Hlavní navigace

Pokud můžete, nechte daňové přiznání na svém zaměstnavateli

16. 2. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Pohodlí a přeplatek na dani dříve na účtu, to jsou výhody podání daňového přiznání přes zaměstnavatele. Sami ho podávejte jen, pokud potřebujete více času nebo jste cizinec.

15. únor je v daňovém kalendáři označen ve zkratce jako den, do kterého musíte požádat vašeho zaměstnavatele o podání daňového přiznání a také mu musíte dodat všechny dokumenty potřebné k uznání vámi nárokovaných daňových slev a zvýhodnění.

Asi to sami znáte z praxe. Je totiž běžným pravidlem, že za zaměstnance myslí účetní firmy, která/ý s předstihem nechává podepsat „růžové formuláře“, ve kterých prohlásíte, že chcete, aby za vás daňové přiznání podal právě zaměstnavatel.

Nechat daňové přiznání na zaměstnavateli je výhodné hlavně proto, že tuto starost jedním podpisem necháte na někom jiném. Otázkou tohoto textu ale je, zdali jsou situace, kdy se zaměstnanci vyplatí podat daňové přiznání na vlastní pěst.

Bez vedlejších příjmů

Vstupenkou do účtárny zaměstnavatele je absence vedlejších příjmů. Poplatníci daně, kteří k zaměstnání mají vedlejší příjmy v podobě přivýdělku jako OSVČ nebo třeba příjmy z pronájmu, mají za povinnost podat daňové přiznání samostatně (samozřejmě jim nic nebrání zaplatit si služby daňového poradce).

Jak tedy ve stručnosti definovat člověka, který má nárok na podání daňového přiznání přes svého zaměstnavatele? Poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti – zaměstnání, pokud je zaměstnán v průběhu roku pouze u jednoho zaměstnavatele nebo postupně u více zaměstnavatelů, ale nesmí jít o souběh dvou nebo více zaměstnavatelů ve stejnou dobu, shrnuje daňový poradce Jiří Celler.

Pokus si přivyděláváte k zaměstnání jako OSVČ, budete daňové přiznání samostatně podávat takřka vždy. Pokud si zaměstnanec přivydělává jako OSVČ, má povinnost podat daňové přiznání, pokud jeho příjmy ze samostatné výdělečné činnosti jsou vyšší než 6000 Kč za rok (§ 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů), říká daňová poradkyně Romana Juříčková.

Je ale i případ, kdy se vám vyplatí podat samostatně daňové přiznání v případě, že váš příjem z vedlejší činnosti OSVČ nepřesáhl hranici 6000 Kč a kdy tedy nemáte povinnost tento příjem k dani přiznávat. Pokud příjmy zaměstnance z OSVČ jsou nižší než 6000 korun, ale dosáhl daňové ztráty, měl by daňové přiznání podat, i když mu tato povinnost nevznikne ze zákona, a to proto, aby si ztrátu mohl odečíst od základu daně v dalších zdaňovacích obdobích, upřesňuje Ivana Stibůrková ze společnosti KPMG Česká republika.

Stáhněte si chytré daňové formuláře

Již tradičně jsme ve spolupráci se společností Software602 připravili interaktivní daňová přiznání (včetně přehledů pro zdravotní pojišťovny a správu sociálního zabezpečení).

Přeplatek vrátí zaměstnavatel rychleji

Těžko zpochybnitelná je teze o tom, že pokud podání daňového přiznání necháte na zaměstnavatelově účetním oddělení, je to pro vás pohodlnější.

Většinou se také při podání přiznání přes zaměstnavatele dostanete rychleji k případnému přeplatku na dani. Zatímco když si daňové přiznání podáte sami, bude vám přeplatek vracet finanční úřad. Ten tak musí učinit do konce dubna (a většinou také peníze až v dubnu posílá). Když daňové přiznání podává zaměstnavatel, vrací přeplatek ve výplatě on. Musí to udělat nejpozději s březnovou výplatou, takže i zde se k němu můžete dostat až v průběhu dubna, ale spousta zaměstnavatelů tak činí dříve.

To nám potvrdila účetní Jana ze společnosti se zhruba 50 zaměstnanci. Včasnou koordinací zaměstnanců (ti kromě jiného musejí získat potvrzení od bank, pojišťoven nebo třeba charit v případě darů již během ledna) se zde podařilo daňová přiznání podat ještě během ledna a tím pádem zaměstnanci této společnosti dostali přeplatky na dani již v lednové výplatě.

Sám jen ve výjimečných situacích

Přesto mohou nastat okolnosti, kdy se vám jako zaměstnanci bez vedlejších příjmů vyplatí podat daňové přiznání sama za sebe.

Taková situace nastane např. právě tehdy, nestihnete-li do 15. února sehnat všechny potřebné dokumenty potřebné k uznání daňových slev a zvýhodnění (např. potvrzení o zaplacených úrocích na úvěru na bydlení). Pak máte čas sehnat tato potvrzení až do termínu, kdy je třeba odevzdat daňové přiznání.

Navíc, když se vám podaří domluvit se s úřednicí či úředníkem na finančním úřadě, nebudete muset patřičné dokumenty shánět vůbec. Na rozdíl od ročního zúčtování, v němž zaměstnavatel uplatní pouze odčitatelné položky řádně doložené zákonem požadovanými doklady, finanční úřad dokonce nemusí trvat na dodání potvrzení, která po vás chce mzdová účetní pro roční zúčtování, ale může akceptovat doložení odčitatelných položek i jiným způsobem, třeba vaším místopřísežným prohlášením, uvádí pro mnohé z vás možná netušenou variantu Ivana Stibůrková.

Najdou se i spíše osobní důvody, proč je lepší podat si daňové přiznání sám i v případě, že by to za mě mohl učinit účetní zaměstnavatele. Dále je vhodné podání vlastního přiznání v případě, že zaměstnanec svému zaměstnavateli (resp. mzdové účetní) nedůvěřuje, případně zaměstnavatel bezdůvodně provedení ročního zúčtování odmítá (i takové případy bohužel jsou), říká Romana Juříčková. A Jiří Celler přidává ještě jeden možný důvod. Jediné, co se může zaměstnanci „vyplatit“, když bude podávat přiznání sám, že nemusí poskytnout svému zaměstnavateli informace, které si chce nechat pro sebe.

dan_z_prijmu

Rychlý výpočet daně

Pokud chcete mít rychlý přehled o výši daně za rok 2010 a zároveň si zjistit i bilanci sociálního a zdravotního pojištění, pak využijte daňovou kalkulačku.

Cizinci se vyhnou zdlouhavé administrativě

Podle Ivany Stibůrkové se může vyplatit podat daňové přiznání na vlastní pěst cizincům zaměstnaným v Česku. Mzdová účetní po nich totiž například pro uplatnění slevy na dítě může požadovat potvrzení o daňovém domicilu, které vystavuje český finanční úřad. Vyřízení takového potvrzení však může trvat delší dobu.

Pokud je ale cizinec českým daňovým rezidentem, zejména pokud žije v ČR se svou rodinou, a nechce žádat finanční úřad o potvrzení o daňovém domicilu nebo by nestihl získat toto potvrzení do 15. února 2011, může všechny slevy uplatnit i bez potvrzení o daňovém domicilu, a to v rámci daňového přiznání, za předpokladu, že se v přiznání cizinec prohlásí za daňového rezidenta České republiky.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).