Nejčastějším způsobem, jak si mohou studenti přivydělávat, jsou brigády. Student často pracuje na základě dohody o provedení práce, přičemž dostává sjednanou odměnu poté, co dohodnutou práci vykoná.
Firmy takovýmto způsobem studenty rády využívají, neboť je takováto pracovní síla zpravidla velmi levná a student nepředstavuje pro zaměstnavatele příliš velkou zátěž. Navíc spolupráce na základě smlouvy o dílo se velmi snadno v případě potřeby ukončuje.
Důležitý okamžik ale nastává v okamžiku zdanění příjmu z takovéto práce. Zatímco by si leckterý student zasloužil alespoň částečnou „optimalizaci“ daňové zátěže, leckdy to vypadá, jako by tomu bylo právě naopak. Mnohé firmy jenom proto, aby byla pro ně administrativa spojená se zaměstnáváním studenta co nejjednodušší, vedou studenta k tomu, aby platil daně, které třeba vůbec platit nemusí.
Typickým příkladem jsou odměny za vykonanou práci do 3000 Kč měsíčně. Firmy velmi rády odvádějí za studenta srážkovou daň ve výši 15 %. Má-li tedy student obdržet každý měsíc 2500 Kč hrubého, dostane čistého pouze 2125 Kč.
Takový příjem se už ani nemusí uvádět do daňového přiznání. V případě, že by byla takto daněna smlouva o dílo zaměstnanci, který již má svůj pracovní poměr a spadá do vyššího daňového limitu, není na tom nic špatného. Zaměstnanec na tom velmi často ušetří.
Přivydělává-li si takto student, který nemá další pracovní poměr, je to pro něj nevýhodné. V takovém případě by s ním měl zaměstnavatel sepsat přihlášení k dani z příjmu ze závislé činnosti a student by tudíž z prvních 4 120 Kč za měsíc nezaplatil na daních ani korunu.
Obdobná situace nastane tehdy, když dostává student peníze od zaměstnavatele, u kterého nepodepíše přihlášení k dani z příjmu a současně takový zaměstnavatel nastrhává zmíněných 15 % srážkové daně. V takovém případě platí za studenta 20 % zálohu na daň, která mu může být na konci zdaňovacího období vrácena.
Ačkoliv by student získal „na ruku“ o něco méně, veškeré jím zaplacené daně z příjmu by na konci roku dostal zpět. Při měsíčním výdělku 2500 Kč by tedy dostal zpět na daních 4500 Kč. A to už stačí na nejedna skripta. Student by si měl tedy pečlivě pohlídat, jakým způsobem je jeho odměna daněna.
Vydělá-li li si student za rok na brigádách méně než 49 440 Kč, nemusí platit daň z příjmu fyzických osob. Tím jsou ostatně zvýhodněni studenti oproti ostatním zaměstnanců, kteří nemusí platit daně pouze do ročního příjmu 38 040 Kč. Student si tedy může měsíčně vydělat o 950 nezdaněných korun víc než ostatní.
Přihlásil-li se student u svého zaměstnavatele k dani z příjmu, měl by se ujistit, že je s ním z daňového hlediska opravdu nakládáno jako se studentem. Aby tomu tak bylo, musí předložit jako doklad potvrzení o studiu. Neudělá-li to, bude platit zbytečně vysoké daně.
Pokud má student více zaměstnavatelů, může podepsat přihlášení k dani z příjmu pouze u jediného. U toho také může uplatňovat odpočitatelné položky od základu daně (38 040 Kč za poplatníka + 11 400 Kč za studenta). Příjmy od ostatních zaměstnavatelů doloží potvrzením od nich obdrženým při zúčtování záloh daně z příjmů.
ČLÁNKY DO MAILU