Jednorázové odškodnění pozůstalých v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží jen osobám vyjmenovaným v zákoníku práce (dříve tak činil § 378 odst. 1 zákoníku práce (ZP) a s účinností od 1. října 2015, tedy nyní, § 271i ZP).
Jde o pozůstalého manžela, registrovaného partnera (stejného pohlaví), nezaopatřené dítě nebo rodiče sdílejícího společnou domácnost. Žádným dalším pozůstalým po zaměstnanci je nelze poskytnout, vyložil Nejvyšší soud (v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 710/2019, ze dne 10. 3. 2020), když řešil případ, kdy se odškodnění domáhali zletilí a zaopatření dcera a syn. Okruh osob, jimž přísluší jednorázové odškodnění pozůstalých a jež jsou uvedeny v předmětných ustanoveních zákoníku práce, nelze rozšiřovat ani prostřednictvím § 2959 občanského zákoníku (OZ).
Okruh oprávněných osob však nově, s účinností od 1. ledna 2021, rozšiřuje novela zákoníku práce a budou do něj patřit i zaopatřené děti zaměstnance a vždy rodiče zemřelého zaměstnance. Než ale nabude účinnosti nová právní úprava, platí stávající pravidla.
Odškodnění smutku při ztrátě blízkého
Podle § 271i odst. 1 ZP jednorázové odškodnění pozůstalých (po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) přísluší:
- pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč,
- rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč.
- Jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč se vyplácí i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.
Nárok na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých již nebude (v § 271i odst. 1 ZP) vázán u dětí zemřelého na jejich nezaopatřenost a u rodičů zemřelého na nutnost jejich žití ve společné domácnosti. Což byl, respektive dosud je, rozdíl mezi občanskoprávní a pracovněprávní úpravou.
Nárok na odškodné budou mít i zaopatřené děti
Odškodnění tak bude náležet i zaopatřeným, dospělým, samostatně živícím se dětem zemřelého zaměstnance a vždy jeho rodičům, ať žili, nebo nežili společně se zaměstnancem, pokud měl zaměstnanec oba rodiče, každému náleží polovina částky odškodnění.
Výše náhrady bude odvozena od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikne pozůstalému právo na jednorázovou náhradu, a její výše tak zřejmě bude adekvátní výši náhrady, která je v obdobných případech přiznávána pozůstalým podle občanského zákoníku.
Pozůstalí dostanou víc než půl milionu
Výši průměrné mzdy bude vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů, a to na základě údajů Českého statistického úřadu. Vázanost na výši průměrné mzdy v národním hospodářství zajistí pravidelnou valorizaci odškodnění. Důvodová zpráva k návrhu zákona hovoří o zvýšení dosavadní částky z 240 000 Kč na částku cca 624 000 Kč, tedy o nárůstu o 384 000 Kč.
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy bude nově (na základě § 271i odst. 3 ZP) náležet i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu, avšak za podmínky, že tyto osoby vznik nemajetkové újmy v konkrétním případě prokáží. Takový nárok vznikne druhovi, družce a dalším osobám.
Dodejme pro úplnost, že zmíněná jednorázová náhrada není totéž co pravidelná renta pozůstalým, které zemřelý zaměstnanec vyživoval. O nárocích vdov, vdovců a sirotků po zemřelém zaměstnanci jsme psali v článku Renty za v práci poškozené zdraví se od 1. ledna 2020 znovu zvyšují.
Pravidelná renta slouží k úhradě nákladů živobytí, jednorázové odškodnění kompenzuje nehmotnou újmu.
Náhrada nákladů spojených s pohřbem
Změní se i pravidla placení nákladů spojených s pohřbem. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje na zřízení pomníku nebo desky, cestovní výdaje na pohřeb a jedna třetina obvyklých nákladů na smuteční ošacení osob blízkých. Limit náhrady už nebude vyčíslen částkou 20 000 Kč jako dosud, ale náhrada bude poskytována do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo. Přičemž zůstává nezměněno pravidlo spočívající v tom, že při výpočtu výše náhrady se od přiměřených nákladů spojených s pohřbem odečte pohřebné.
Nárok na uvedené náhrady vzniká pozůstalým při smrtelných pracovních úrazech nebo při smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu. Zaměstnanec pochopitelně může pracovní úraz přežít, ale ten u něj zanechá vážné zdravotní následky.
Odškodnění smutku při závažném ublížení na zdraví, které nevedlo ke smrti
Do zákoníku práce se nově doplňuje také nárok na odškodnění nehmotné újmy blízkých zaměstnanci, kterému bylo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zvlášť závažně ublíženo na zdraví, i když pracovní úraz přežil. Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance bude příslušet (dle § 271f ZP) jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči též jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy.
Tato náhrada bude příslušet i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Zákoník práce dosud tento druh nemajetkové újmy neupravuje na rozdíl od občanského zákoníku (který tak činí v § 2959).
Podle důvodové zprávy k novele zákoníku práce by nárok na náhradu měl vznikat ve výjimečných případech nejtěžšího zdravotního poškození, jako jsou kómatické stavy, závažná poškození mozku či ochrnutí výrazného rozsahu, to znamená, když půjde o následky srovnatelné s usmrcením osoby, která je v tomto případě trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění, a smutek, strach, pocity zoufalství a beznaděje způsobují blízkým osobám nemajetkovou újmu.
Co když zaměstnanec nakonec podlehne následkům zranění?
Může se stát, že zaměstnanec se zvlášť závažně poškozeným zdravím záhy zemře. Potom soud zohlední při určení výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých (podle § 271i), jak jsme si její pravidla popsali na úvod článku, přiznanou (vyplacenou) výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví přeživšího zaměstnance (podle § 271f). Jinak řečeno, nejspíš ji odečte, jestliže již bylo odškodněno strádání a soucit se zvlášť na zdraví postiženým zaměstnancem, bude snížena náhrada za smutek při jeho úmrtí.