Jak to dělají mobilní operátoři s telefonním číslem? První podmínkou je, že každý klient mobilního operátora má dvě čísla - MSISDN (to je to telefonní číslo) a IMSI, což je číslo, které identifikuje klienta uvnitř sítě operátora a lze z něj operátora jednoznačně určit. Zajistit přenositelnost čísla tedy znamená zajistit překlad z MSISDN na IMSI a to se dělat v zásadě dvojím způsobem. Buď existuje nějaký národní registr, který MSISDN na IMSI překládá a každý operátor se ho ptá, komu má hovor na dané MSISDN směrovat. Nebo každý operátor spravuje přidělený rozsah MSISDN a zajišťuje jejich přenositelnost. A ten první případ je použitelný i pro banky. Nějaký centrální orgán (třeba clearingové centrum) povede registr přenositelných čísel účtů a klienti si při otevření účtu v bance tento účet sváží s tím přenositelným. Při platbě pak banka snadno pozná, jestli je účet její (ty má ve svém systému evidované) a pokud ne, pošle platbu (stejně jako dnes) na clearingové centrum, kde zjistí skutečnou banku protistrany a platbu jí pošlou.
Pro banky by to naopak bylo mnohem jednodušší než je přenos čísel pro mobilní operátory. Protože zatímco mobilní operátoři musí najít, komu volat, během zlomku vteřiny, banky na to mají celý den.
No, samozřejmě,. že by to byla služba i se svými negativy a náklady. Například by se nedalo zajistit okamžité zúčtování vnitrobankovních plateb, nebo by byly různé poplatky, ale to samé platí i pro přenositelnost čísel, či vlastně tam je to ještě horší. Zatímco u přenositelných účtů by z kódu banky či IBANu bylo zřejmé, že se jedná o přenositelné číslo účtu a že tedy můžu čekat překvapení, u přenositelných telefonních čísel zavolám na číslo Vodafonu a ono to jde T-Mobilu za jinou cenu a nemám šanci zjistit, že je to číslo přenesené.
A těm nákladům mezinárodních plateb nerozumím. Pokud by byla příjemcem platby ČNB a ta to přepočítala svým kurzem a přeposlala (už jako vnitrostátní platbu v Kč) dané bance, kde se berou ty stokoruny navíc? A jestli by byl problém v použití kursu ČNB, pak je to zase jen jedna vlastnost přenositelného účtu, se kterou se klient buď smíří, nebo přenositelný účet nevyužije. Navíc, pokud by k přenositelnému účtu existoval plnohodnotný reálný účet u banky, nic by klientovi nebránilo dát zahraničnímu plátci pro poslání platby číslo onoho reálného účtu a tím případné zvýšené náklady na přeposlání přes ČNB eliminovat
Vašemu návrh na řešení přes ČNB chybí jedna "drobnost" - jak pozná, do které banky to přeposlat. Kromě toho každá banka zapojena do SWIFTU sama za sebe, takže.
Jenomže tady pořád řešíte jenom došlé platby, a co odeslané platby ? Zcestný požadavek na přenositelnost účtů vznese občas i EU, to si myslíte, že by to všichni měli řešit přes centrální banky?
Nezapomeňte, že mezinárodní platební styk se týká celého světa - to si vážné myslíte, že někoho z Austrálie či Japonska budou tyto nesmyslné postupy zajímat ?
A co prodloužení doby připsání peněz ?
Tu drobnost jsem vysvětlil - ČNB by vedla registr, který ta přenositelná čísla účtu přeloží na skutečná čísla účtů u bank.
ČNB ve SWIFTU není?
Odeslané platby snad jsou ještě jednodušší než přijaté - vzhledem k tomu, že existuje skutečný účet v bance, tak se budou dělat stejně, jako dnes. Pokud by někomu vadilo, že u přijatých a odeslaných plateb bude mít jiná čísla účtu, tak zase, buď se s tím jako s vlastností přenositelných účtu smíří, nebo přenositelné účty nebude používat.
Nikoho z Austrálie či Japonska by to zajímat nemuselo - prostě pošle platbu na danou banku (a ani nemusí poznat, že to je ČNB), co se sní děje dále je už věc našeho domácího dvorečku.
A o jakém prodloužení doby připsání peněz mluvíte? Přes clearingové centrum to jde tak jako tak, takže u vnitrostátních plateb problém není. A u mezinárodních plateb zase žádný závazný termín připsání platby není (aspoň u běžných plateb) a pokud by někdo nutně potřeboval připsání na minutu přesně, opět mu nic nebrání použít číslo skutečného účtu.
CERTIS neumi zpracovat platbu v jine mene, nez ceskych korunach. Ani CNB na toto neni pripravena, nema kurzy pro nakup a prodej, jen stred. Takze by to muselo prohihat tak, ze by platbu CNB poslala do "cilove" banky opet pres SEPA nebo TARGET2, coz by krome prodlouzeni doby platby vedlo k dalsim nakladum ve vysi nekolik set kc.
Jak uz uvedl kolega - mezinarodni platby jsou velmi komplexni system, ktery je na jakekoliv vyjimky velmi citlivy. Prenositelnost cisla uctu by tak byla mozna jen nejakym proprietalnim systemem, ktery by bud vylucoval, nebo velmi prodrazoval a zpozdoval mezinarodni platby.
Ve vysledku by tak byli nejdrive postizeni ti, pro ktere je zmena uctu nejvetsi problem - firmy.
....a to jsem bral jen platby v €, u ostatnich zahranicnich plateb, kde to muze jit i pres nekolik korespondencnich bank (a kazda si za zpracovani neco rekne) by to byl docela masakr.
A jak jsem psal, pri vsech techto obtizich by muselo byt ZARUCENO, ze platba bude pripsana na spravny ucet. Takze zatimco u preneseneho telefonu se nic nestane, pokud behem prenosu par hodin nefunguje (nebo se chybou pri prenosu muze stat, ze se dovolate nekomu jinemu; byly i pripady "odcizeni" telefonniho cisla), u bankovniho uctu jde o neco naprosto nepripustneho (predstava, ze nekam "zakufruje par milionu" je dosti desiva).