Vláda schválila změnu podmínek pro podporu penzijního spoření. Pokud návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu, úspěšně projde také Parlamentem a Senátem, čekají střadatele významné změny.
Ta nejméně příjemná změna se dotkne všech stávajících penzistů, kteří už pobírají důchod a kteří si nadále spoří, ať už v penzijním připojištění (PP), nebo v doplňkovém penzijním spoření (DPS). Jim totiž podpora v podobě státního příspěvku skončí a zůstane jim pouze zhodnocení z vkladů, které závisí na tom, jaký typ „penzijka“ mají.
Krok vlády je v tomto směru logický. Penzijní spoření je určeno pro lidi, kteří se potřebují zajistit pro svůj budoucí důchod, a stát je podporuje, aby tak činili. V okamžiku, kdy do důchodu odejdou, má pak penzijní spoření sloužit jako alespoň 10 let vyplácená renta, kterou si vylepší rozpočet ke státnímu důchodu. Z tohoto pohledu tedy postrádá smysl, aby stát vyplácel příspěvky i lidem, kteří již v penzi jsou a své zajištění na důchod už mají mít vyřešené. Penzijní spoření pak funguje pouze jako pouhý krátkodobý spořicí produkt se státní podporou.
Druhým krokem se pak stane změna výše státní podpory pro ty, kdo si na důchod teprve spoří. Napříště by státní příspěvek činil 20 % z částky, kterou měsíčně do penzijka posíláte, ale až od částky 500 do maximálních 1700 Kč.
Jak budou nově vypadat státní příspěvky
| Váš měsíční vklad (Kč) | Státní příspěvek dnes (Kč) | Budoucí státní příspěvek (Kč) |
|---|---|---|
| 100 | 0 | 0 |
| 200 | 0 | 0 |
| 300 | 90 | 0 |
| 400 | 110 | 0 |
| 500 | 130 | 100 |
| 600 | 150 | 120 |
| 700 | 170 | 140 |
| 800 | 190 | 160 |
| 900 | 210 | 180 |
| 1000 | 230 | 200 |
| 1100 | 230 + sleva na dani | 220 |
| 1200 | 230 + sleva na dani | 240 |
| 1300 | 230 + sleva na dani | 260 |
| 1400 | 230 + sleva na dani | 280 |
| 1500 | 230 + sleva na dani | 300 |
| 1600 | 230 + sleva na dani | 320 |
| 1700 a více | 230 + sleva na dani | 340 + sleva na dani |
Minimální doba spoření, po kterou bude možné prostředky vybrat bez sankce (při splnění ostatních kritérií), se prodlouží u nových smluv z dnešních 5 let na 10 let. Daňová podpora bude napříště odpovídat pravidlům pro nově zaváděný tzv. dlouhodobý investiční produkt.
Změní se také limity pro roční daňové odečty:
- Nově bude celkový limit na všechny daňově podporované spořicí produkty podle návrhu činit 48 000 Kč ročně na poplatníka,
- zatímco dnes platí poloviční limit 24 000 Kč na penzijní spoření a 24 000 Kč na životní pojištění,
- přičemž zaměstnavatel si může odečíst z daní částku do 50 000 Kč ročně na jeho zaměstnance. Tato částka zůstane zachována a bude možné ji využít i pro dlouhodobý investiční produkt.
- Daňové zvýhodnění bude ve III. pilíři nadále možné čerpat na úložky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku (v současnosti se s daňovou slevou pojí úložky nad 1000 Kč měsíčně, nově tato hranice vzroste na 1700 Kč měsíčně, jak je vidět v uvedené tabulce).
Jak získat maximální odpočet na dani z příjmů
Od daňového základu si nyní můžete odečíst příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, které přesáhly částku 12 000 Kč ročně, max. 24 000 Kč.
To znamená, že abyste si odečetli plných 24 000 Kč, museli byste ročně naspořit 36 000 Kč = 3000 Kč měsíčně.
Po případné schválené změně se to změní.
Od daňového základu byste pak mohli odečíst příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, které přesáhly částku 20 400 Kč ročně, max. 48 000 Kč.
K min. 1700 Kč měsíčně (které se daňově neodečítají) byste tak museli spořit dalších 2300 Kč měsíčně (které lze daňově odečíst).
Pokud byste tedy po případné schválené změně chtěli od daní odečíst maximálních 48 000 Kč, museli byste ročně naspořit 48 000 Kč = 4000 Kč měsíčně.
Opusťte „staré“ penzijko, tam opravdu nevyděláte
Vláda chce také rozhoupat střadatele, kteří doposud setrvávají v konzervativních transformovaných fondech penzijního připojištění (PP) a ve kterých je zcela zanedbatelné zhodnocení, aby přešli do nového systému doplňkového penzijního spoření (DPS). Možnost založit si PP skončila v roce 2013 a následně vzniklo DPS, které umožňuje se státní podporou investovat do podílových fondů, které, podle zvolené strategie, obvykle přinášejí mnohem lepší zhodnocení. Jedinou PP proti DPS je, že mají garanci nezáporného zhodnocení, tedy nemohou se dostat do minusu, což se u DPS teoreticky stát může.
Pro střadatele, kteří by rádi zkusili investovat v DPS, ale zároveň by si chtěli podržet původní PP, však doposud nebylo řešení. V současné době můžete mít jen jednu variantu. To se však má změnit. Novela umožní, abyste si zachovali účast v transformovaném fondu (PP) a zároveň si současně přispívali do účastnického fondu (DPS). Státní podporu však dostanete jen k jednomu penzijku.
Výše úspor v době odchodu do penze? Do 200 tisíc Kč
Tři čtvrtiny lidí v České republice už pochopily, že spořit si na důchod je přirozenou součástí jejich života. Je jim jasné, že je v seniorním věku čeká omezení výdajů a pokles životní úrovně, z čehož mají pochopitelné obavy.
Polovina české populace spoří pravidelně a dělá to tak déle než 10 let. Velká část z těchto lidí (74 %) si odkládá na důchod měsíční částku do 2000 Kč, a ti zbývající dokonce méně než 500 Kč. Aktuálně mají dvě pětiny lidí naspořeno méně než 100 tisíc korun.
Ti, kteří si ještě spořit nezačali, bývají většinou mladí lidé ve věku do 24 let, anebo ti, kteří kvůli nízkým příjmům nemají z čeho uspořit. Těchto lidí je celá jedna třetina obyvatelstva. Vyplývá to z průzkumu „Postoj Čechů k penzi“, který provedla agentura IPSOS pro společnost Broker Consulting.
Kolik lidí si spoří na důchod
Průzkum ukázal, že lidé, kteří mají čistý příjem mezi 40 000 a 50 000 Kč, mají v současné době naspořeno 250 000 až 500 000 Kč. Peníze mají uloženy v penzijním a stavebním spoření, dále v nemovitostech a zčásti také v akciích. Ti, kterým je přes 55 let, věří z největší části pouze penzijnímu připojištění.
Lidé, kteří už jsou dnes v důchodu, měli těsně před odchodem na odpočinek nejčastěji naspořenou částku mezi 100 000 a 200 000 Kč. Takových bylo 83 %.
Mezi 3 nejčastěji využívané spořicí produkty pro účely budoucího důchodu patří
- na 1. místě penzijní připojištění,
- hned za ním je spořicí účet,
- na 3. místě je doplňkové penzijní spoření.
VYUŽÍVANÉ FINANČNÍ PRODUKTY A PRODUKTY PRO SPOŘENÍ NA DŮCHOD
Na penzi chci milion, ale…
Dnešní pracující populace říká, že by chtěla mít v době odchodu do důchodu našetřený alespoň 1 milion Kč, a necelá polovina dnešních spořících tvrdí, že chce s postupujícím věkem začít spořit více. V průměru ale začnou nejčastěji skutečně spořit více až od cca padesáti let.
Mladí lidé do 34 let si dělají plány, že začnou spořit od 40 let. Po pětatřicítce svůj plán posunou a říkají, že začnou od 45 let. Lidé starší 55 slibují, že budou spořit více, jakmile jim bude 60 let. Průzkum tímto potvrdil fenomén odkládání rozhodnutí připravit se na penzi, které může snadno vést k finanční slabosti v období podzimu života.
Od kdy si lidé plánují navýšit spoření na důchod?
Čtyřicet šest procent lidí, kteří si spoří, si důstojné stáří spojuje s našetřenou částkou do 2 milionů korun. Měsíčně by jim pak vyhovoval příjem v součtu státního důchodu a renty od 20 do 30 tisíc korun.
K dosažení tohoto plánu však lidem chybí konkrétní představa, co musí udělat pro to, aby jejich renta skutečně byla tak vysoká, jak si představují.
Abych měl v důchodu příjem kolem 30 tisíc korun, v praxi znamená měsíční rentu ke státnímu důchodu ve výši 10 tisíc korun. K té ale vede dlouhá cesta, a to by si měl každý uvědomit. Pro třicátníky to vychází na měsíční spoření kolem 2200 korun, u čtyřicátníka necelých 3700 a padesátníka 7200 korun. Vlastní příprava bude do budoucna enormně zásadní a je potřeba o tom mluvit,
komentuje průzkum Martin Novák ze společnosti Broker Consulting. Hranice, kdy lidé ke spoření reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje.
Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinnou finanční slaboty penzistů v České republice. Naším společným hlavním cílem v této souvislosti musí být vysvětlit lidem, že tomu mohou předejít, když se k tomu rozhodnou,
dodává Martin Novák.
ČLÁNKY DO MAILU