Hlavní navigace

Prašivé dluhopisy a kvazifondy. Přibývá nekalých praktik při prodávání investic

15. 9. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Fond, co není fondem, ale jen prodejcem. Subjekty, které jsou registrované u ČNB, ale nejsou regulované. Přibývá firem, které chtějí vaše peníze pomoci říkaných polopravd.

Když jsou nízké úrokové sazby, investoři hledají další příležitosti. A k nim patří i zájem o korporátní, tedy firemní dluhopisy. Zájem je oboustranný, emitenti hledají levné peníze a investoři vyšší zhodnocení.

Ve snaze porazit inflaci se tak mnozí nechají nachytat na „garantovaný výnos“ nejrůznějších dluhopisů, včetně těch pofiderních.

Mezi nepoučeným retailem je nadále několik miliard korporátních dluhopisů ‚prašivého‘ charakteru, tedy dluhopisů firem, jejichž historie je krátká či jejichž obchodní model je  rizikový, popř. netransparentní, upozorňuje Martin Řezáč, předseda AKAT ČR. Navzdory přemíře regulace v segmentu kolektivního investování je paralelně k dispozici podobný investiční produkt, korporátní dluhopis, jehož distribuce je umožněna i neregulovaným subjektům a nepodléhá de facto žádné regulaci. Takové prostředí vytváří reputační riziko pro všechny. Současné nízkoúrokové prostředí vytváří asymetrické podmínky, které jsou výhodné hlavně pro emitenty, méně už pro investory. Politikou levných peněz a vyráběním další likvidity se nafukují bubliny na trhu aktiv a investoři se pak v zoufalé honbě za absolutním pozitivním výnosem posouvají do tříd aktiv, kterým příliš nerozumí.

Rizikové kvazifondy

K horečce tzv. prašivých dluhopisů se přidávají poslední dobou i tzv. „kvazifondy“. Tyto subjekty vznikají podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech:

(1) Právnická osoba, která není oprávněna obhospodařovat investiční fondy a v České republice výdělečně živnostenským nebo obdobným způsobem spravuje nebo hodlá takto spravovat majetek, spočívající ve shromážděných peněžních prostředcích nebo penězi ocenitelných věcech od investorů nebo nabytý za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci, za účelem jeho společného investování na základě určené strategie ve prospěch těchto investorů, musí podat žádost o zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 596 písm. f) a být v tomto seznamu zapsána. Pro správu majetku investičního fondu se věta první nepoužije. Osoba zapsaná v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. f) není oprávněna přesáhnout rozhodný limit.

Tzv. kvazifondy jsou velmi rizikové, protože v podstatě nemají žádnou regulaci. Jedinou jejich povinností je požádat ČNB o zápis do seznamu ČNB, což je formální úkon. Některé pak tento (povinný) zápis používají v komunikaci k zákazníkům tak, že jsou subjekty regulovanými ČNB. Což ale není pravda.

Aby vypadaly seriózně, používají stejná názvosloví jako regulované subjekty.

Takto působící společnosti pak oslovují primárně drobné investory, jen místo názvu „investiční fond“ používají např.

  • asset management fond,
  • private hedge fund,
  • minifond,
  • management company,
  • alternativní investiční správce apod.

V rozdílech mezi regulovanou a neregulovanou distribucí korporátních klientů nebo mezi regulovanými a neregulovanými fondy se normální člověk nemůže vyznat a je na regulátorech, aby to co nejrychleji napravili. Velkým problémem je i „zneužívání“ jména České národní banky při prospektu schváleném právě ČNB, což vytváří zdání kvality dluhopisu. V těchto případech je reklama postavená na tvrzení „Prospekt schválený ČNB – získejte roční výnos až 7 %“ přinejmenším zavádějící. Dávají se zde do souvislosti dvě zcela nesouvisející věci: schválení prospektu ČNB je zcela formální záležitostí a nemá nic společného s kvalitou dluhopisu, schopností emitenta dostát svým závazkům a právě slibovaným výnosem, upozorňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.

Nejsou regulováni

Kvazifondy propagují skutečnost, že jsou v seznamu České národní banky, jako kdyby se jednalo o získaní licence, přičemž se jedná o pouhý zápis do registru bez jakéhokoliv posuzování Českou národní bankou.

Investorem, který na nabídku takovýchto investic slyší, je typicky zástupce vzdělané střední třídy s vyššími úsporami, ať už se jedná o lékaře, advokáty, nebo podnikatele. Bohužel nedostatečné investiční zkušenosti a vidina nadprůměrného výnosu často vedou k nerozeznání rizika, které potencionální investor podstupuje. I tady lze před vlastní investicí doporučit radu renomovaného investičního poradce, doporučuje Martin Řezáč.

skoleni_15_4

Řešením jsou jednotná pravidla a jejich důsledné vymáhání

O problému prašivých dluhopisů se mluví již několik let, ovšem než se legislativně sjednotí pravidla tak, aby i na tuto část mohla Česká národní banka dohlížet stejně jako regulovanou distribuci, situace se pravděpodobně moc nezmění. Obdobně nedostatečná je i regulace distribuce kvazifondů a informování jejich investorů.

AKAT ČR již před rokem navrhla několik úprav, které, jak doufám, budou v příštím období legislativou reflektovány tak, aby investorům zajistily relevantní informace. Především aby bylo zjevné, že nejednají s entitou, která podléhá regulaci a dohledu ČNB, a aby byly investorům poskytnuty alespoň základní informace o jejich fungování. To ale záleží také na tom, zda k takovému kroku přistoupí jak Ministerstvo financí České republiky, tak i ČNB z pohledu vynucování nastavených pravidel, dodává Brodani.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje finančnímu poradensví v praxi a publikační činnosti na téma finanční gramotnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).