Tak pokud se chcete bavit o výplatě starobního důchodu, tak to jedno není. To můžeme jednoduše konstatovat, že vše je relativní a s tím se rozejít. A kdo se v ČR nejvíce zastává "znevýhodněných" ? Jednoznačně ČSSD. Jejích nápady přivedou tuto zemi na kraj propasti. Zálohové výživné, obědy pro všechny žáky, valorizace životního minima... to zcela umrtvuje střední třídu, která je musí také zaplatit.
Nevím, co Vám vadí na obědech pro všechny děti. Je to jen podpora rodin s dětmi, není to velká částka, ale potěší ty, kteří zrovna nejsou sociální případ. Navíc nastoluje dobré prostředí ve škole, kde se tím smazává jeden z rozdílů mezi bohatými a chudými. Pokud zajistíte obědy zdravé (zelenina, zelenina, zelenina!), investujete poměrně dobře do zdraví budoucí generace. ___ Pamatuji vyprávění kolegyně, která učila dítě, které v naší době opravdu nemělo peníze na obědy. To že vy zrovna "na to máte", neznamená, že to platí pro všechny. Někdy je třeba podívat se okolo sebe.
Obědy zdarma jsou nesystémové řešení. Od toho byly kdysi všechny dávky soustředěny na Úřadech práce, aby se nestávalo, že tu žadatel dostane jednu dávku, jinde jinou a ve výsledku má víc, než ten, kdo dělá na minimální mzdu. To pak není žádná motivacek práci a opět sedostáváme do stavu, že dávka tu a dávka onde... bez ohledu na jejich celkový součet. Školní obědy jsou dotované dost, zkuste za stejnou částku uvařit doma!
Krom toho, to, co je "zdarma", svádí k neskutečnému plýtvání, právě proto, že to je "zadarmo". Stačí akce Ovoce do škol a Mléko do škol. Nezlobte se, ale třeba mléko ve 1/4-litrové krabičce je za cenu, za kterou se prodává, prostě nechutně předražené. Kdo mléko nepije, tak ho sotva bude pít jen proto, že ho dostane zadarmo ve škole.
Víte, když dám všem zdarma obědy, tak si jich prakticky nikdo z adresátů nebude vážit. Značná část skončí v odpadu. Děti jsou z rodin naučeny na blafy. Pizza, hamburger, smažák, hranolky, uzeniny... I dnes se vyhazují tuny připravovaných jídel. Potvrdí Vám to každá kuchařka pracující ve školní jídelně. Je vůbec zázrak, že tam ještě dnes někdo vydržel. Vaření ve školní jídelně je očistec. Za velmi málo peněz, velká dávka píle. Přitom je nastaven velmi nízký cenový normativ na porci. Neznám přesná čísla, ale nebude to daleko od zhruba 30 až 40 korun. Zkuste si za pár korun něco uvařit doma. Zjistíte, že to nejde. Někteří žijí v bludu, že z jednoho kuřete udělají 4 porce a ještě horu rizota na další den. To ovšem mluví z horečky:-) A rozhodně minimálně 1/3 dětí je z dobře situovaných rodin, kde podobné podpory jsou jen vyhazování peněz z kapes nás všech. Pokud mají i ti chudší na cigarety, alkohol... tak si jen musí přeskládat priority ve výdajích.
Tak, musí se splnit doba pojištění a důchodový věk, že. A základ je sice (alespoň) 35 let pojištění (včetně náhradních dob) , ale důchod lze v řádném důchodovém věku získat i při 30 letech pojištění bez náhradních dob (tj. letech skutečně odpracovaných). A je i možnost "poměrného starobního důchodu" ve věku o 5 let vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození, pokud žadatel získal aspoň 15 let pojištění. Takže zejména "zasloužilé matky" velkého počtu dětí, pokud někdy alespoň něco odpracovaly, mají docela slušnou šanci. (Za každé dítě mohou získat až 4 roky náhradní doby.)
Nakolik já vím, za každé dítě sice můžete získat 4 roky, ale pokud se Vám narodily postupně. Má-li žena 3 děti, trojčata, tak bez ohledu na to, že jsou tři, náhradní doba je pouze 4 roky. Má-li žena 3 děti narozené (pro jednoduchost výpočtu) vždy 5. ledna roce 2000 - 2001 - 2002, náhradní doba se počítá od 5. ledna 2000 do 5. ledna 2006. Tedy 6 let.
Jestli si spoří i Rómové nebo Cikáni nevím, ale někteří možná ano, proč ne? Není každý asociál a pobírač dávek. A pokud se týká "našetření v Čechách", tak mediánová mzda (polovina lidí vydělává více a druhá polovina méně) byla ve třetím čtvrtletí roku 2018 u mužů 29842 Kč a u žen 25206 Kč, t.j. standardní rodina se středními přímy má k dispozici 55048 Kč hrubého příjmu měsíčně, respektive 22629 Kč + 19433 Kč = 42062 Kč, čistého, poku počítáme, že již mají odrostlé děti. Pokud by manželé šest let spořili maximální podporovanou částku 3000 Kč, každý z nich bude mít uspořeno (vč. státního příspěvku) více než 232 tis. Kč, což stačí na více než dva roky předdůchodu pro každého z nich. Přitom jim stále zbývá na živobytí 36062 Kč. Vedle toho ještě získají za každý rok dohromady 7200 Kč slevu na dani z přjmu, tedy za těch šest let 43200 Kč, respektive 600 Kč/měs. navíc, takže budou mít 36662 Kč, což by pro dvojici mělo stačit. I bez přispění zaměstnavatele tedy polovina lidí určitě uspořit může (nebo si to mohou užít, ale pak mnozí neuspoří).
Pokud zaměstnavatel přispěje, tak může, a to až 50000 Kč za rok. A to už by bylo na nějakých 4 a 3/4 roku předdůchodu.
Zaměstnavatel v průměru přispívá kolem 500 až 800 Kč/měsíčně. 50 000 Kč za rok je možná benefit u vysokého managementu, což zase se netýká 99% zaměstnanců. Jinak si nedovedu reálně představit zaměstnance, co odkládá na penzijní připojištění 3000 Kč. To budou tak 3 až 5 % ze všech účastníků. Jsou sice takoví, ale v uvedených procentech. Nechce se mně to hledat. Institut před důchodů se bude týkat jednotlivců. Za ten příspěvek se dnes můžete jít tak napást na panská luka. Kdo vydělá 42 tisíc čistého /rodina/, ten bude mít jiné starosti než si měsíčně odkládat na stavební spoření, platit leasing na malý vůz, odkládat na penzijní připojištění tak vysokou částku. Musí zaplatit bydlení /mnohdy minimálně 15 až 20 tisíc, stravu, dopravu do práce, něco si odkládat na pořízení spotřebního zboží, auta... Váš příklad je rodina, kdy dospělí si odloží na penzijní připojištění něco v rozmezí 300 až jednoho tisíce korun.
Kolik přispěje zaměstnavatel "na penzi" je u větších firem záležitost kolektivní smlouvy a tam kde není, tak smlouvy mezi zaměstancem a zaměstnavatelem. Průměrný příspěvek na DPS (nové fondy) byl minulý rok cca 885 Kč, to je pravda.
Ale pokud člověk "pár let před důchodem" potřebuje rychle dostat "na penzijko" větší objem peněz, dost zaměstnavatelů bude slyšet na návrh "optimálního" nastavení vztahu mezi mzdou a příspěvkem na DPS, protože ta částka do 50 tis. (pokud se pak použije na předdůchod) je osvobozená od daně a odvodů jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Je to o jednání a o dohodě.
Samozřejmě. Ale pokud hovoříme o lidech kterým je dnes kolem 55 let a zvažují dvouletý předůchod, tak ti už hypotéku zpravidla mají splacenou, auto se nekupuje každý rok a chvíli vydrží (pravda, něco stojí provoz), děti už zpravidla mají tu VŠ za sebou (nejsou-li to lemplící) takže hlavním ekonomickým problémem mohou být ti rodiče. Jinak, bavíme se o předdůchodu, který prostě "není pro vyloženě chudé". Ale sám podle sebe vím, že kombinací poměrně dlouhodobého stavebního spoření (spořil jsem málo, protože bylo potřeba zaopatřit děti) a běžných příjmů v poslednch letech se to dalo. A bez příspěvku od zaměstnavatele.
Nemohu s Vámi souhlasit. Zaměstnavatel nepřispívá ani manželovi ani mě, hypotéku budeme mit zaplacenou až v 65 letech - je mi 56 a manželovi 57let. Vychovala jsem tři děti ale čtvrté po mé zemřelé sestře je teprve na střední škole. Starám se o manželova tatínka, který žije s námi (88let) , je po infarktu a sám si neudělá vůbec nic. Navic mám svého tatinka na starosti(maminky nežijí). Mám všeho nad hlavu a ani já ani manžel nemáme ani 25000 hrubého. Podotýkám, že žijeme v Praze....
Tomu co píšete rozumím, ale Vy jste prostě výrazná odchylka od běžné (středové, mediánové) situace, a to směrem k horším ekonomickým podmínkám.
Vy i manžel jste na tom příjmově hůř, než je mzdový medián (manžel dokonce výrazně hůře, a to zhruba o 1/5), v zaměstnání nejspíš nemáte dobré vyjednávací pozice (jste postradatelní, a proto nemáte jako benefit ani příspěvek na penzi), hypotéku jste si patrně vzali v poměrně vysokém věku a ještě se staráte/starali jste se o více dětí a současně seniorů, než je běžné. Rozumím tomu, že je to hodně těžká situace. A i když vůbec není jednoduché si to přiznat, tak patříte (a v pražských poměrech zejména) mezi "chudé" rodiny. Já jsem ale psal o lidech se středními příjmy!
Co ctí Vás je, že jste místo nadávání na vysoké nájmy (a postoj, že to nějak dopadne) přistoupili k řešení vlastnického bydlení, což je též svým způsobem "spoření na důchod". A významné.
Jinak, pokud se týká životních nákladů, Praha je zvláštní v tom, že se zde nechá žít jak velmi draho, tak výrazně levněji, než v mnoha malých obcích do 1000 obyvatel.
Romové spořit nemusí. Pokud jsou polovinu života na sociálních dávkách, tak řádný starobní důchod stejně nedosanou a budou žít na dávkách i v důchodovém věku. Takže těch se předdůchody ani předčasné důchody netýkají. Krom toho nemají z čeho spořit, protože mezi nimi je velká zadluženost a hodně exekucí.