Úroky z prodlení je také třeba odlišovat od úroků dohodnutých, které např. při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny, zatímco úroky z prodlení představují postih za porušení povinnosti dlužníka, který se dostal se splněním půjčky do prodlení. Jde o sankci zákonnou, nesmluvní (na rozdíl např. od smluvní pokuty), právo (nárok) věřitele na úroky z prodlení nemusí být proto dohodnuto ve smlouvě, nárok vzniká přímo ze zákona.
Občansko-právní úroky z prodlení (upravené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se uplatňují nejen ve vztazích občansko-právních, ale i ve vztazích pracovně-právních a rodinně-právních; a za podmínek stanovených obchodním zákoníkem i ve vztazích obchodně-právních.
Ilustrační fotografie
Úroková sazba
Od 1. července 2013 výše zákonných úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm (namísto dosavadních sedmi) procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní respo sazba ČNB.
(Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.)
Tip: Úroky z prodlení se od července změní, život zkomplikují všem
Výpočtový vzorec
Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu) je vcelku jednoduchý. Lze jej shrnout v následujícím vzorci: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně)/ počet dnů daného kalendářního roku).
Doba prodlení
Ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu (tedy nikoliv včetně dne jeho úhrady), úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně.
Občanský zákoník tuto otázku explicitně neřeší, na rozdíl např. od daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), který v ust. § 252 odst. 2 větě první určuje: „Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.“
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009 uzavřel: „Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“
Zákaz anatocismu
Při prodlení se zaplacením úroků z prodlení nemá věřitel právo požadovat z nich (z částky jim odpovídající) úroky z prodlení. Včasné nesplacení úroků z prodlení z dlužné částky je totiž prodlením s plněním příslušenství pohledávky, nikoliv s plněním vlastního dluhu (jistiny).
Z judikatury: Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, spis. zn. 35 Odo 101/2002 (Rc 5/2006): „Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny.“
| Období od – do | Roční výše úroku z prodlení (v %) |
|---|---|
| 15. 7. 1994 – 23. 10. 1994 | 16 |
| 24.10.1994 – 25. 6. 1995 | 17 |
| 26. 6. 1995 – 20. 6. 1996 | 19 |
| 21. 6. 1996 – 26. 5. 1997 | 21 |
| 27. 5. 1997 – 13. 8. 1998 | 26 |
| 14. 8. 1998 – 26. 10. 1998 | 23 |
| 27. 10. 1998 – 22. 12. 1998 | 20 |
| 23. 12. 1998 – 11. 3. 1999 | 15 |
| 12. 3. 1999 – 2. 9. 1999 | 12 |
| 3. 9. 1999 – 26. 10. 1999 | 11 |
| 27. 10. 1999 – 22. 2. 2001 | 10 |
| 23. 2. 2001 – 26. 7. 2001 | 8 |
| 27.7. 2001 – 29. 11. 2001 | 8,5 |
| 30.11.2001 – 21. 1. 2002 | 7,5 |
| 22. 1. 2002 – 31. 1. 2002 | 7 |
| 1.2. 2002 – 25. 4. 2002 | 6,5 |
| 26. 4. 2002 – 25. 7. 2002 | 5,5 |
| 26. 7. 2002 – 31. 10. 2002 | 4 |
| 1. 11. 2002 – 30. 1. 2003 | 3,5 |
| 31. 1. 2003 – 25. 6. 2003 | 3 |
| 26. 6. 2003 – 31. 7. 2003 | 2,5 |
| 1. 8. 2003 – 24. 6. 2004 | 2 |
| 25. 6. 2004 – 26. 8. 2004 | 2,5 |
| 27. 8. 2004 – 27. 1. 2005 | 3 |
| 28. 1. 2005 – 31. 3. 2005 | 2,5 |
| 1. 4. 2005 – 27. 4. 2005 | 2 |
| 28. 4. 2005 – 30. 6. 2005 | 9,5 |
| 1. 7. 2005 – 31. 12. 2005 | 8,75 |
| (2. pololetí r. 2005) | |
| 1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 | 9 |
| (1. a 2. pololetí r. 2006) | |
| 1. 1. 2007 – 30. 6. 2007 | 9,5 |
| (1. pololetí r. 2007) | |
| 1. 7. 2007 – 31. 12. 2007 | 9,75 |
| (2. pololetí r. 2007) | |
| 1.1. 2008 – 30. 6. 2008 | 10,5 |
| (1. pololetí r. 2008) | |
| 1. 7. 2008 – 31. 12. 2008 | 10,75 |
| (2. pololetí r. 2008) | |
| 1. 1. 2009 – 30. 6. 2009 | 9,25 |
| (1. pololetí r. 2009) | |
| 1. 7. 2009 – 31. 12. 2009 | 8,5 |
| (2. pololetí r. 2009) | |
| 1. 1. 2010 – 30. 6. 2010 | 8 |
| (1. pololetí r. 2010) | |
| 1.7.2010 – 31. 12. 2010 | 7,75 |
| (2. pololetí 2010) | |
| 1.1.2011 – 30. 6. 2011 | 7,75 |
| (1. pololetí 2011) | |
| 1.7.2011 – 31. 12. 2011 | 7,75 |
| (2. pololetí 2011) | |
| 1.1.2012 – 30. 6. 2012 | 7,75 |
| (1. pololetí 2012) | |
| 1.7.2012 – 31. 12. 2012 | 7,5 |
| (2. pololetí 2012) | |
| 1.1.2013 – 30. 6. 2013 | 7,05 |
| (1. pololetí 2013) | |
| 1.7.2013 – 31. 12. 2013 | 8,05 |
Zdroj: www.cnb.cz, autor.
ČLÁNKY DO MAILU