účet. Podle FAÚ pak následně požádá jinou osobu, zda si k ní může za menší odměnu převést finanční prostředky, které chce hned v nočních hodinách vybrat v hotovosti. Kontaktovaná osoba poté peníze v noci obratem vybere a předá je pachateli, často přes vkladomat. V případě poskytnutí takového „spolupráce“ není vyloučena trestněprávní odpovědnost této osoby.

Slovníček

S růstem počtu hrozeb se objevila i jejich nová pojmenování, která zatím nejsou tak známá. Pojďme si je zopakovat:

phishing – snaha získat citlivé osobní informace (hesla, údaje o platebních kartách, rodná čísla nebo čísla účtů). Šíří se podvodnými e-maily nebo přesměrováním na falešné webové stránky.

vishing – útočníci se s oběťmi spojují telefonicky a snaží se vylákat čísla karty nebo přístupy do bankovnictví. Volají v noci nebo brzy ráno.

smishing – forma phishingu, kdy se útočník snaží vylákat citlivé údaje prostřednictvím SMS.

doxing – forma kyberšikany, kdy útočníci získávají a zveřejňují osobní údaje, kontakty, adresy, fotky apod. bez souhlasu majitelů nebo obětem v případě zcizení interních údajů, obchodních tajemství, dat z výzkumu apod. vyhrožují jejich zveřejněním či ztrátou.

Legalizace zahraničních podvodných transakcí 

FAÚ šetřil také případy transferů finančních prostředků do zahraničí prostřednictvím poskytovatelů peněžních služeb. Tyto případy měly shodný scénář. Do zasilatelské společnosti se dostavil klient s požadavkem odeslání finančních prostředků do zahraničí.  Prostředky byly směrovány do východní Evropy nebo zemí bývalého Sovětského svazu. Při jednání byl klient nejistý, nebyl schopen sdělit zdroj odesílaných peněz. Následně jejich původ spojil s plněním jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy se zahraničním zaměstnavatelem.

skoleni_29_6

Ty spočívaly v odesílání finančních prostředků zaměstnavatele, přijatých ze zahraničí, na svůj osobní účet, většinou založený pro tento účel. Po přijetí peněz docházelo k jejich okamžitému výběru platební kartou a odeslání do zahraničí. Klient následně předložil doručenou e-mailovou komunikaci a pracovní smlouvy se zahraničním subjektem, uzavřené přes internet. Jeho pracovní odměnou bylo 10 až 15 % částky přijaté ze zahraničí. Při kontrole příslušného účtu bylo úřadem zjištěno, že prostředky kreditované na jeho účet ze zahraničí jsou zahraniční bankou označené jako podvodné. Pro tyto osoby bývá trestní oznámení pro podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti (v podobě prostředků z krádeží z bankovních účtů v zahraničí) většinou překvapením. 

Místo dovolené prázdná kapsa

V jiném případě řešil úřad případ, kdy se na banku obrátila klientka s tím, že obdržela vyrozumění o otevření účtu, který však nezakládala. Při následném šetření sdělila, že své doklady poskytla při žádosti o nebankovní půjčku prostřednictvím sociálních sítí. Analýzou transakcí ukázala, že na účtu probíhají platby za pronájem horské chalupy v atraktivní lokalitě, inzerované na internetovém portálu. Uvedené zde byly fotky i údaje o poloze objektu s kontaktem na pronajímatele. Po vyhodnocení informací a faktury od poškozeného klienta bylo potvrzeno, že na účet přicházejí podvodně vylákané platby za pronájem neexistující nemovitosti přes zneužitou identitu. FAÚ zablokoval finanční prostředky a podal trestní oznámení.

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz. Příležitostně píše pro magazín Reportér a Deník N.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).