Hlavní navigace

Právo v celém jeho (ne)smyslu

1. 4. 2015
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Soud je vážná věc, ale vtipná situace se občas vetře i tam. Jaké legrační či zajímavé spory musí soudy řešit?

Právo není vždycky jen nuda. A občas si humor najde cestu i do soudních sporů. O vtipné historky i zajímavé judikáty se s námi podělili právníci z kanceláře advokátní kanceláře TaylorWessing e|n|w|c advokáti.

Veselé historky od soudu

Valuty od veksláka jako uznatelný výdaj

K úsměvným patří například případ poplatníka, který byl v Německu nakupovat tiskárny pro svůj podnik, ale neměl dostatek západních valut. Využil proto služeb tamního veksláka a zaplatil určitý směnný kurz. Poté si transakci hrdě uvedl do účetnictví. Při kontrole finančního úřadu, který odmítl náklad uznat, se hájil tím, že slyšel, že čestným prohlášením, že valuty nakoupil na černém trhu, by mohl dosáhnout kýženého výsledku.

Proto vězte, že: před správcem daně učiněné čestné prohlášení o nákladech na nákup valut na černém trhu není dokladem o výdajích vynaložených na dosažení příjmů, uvedl s úsměvem právník Aleš Linhart z advokátní kanceláře TaylorWessing e|n|w|c advokáti.

Účel světí prostředky

V jiném sporu soud judikoval, že expresivně začínající pokyn kurva, nelezte na ty světlíky, můžete sletět je pokynem, který slouží k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zaměstnanci jsou povinni ho respektovat. Do jaké míry je obsah odpovídající pravidlům společenských konvencí není v tomto případě důležité.

Jak může vypadat výpověď?

V jiném sporu zase rakouský soud rozhodoval o tom, že pokyn stavbyvedoucího dělníkům na stavbě sbalte se a zmizte a následný odchod dělníků ze stavby lze považovat za řádné ukončení pracovního poměru dohodou a nelze tyto zaměstnance trestat za předčasný odchod z práce.

Pobavení nebo ponížení?

V jiném sporu, který nakonec řešil až Nejvyšší správní soud, byla předmětem sankce reklama měl jsem se lépe učit, vytištěná na trička majitelem stavební firmy, jež si oblékali jeho zaměstnanci, Romové, kterým trička přišla vtipná. Romská organizace Romea ale proti tričkům protestovala s tím, že snižují důstojnost jejich nositelů a zadala podnět, na základě kterého se případem začal zabývat Živnostenský odbor Magistrátu v Praze, který udělil firmě pokutu. Ta se o ni začala soudit. Soud rozhodl, že takovéto označování Romů a poukazování na jejich špatnou životní úroveň je v rozporu s lidskými právy. V rozsudku zaznělo, že dobrovolnost účasti v reklamě nemá vliv na posouzení snížení lidské důstojnosti. Takže ačkoli Romové trička dobrovolně a bez výhrad nosili, stejně byla porušena jejich práva.

Klamavé punčochy

Rakouský nejvyšší soudní dvůr rozhodoval ve sporu prodejce punčochového zboží, které prezentoval nápis udrží nohy bez zápachu. Podle jedné zákaznice zjevně nebyl výsledek odpovídající tomu, co prezentoval prodejce, a zažalovala ho za klamavou reklamu. Nejvyšší soud tedy provedl šetření mezi nositelkami punčoch, ze kterého vyplynulo, že i přes nápis neopomíjely hygienu a punčochy praly, a proto rozhodl, že nápis nemohl spotřebitelku oklamat.

Na lovu

Rakouský soud v jiném sporu také uvedl, že krátkozraký myslivec smí na lovu střílet jen tehdy, pokud se ujistil, že cíl je opravdu divoká zvěř a ne člověk například pomocí dalekohledu nebo dotázáním se svého bystrozrakého kolegy myslivce. Soud už ale neřešil situaci, kdy na posedu sedí dva krátkozrací myslivci a žádný z nich nemá dalekohled.

Sporné grilování

Grilování patří mezi časté jablko sváru mezi sousedy, a proto k této problematice existuje řada judikátů nejen v České republice, ale i ve světě.

Zemský soud ve Stuttgartu například judikoval, že grilovat je možné třikrát v roce, a proto není možné vyvěšovat zákazy grilování. Jak soud uvedl, je to běžný způsob přípravy pokrmu, který evokuje vzpomínku na přírodu, ale zároveň uvedl, že toto povyražení je limitováno časem dvou hodin.

V Bavorsku je podle soudu zase možné grilovat pětkrát ročně, ale gril je nutné umístit v nejzazším konci zahrady, aby byli sousedi obtěžováni co nejméně. Jiný německý soud zase uvedl, že grilování je povoleno 20krát až 25krát do roka vždy na dvě hodiny do devíti večer.

Grilování bylo předmětem sporu i v ČR, kdy žalobce z Jablonecka žádal omezit možnost grilování na sousedovic zahradě dvakrát ročně. Soud ale ve svém rozhodnutí četnost grilování nijak neurčil. (Jiná věc je obtěžování sousedů hlukem, kouřem či zápachem, které může být klasifikováno jako přestupek.)

Jak ohnout právo?

Moudrý zákonodárce v novém občanském zákoníku uvedl, že pokud je někde potřeba zvláštní forma právního úkonu (plné moci), konkrétně notářského zápisu, pak – pokud se někdo nechá při tomto úkonu zastoupit – musí mít také plnou moc formou notářského zápisu.

Zahraniční mateřská společnost potřebovala provést změnu ve svých stanovách. Samozřejmě to nebude řešit výletem celého představenstva do České republiky. Taková situace se řeší právě zastoupením například advokátem.

Pokud ale zákonodárce požaduje, aby takováto plná moc byla formou notářského zápisu, nabízí se otázka, zda ji má ověřit notář ze země, kde firma sídlí. Či lze využít jen služby českého notáře? To by ale v případě zahraniční společnosti celé zastoupení postrádalo smysl. 

Nejvyšší soud se rozhodl vnést do situace více světla a nenechal se takříkajíc zmást platnou právní úpravou. Proto uvedl, že není-li pochyb o totožnosti zmocnitele a je-li zjevné, kdo plnou moc udělil, pak nemusí být ve formě notářského zápisu, vysvětlil Aleš Linhart z kanceláře TaylorWessing e|n|w|c advokáti. Jeden z prvních judikátů v režimu nového občanského zákoníku tedy Nejvyšší soud vydal tak, že právo ohnul, jak bylo potřeba.

Třikrát stejný paragraf

Nejvyšší soud často judikuje v oblasti pracovního práva. Vydal také tři rozhodnutí, která se týkají stejného ustanovení zákoníku práce (§ 241 odst. 2 zákoníku práce), který umožňuje těhotným zaměstnankyním a pracovníkům pečující o dítě do 15 let tzv. úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Takové žádosti musí zaměstnavatel vyhovět, protože mu to přímo ukládá zákon. Ačkoli případy vypadají typově stejně, soud vydal různá rozhodnutí.

Noční směny pro zdravotní sestru

První případ se týkal zdravotní sestry, která žádala, aby mohla pracovat pouze o nočních směnách a přes víkend, protože v tomto čase byl schopen se o její nezletilé dítě postarat manžel. 

Zaměstnavatel žádosti nevyhověl, protože nechtěl vytvořit v nemocnici precedent pro ostatní sestry. Poté, co spor doputoval až k Nejvyššímu soudu, dal ten sestře za pravdu, protože mohl uzpůsobit provoz, aby bylo možné žádosti vyhovět.

Soud zamítl méně hodin pro soudkyni

Druhý případ se týkal pražské soudkyně, která žádala o zkrácení pracovní doby na 20 hodin týdně. Obvodní soud jí nechtěl vyhovět s tím, že by s takto zkráceným úvazkem už nemohl pokrýt potřebnou agendu.

V tomto případě ale Nejvyšší soud zaujal opačné stanovisko. Rozhodl, že soudkyně v právu není, protože práce soudce není snadno nahraditelná a soud by kvůli této změně mohl být přetížen, vysvětlil stanovisko Linhart.

dan_z_prijmu

Zaměstnankyni magistrátu méně hodin povolil

Stejný případ pak posuzoval ještě ve sporu pracovnice libereckého magistrátu se svým zaměstnavatelem. Ta vznesla stejný požadavek jako výše zmíněná soudkyně. Nejvyšší soud ale v tomto případě rozhodl, že na snížení počtu hodin měla právo, protože její práce nahraditelná je.

Z rozhodnutí je znát, jak Nejvyšší soud přistupuje ke každému případu individuálně. Proto občas není správná častá domněnka, že vysloví-li Nejvyšší soud nějaké rozhodnutí, každé další musí být v podobném případě stejné, upozornil Linhart z advokátní kanceláře TaylorWessing e|n|w|c advokáti s tím, že ačkoli judikáty poměrně precedenčně působí, neřídí se český systém precedenčním právem a každý případ je navíc potřeba posuzovat individuálně dle okolností.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).