DNS servery zvladaji miliony prekladu IP adresy za vterinu. Vazne neni problem mit prenositelne cislo uctu a v realnem caseho ho prelozit na spravne smerovani do banky. Takze i klient se v prubehu maximalne nekolika malo vteri dozvi do jake banky platba pujde a za kolik to bude.
No a papirove platebni prikazy? Bud odesilat na prenositelne cislo uctu nebudete, nebo si zjistite kam smeruji a nebo se smirite s jistou mirou prekvapeni.
Presne ty same argumenty tu byly pred zavedenim prenositelnosti telefonniho cisla. Pricemz rozdil na poplatcich u telefonnich operatoru a u bank (alespon v ramci jednoho statu) neni moc velky.
Technicke reseni je trivialni - staci globalni seznam 'prenesenych' cisel uctu a jejich mapovani na nova 'nativni' cisla uctu (vcetne cisla banky a pripadnych SWIFT kodu) a povinnost 'odchozi' banky v ramci daneho systemu prevest cilove cislo uctu skrz seznam na nativni.
Globalni nemyslim nutne celosvetovou, ale globalni v ramci daneho regulacniho ramce, kde by to bylo prosazeno. Tedy Napr. CR nebo EU. Pak by tu databazi mohly vest prislusne organy (napr. CNB nebo ECB, ci organizace zuctovavajici SEPA platby). Pri platbach z ostatnich oblasti by se samozrejme muselo pouzit 'nativni' cislo uctu.
Tedy tenhle navrh neni ani tak skutecna 'prenositelnost cisla', ale spis moznost, aby stare cislo uctu mohlo slouzit jako alias pro nove. To by resilo tak 99 % potreb a slo by implementovat s minimem zasahu do stavajicich systemu.
Irelevantni. Situace, kdy pro vnitrostatni (ci vnitroEU) platby vam bude fungovat stare i nove cislo uctu, zatimco pro mezinarodni jen nove, je dostatecne uspokojiva pro mnoho uzivatelu.
Predstavte si, ze jako podnik s 10 tisici pravidelnymi zakazniky a menite cislo uctu. I kdyz vsem rozeslete informujici e-mail a na novych fakturach bude nove cislo uctu, stejne vam priste tretina az pulka zaplati na stare. Kdyz stary ucet rovnou zrusite, tak vam zakaznici zaplavi hotline a nastvete je. Pokud stary nechate, tak tim prijdete o mnoho vyhod prechodu. I kdyby vsechno probehlo hladce a vsichni zakaznici si hned prenastavili trvale prikazy ci inkasa, tak kdyz to kazdemu uzivateli zabere prumerne 12 minut, tak spolecnost jako celek stravi 2000 hodin zbytecnou administrativni praci (coz pri 150 kC na hodinu jsou vyhozenych 300 kKc).
S vyse navrzenym systemem by novi zakaznici prirozene pouzili nove cislo, stavajici zakaznici klidne mohli pouzivat stare cislo a tech par hypotetickych zakazniku platicich se zahranici by si cislo holt zmenilo.
Takove opatreni by tedy radikalne snizilo pro podniky naklady na prechod mezi bankami a tak zvysilo tak na konkurenci mezi nimi.
Pokud máte jako firma 10.000 pravidelných zákazníků, tak v podstatě nepotřebujete měnit banku - podmínky budou jistě tak atraktivní, že změna nic nepřinese.
Náklady na změnu firemní banky jste silně přehnal. Stačí na faktury psát nové číslo účtu a toto zvýraznit. Za dobu cca 1,5 -2 násobku splatnosti faktur se platební styk téměř kompletně přenese na novou banku.
Daleko podstatnější je podle mne znát banku příjemce peněz. Nejde ani tak o korunové platby, ale o ty cizoměnové, kde je mnohdy řádový rozdíl mezi poplatkem v rámci banky a mimo ni.
Jednoho takoveho prevodu jsem ze zucastnil. organizace mela sice jen cca 1000 pravidelnych zakazniku, ale puvodni banka samozrejme o zadnych vyhodnejsich podminkach nechtela ani slyset. Uspory jsou male (cca 10-12 kKc rocne), nicmene prevod byl i z jinych nez ciste financnich dovodu. Co se tyze zakazniku, tak je to cca 2 roky a stejne odhadem tak 20 % zakazniku stale plati na stare - maji trvale prikazy a faktury asi vubec nectou. Jinak ty naklady zminovane mnou v predchozim postu se tykaly nikoliv primo firmy, ale spolecnosti jako celek (tedy vcetne casovych nakladu ktere to stoji zakazniky).
Co se tyce potreby znat banku prijemce - osobne myslim, ze ta potreba je daleko mensi nez potreba znat telefonniho operatora prijemce. Protoze zatimco u telefonu se rozhoduju podle ceny zda zavolam, napisu e-mail, nebo to necham az se uvidime osobne, u platby stejne musim zaplatit dodavateli na cislo uctu, ktery mi posle. Malokdo voli dodavatele sluzeb ci eshop podle toho, aby usetril na bankovnich poplatcich.
Samozrejme jina vec je u mezinarodnich transakcich, ale jak pisu vyse, kdyby ten system fungoval jen v ramci daneho menoveho systemu (Kc, Euro), tak by to stacilo.
Santiago má naprostou pravdu a takový smysl přenositelné číslo má i malých firem, kde je pár desítek/stovek zákazníků. Obzvláště v ČR kde jak asi víte, je "splatnost faktur" jen číslo a platí se kdy se chce třeba i s několikaměsíčním zpožděním. úspora času by byla byla, úspora financí též, když by nebyla potřeba posílat x oznamení "že jsme změnili banku", vydat x hodin práce zaměstnanců...
btw. člověk/firma může být s bankou dlouho spokojenej a pak najednou banka z ničeho nic, krátíme vám kontokorent nebo něco a hned vás přejde chu´t u nich být,když si vas po takové době neváží, ale jen tak lehce nemůžete odejít, neboť nechcete řešit tolik problémů s novým číslem účtu (počínaje údaji na fakturách, přes nové hlavičkové papíry a různé další věci)...
V dnešní době je to jenom lenost bank, případně clearingu. Řešení je možné, v dnešní době technicky a jakkoliv proveditelné a to i na takové úrovni, že by se nedotklo mezinárodních převodů.
Jako člověkovi se mi daleko víc vyplatí mít nepřenositelné číslo protože:
1) muselo by být nějaké centrální centrum které by umělo platby směrovat do správných bank, prvděpodobně by pro to "nutně potřebovalo" i osobní data klientů DĚKUJI, ALE CENTRÁLNÍHO VELKÉHO BRATRA OPRAVDU NECHCI
2) jeho provoz a zabezpečení by nebylo zdarma
3) co je lákavější sousto pro hackery a zloděje osobních dat, db o E6 až E7 položkách anebo o E9 položkách? To zabezpečení by muselo být o hoooooooooodně lepší než mají banky nyní, navíc i proto, že úspěšný útok znamená potenciální zhroucení celého systému (Eurozóna, EU, ... ?) znovu, kdo by tohle zaplatil a pojistil?
4) ušetřil bych max 10´na mzdovce a možná hodinu večer doma u IB
1) nemuselo, v pripade platbu muze presmerovat puvodni banka, umi to uz ted - ale probiha to jako zpracovani platby, stacilo by to vylepsit o to, ze banka posle info ustavu, ze ktereho platba jde, o novem smerovani uctu. Samo by to casem vedlo k pomerne rozsahlym "routovacim" tabulkam, ale prohledat linearni tabulku o stovkach milionu zaznamu umime celke slusne rychle ...
2) provoz by se vpohode splachnul v jinych, daleko nakladnejsich povinostech bank
3) provoz by byl uplne stejne bezpecny jako ted.
4) tohle muze napsat leda clovek, kterej vzivote ucet nemenil a tudiz vubec netusi o cem mluvi. Maly priklad - musim nahlasit zmenu uctu pojistovne (principielne jim sice muze byt jedno, platba je identifikovana cislem smlouvy, ale maji to v podminkach), dale na socialce (dtto), zdravotni pojistovna ... pripadne financak (ty to myslim nechtej) - ve vsech pripadech to znamena vyplnit a dorucit prislusny formular a potencialni potize (zmenu nezaregistrujou a nasledne vymahaj "dluh" - zazil kolega). ...
Firma - cca 2-3k prichozich plateb mesicne. V pripade firemniho uctu u RB to znamena az 21kKc! za prichozi platby. Tzn zmena banky na FIO prinesla firme cca 250kKc rocne. Nasledovalo samozrejme nekolikamesicni dohadovani se s nekolika zakazniky, kteri opakovane posilali platby na stary ucet.
V principu by ten system ani nemusel nikdo provozovat globalne. Bohate by stacilo na banky uvalit povinost registrovat (na zadost klienta) cislo jeho noveho uctu a platby na nej presmerovat. To kupodivu kazda banka umi uz dnes, jen by stacilo ten system vylepsi o to, ze by banka jen poslala informaci typu "forward", tudiz by platbu jako takovou vubec nezpracovavala.
Blbum zdar ... prave cekam jake prekvapko na me ceka s novym cenikem u RB. Je to adrenalinovej spor poradanej 2x rocne, protoze neco jako poslat klientum zmeny ... to se u nas nenosi.
Stejne tak mam vypnutou anotaci volani do cizi site ... takze na me ceka "prekvapko" pri zuctovani hovoru ... ale kupodivu volam lidem kdyz jim volat potrebuju, a pak je mi celkem jedno, jestli za korunu nebo za pet.