Hlavní navigace

Povinný příspěvek za vůz bez povinného ručení se vrací. Jak se bude počítat?

Autor: Dalibor Z. Chvátal
Gabriela Hájková

Příspěvek do garančního fondu za provoz nepojištěného auta se asi vrátí. Povinný bude muset také platit za náhradu škody poškozeným účastníkům nehody.

V roce 2015 došlo ke zrušení příspěvků za nepojištěná vozidla do garančního fondu České kanceláře pojistitelů (ČKP). Ten funguje dál a i nadále se z něj platí škody poškozeným, které způsobí nepojištěná auta. Jen s tím rozdílem, že místo viníků do fondu převážně přispívají pojišťovny poskytující pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Byl to jeden z důvodů (vedle růstu náhrad za škody na zdraví, které přinesl nový občanský zákoník), proč se ceny u autopojištění začaly zase zvyšovat. Přečtěte si také: Populismus na účet řidičů. Nepojištěná auta zaplatí poctiví plátci pojistného

Teď existuje docela reálná šance, že se do zákona o povinném ručení povinný poplatek motoristů s nepojištěným vozidlem zase vrátí. Poslanecký návrh, který s tím počítá, totiž prošel Sněmovnou a nyní čeká v Senátu na další hlasování jako senátní tisk 174 (9. schůze Senátu začíná 16. srpna).

Vymůže se málo, platí to všichni

Do garančního fondu kromě pojišťoven jdou i vymožené náhrady povinných osob, které způsobily nehodu nepojištěným vozidlem. Podle důvodové zprávy k zákonu ale dlouhodobá zkušenost ukazuje, že se daří prostřednictvím regresních náhrad vymoci částku odpovídající přibližně jen 30 % výdajů, které jdou na úhrady poškozeným.

V návaznosti na současný platný systém financování garančního fondu dochází k situaci, kdy prostřednictvím příspěvků, jejichž výše je stanovována v závislosti na podílu dané pojišťovny v segmentu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na trhu, se fakticky na poskytování plnění z garančního fondu místo vlastníků vozidel, kteří nesplnili svou povinnost sjednat povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podílí prostřednictvím hrazení pojistného ti vlastníci vozidel, kteří svou uvedenou povinnost řádně plní, uvádí důvodová zpráva, která tento stav označuje za diskriminující. Novela tak má za cíl finanční odpovědnost uspořádat spravedlivěji. Podle ČKP každý poctivý řidič zaplatí do garančního fondu za neplatiče cca 50–200 Kč ročně.

Staronový příspěvek

Novela upřesňuje, že vůz zapsaný v registru silničních vozidel musí mít po celou tuto dobu povinné ručení s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako odcizené, vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé. A jen s pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla může auto na veřejnou komunikaci.

V současnosti přitom platí, že vůz může na veřejných komunikacích provozovat jen ten, kdo má povinné ručení. Nyní se tedy povinnost rozšíří na všechna auta v registru, kromě avizovaných výjimek (aut vedených jako odcizená, vyřazená z provozu, vyvezená do jiného státu nebo zaniklá).

Podle novely by bylo nutné za každý den, kdy dané auto povinné pojištění nemá, platit příspěvek do garančního fondu ČKP. Výše příspěvku odpovídá součinu počtu dní, kdy byla porušována daná povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla, kterou bude vyhláškou stanovovat Ministerstvo financí.

Osoba povinná platit příspěvek by musela ČKP zaplatit také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

Povinnost platit příspěvek a náklady ČKP by nevznikla, pokud by ta do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neobeslala vlastníka či provozovatele vozidla (dle registru) s výzvou k zaplacení. Výjimkou by byla situace, kdy by ČKP nevěděla, kdo jím je. Pak by lhůta 1 roku běžela od té doby, než to zjistí.

Lhůta na zaplacení vyčísleného příspěvku by nesměla být kratší než 30 dní.

Novela také obsahuje ustanovení, podle kterého zanikne-li povinné ručení, je vlastník vozidla povinen požádat o jeho vyřazení z provozu (není-li vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel jako zaniklé nebo vyvezené do jiného státu).

Dřívější problémy s neoprávněným obesíláním řidičů ze strany ČKP způsobovala (kromě problémů způsobených převodem registru z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy) možnost polopřevodů i možnost majitelů aut stará nepojízdná auta nechávat v evidenci registru. Kvůli změnám v pravidlech registru to ale dnes už není možné a problémy by se měly výrazně omezit.

Náhrada nikoli likvidační

V § 24 odst. 9 novela stanovuje, že ČKP vzniká nárok na náhradu plnění, které vyplatila poškozené osobě, které byla způsobena újma nepojištěným vozem. Tato náhrada je limitována ve výši maximálně jedné třetiny plnění poškozenému, nejvýše však 300 000 Kč. Podle důvodové zprávy je to proto, aby náhrada neměla zničující sociální důsledky, ale současně zachovávala jistou dostatečnou míru odpovědnosti vůči ČKP.

Dále však novela stanovuje i situace (např. kvůli vlivu alkoholu či absenci řidičského oprávnění apod.), kdy bude mít ČKP nárok na náhradu vyplaceného plnění poškozenému bez omezení.

Nelze-li v této situaci určit provozovatele vozidla, byl by solidárním dlužníkem vůči pohledávce ČKP jeho vlastník.

Zákon by měl v případě schválení nabýt účinnosti prvním dnem čtvrtého měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce.

Někteří si s povinným ručením hlavu nelámou

Podle průzkumu agentury SC&C pro ČKP, která výsledky zveřejňovala letos v březnu, 6 % řidičů někdy vědomě řídilo nepojištěné vozidlo, nejčastěji kvůli neplacení povinného ručení. Jedno procento dotázaných dokonce přiznalo, že povinné ručení neplatí záměrně.

Z výsledků také vyplynulo, že se současným přístupem vůči neplatičům povinného ručení nejsou spokojeny dvě třetiny motoristů, podle kterých by měl být zaveden systém, který by je přiměl tuto pojistku platit. Menší skupina dotázaných by raději volila udílení trestných bodů nebo vyšší pokutu od Policie ČR.

Tři čtvrtiny účastníků průzkumu se shodlo, že neplatiči povinného ručení by měli přispívat na nepojištěné škody do garančního fondu a 90 % vlastníků vozidel je proti tomu, aby se řidiči, co platí povinné ručení, finančně podíleli na úhradě škod způsobených nepojištěnými vozy.

Našli jste v článku chybu?