Pracujete na lodi nebo v letadle? Možná musíte dodanit své příjmy

Finanční správa zjistila, že někteří zaměstnanci na palubách lodí a člunů pod nizozemskou vlajkou nezdaňovali své příjmy tak, jak měli. Musí je tedy dodanit v ČR a žádat refundaci.

Špatně zdaněné příjmy

Finanční správa na základě mezinárodní výměny informací zjistila, že zaměstnanci, kteří pracují na palubách lodí a člunů plujících pod nizozemskou vlajkou, v ČR nezdaňovali své příjmy z této činnosti v Nizozemí. A to i přes to, že jsou českými daňovými rezidenty.

Mezi ČR a Nizozemským královstvím je přitom platná a účinná smlouva o zamezení dvojího zdanění, která dává nárok na zdanění těchto příjmů výhradně České republice. Příjmy byly v rozporu s mezinárodní smlouvou zdaněny v Nizozemí, a to buď chybným postupem zaměstnavatele, nebo českých lodníků, kteří zaměstnavatelům nedodali potřebné dokumenty (hlavně „potvrzení o daňovém domicilu“), vysvětlila Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Poplatníci musí dodanit a žádat refundaci

Protože má ČR výhradní právo na zdanění těchto příjmů, musí všichni dotčení poplatníci  podat daňové přiznání na finančním úřadu, pod který místně spadají.

Pokud se vás situace týká, měli byste se současně obrátit na svého nizozemského zaměstnavatele, popřípadě na nizozemskou správu daní a pořádat o refundaci neoprávněně zaplacené daně v Nizozemí. Potřebovat budete hlavně potvrzení o daňovém domicilu. Zároveň by bylo na místě nizozemskou daňovou správu požádat i o to, aby byla mezinárodní smlouva vůči jejich příjmům do budoucna uplatňována už automaticky. Pro tyto účely slouží formulář Verzoek vrijstelling loonbelasting/premie volksverzekeringen.

Vrácení daní docílíte také podáním daňového přiznání v Nizozemí (formulář C-formulier) nebo využitím daňové aplikace Tax Return Program for Non-resident Taxpayers.

V případě nejasností můžete kontaktovat také linku „tax information line for non-resident tax issues“ na čísle 0031 555 385 385 nebo hledat informace na webu nizozemské daňové správy.

Pokud by žádosti českých osob o refundaci daně v Nizozemí nebyly kladně vyřízeny, je možné ze strany lodníků požádat Ministerstvo financí ČR o zahájení řešení případu dohodou, a to v souladu s článkem 27 výše uvedené smlouvy o zamezení dvojího zdanění, uvedla Petlachová.

Nestrkejte hlavu do písku, možnosti tu jsou

Připomněla také, že finanční správa může dodaňování příjmů v ČR usnadnit. Pokud by vám situace měla způsobit finanční potíže, můžete pořádat o posečkání s úhradou daně nebo nastavit splátkový kalendář. Správce daně také můžete při splnění zákonných podmínek (Pokyn GFŘ-D-21) požádat o prominutí příslušenství daně (úrok z prodlení či penále).

Prominutí příslušenství daně je vázáno na kritéria, mezi která patří i posouzení, zda poplatník v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní předpisy. Plnění daňových i ostatních povinností při správě daní je rovněž posuzováno v rámci rozhodování o případné žádosti o posečkání úhrady daně, či o rozložení její úhrady na splátky, vysvětlila Paterová.

Jako mrtvý brouk si „vyděláte“

Pokud se naopak rozhodnete dělat „mrtvého brouka“ a daňové přiznání nepodáte, pravděpodobně vás k tomu vyzve finanční úřad. Budete-li ignorovat i tuto výzvu, může úřad daňovou povinnost stanovit .i bez vás a to dle pomůcek. V takovém případě není prominutí příslušenství možné, protože jak už jsme zmínili, při rozhodování o tom, zda vám počkat s úhradou daně či stanovit splátkový kalendář, finanční úřad bere v úvahu i to, jak plníte daňové a ostatní povinnosti při správě svých daní.

Z hlediska sankcí vám hrozí pokuta za pozdě podané daňové přiznání podle § 250 daňového řádu. Ta vznikne nezávisle na tom, zda podáte přiznání sami, nebo až na výzvu finančního úřadu, a to v případě, že je zpoždění s podáním daňového tvrzení delší než 5 pracovních dnů. Její výše se odvíjí od toho, jak moc se opozdíte. Načítat se bude 0,05 % za každý den prodlení, maximálně ale sankce dosáhne 5 % stanovené daně (nejvíce 300 000 Kč).

V případě, že daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, použije se při výpočtu pokuty stanovená horní hranice, tj. 5 %. Pokuta v takovém případě činí nejméně 500 Kč, upřesnila Paterová s tím, že pokud dosud nebyla daň za zdaňovací období stanovena, penále se neuplatní.

Podle § 251 daňového řádu totiž vzniká penále jen z částky doměřené daně oproti poslední stanovené dani. Pokud už by daň byla stanovena například na základě řádného daňového přiznání a vy jste tak podávali dodatečné daňové přiznání s uvedením dalších příjmů, penále nevzniká.

Pokud daň již byla stanovena a poplatník nebude reagovat na výzvu k podání dodatečného daňového přiznání, bude doměřena nejen daň, ale i penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, zdůraznila Paterová.

Ze zákona vzniká také úrok z prodlení, a to v případě, že nezaplatíte daň nejpozději v den její splatnosti (§ 252 daňového řádu). Úrok z prodlení se počítá od 5. pracovního dne po splatnosti do dne zaplacení daně.

Pokud vám bude muset finanční úřad daň doměřit, požádat o prominutí příslušenství daně nebo další úlevy už nebude možné.

Přijde na vás berňák?

V případě, že váháte, zda má finanční správa páku, jak na vás přijít, odpovíme i na tuto otázku. Finanční správa má informace o českých poplatnících, kteří vykonávají závislou činnost v Holandsku, z automatické výměny informací a bude je i nadále prověřovat. Z těchto dat může vyčíst i zaměstnavatele českých lodníků a dostat se až na zaměstnance, kteří v ČR nepodali daňové přiznání nebo jim v nich chybí příjmy z Nizozemí.

Do konce října dá Finanční správa ČR prostor všem dotčeným poplatníkům podat řádné (nebo dodatečné) daňové přiznání dobrovolně, pak k tomu začnou finanční úřady vyzývat.

Situace může platit i pro jiné státy

Finanční správa na svém webu upozornila i na to, že stejná situace se může týkat i dalších osob, které jsou zaměstnané na palubách lodí a letadel provozovaných v mezinárodní dopravě i v jiných státech, například v Norsku nebo Spojených arabských emirátech.

Žádný seznam zemí, se kterými má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s článkem o zdanění závislé činnosti podobně jako s Nizozemím, neexistuje. Podle Lindy Paterové z GFŘ by si měl každý, kdo má podobné příjmy ze zahraničí, vyhledat příslušnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění (pokud byla uzavřena) a v příslušném článku ověřit, který ze států má právo na zdanění. Jestli jen stát zdroje příjmu, či jen země rezidence poplatníka, případně jestli mají nárok na zdanění oba dva státy. V posledním jmenovaném případě se v zemi rezidence při podávání daňového přiznání bude aplikovat jedna z metod vyloučení dvojího zdanění – podle typu příjmu a konkrétní smlouvy.