Menším podnikatelům se možná navýší odvody. Otázkou je, o kolik to nakonec bude. V minulosti politici uvažovali nad tím, že zvýší buď minimální odvody na sociální pojištění, nebo vyměřovací základ, ze kterého se tyto odvody stanovují. Podle návrhu ministra práce Mariana Jurečky, který mají k dispozici Hospodářské noviny, nyní koalice jedná o tom, že by se navýšilo obojí.
OSVČ podle Jurečky odvádí do systému málo, což bude mít v budoucnu jako důsledek nízký důchod. Většina podnikatelů (cca 400 tis.) totiž odvádí jen minimální zálohy. V případě, že by tímto stylem odváděli nízké zálohy po celý život, měli by podle materiálu předloženého ministrem práce po 44 letech placení pojistného dosáhnout jen na důchod ve výši 10 686 Kč (cca jen 60 % průměrného starobního důchodu).
Na problematiku ostatně upozorňovala už ministryně práce Michaela Marksová, která jim nechala počátkem roku 2016 zaslat dopis s modelovými výpočty penzí vzhledem k úrovni záloh.
Podobně na nízké odvody OSVČ narážela například i Důchodová komise pro spravedlivé důchody ustavená ministryní práce Janou Maláčovou. Ta na to konto navrhla, aby těmto podnikatelům narostly odvody tak, že dojde právě ke zvýšení odvodů i vyměřovacího základu. Tehdejší vláda však nestihla změnu do voleb protlačit.
Jak se počítají zálohy
Aby čtenáři dobře porozuměli povaze změn, je namístě připomenout, jak se zálohy pro OSVČ stanovují.
Při výpočtu záloh na důchodové pojištění se za příjem považuje vyměřovací základ za daný rok. Podnikatelé si tento vyměřovací základ mohou stanovit i sami. Ale jen tak, že nejméně bude vyměřovací základ v současnosti odpovídat 50 % daňového základu (který získáme jako příjmy minus výdaje).
Zároveň však zákon stanovuje prostřednictvím minimálních záloh nejnižší částku, pod kterou nemohou odvody klesnout. Pokud by tedy skutečně dosažené příjmy indikovaly nižší než minimální zálohu na pojištění, musí podnikatel zaplatit právě aspoň minimální zálohu.
Tu pro OSVČ vykonávající hlavní činnost stanovíme pomocí minimálního měsíčního vyměřovacího základu, který odpovídá 25 % průměrné mzdy.
Pro letošek je to částka 10 081 Kč. Minimální zálohu pak vypočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, čímž po zaokrouhlení získáme částku 2944 Kč.
V případě vedlejší činnosti je OSVČ povinna si platit důchodové pojištění, pokud daňový základ dosáhne tzv. rozhodné částky (93 387 Kč). Minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost se pak stanoví jako 10 % průměrné mzdy, tedy 4033 Kč. Minimální zálohu v tomto případě získáme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost, což po zaokrouhlení odpovídá 1178 Kč.
Vyšší minimální zálohy
Odvody OSVČ se mají zvyšovat v několika fázích. Nejprve by mělo dojít k navýšení minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se zálohy počítají. Jak už jsme uvedli výše, ten činí 25 % průměrné mzdy (40 324 Kč), letos tedy 10 081 Kč.
Ministr práce plánuje, že by se nově minimální vyměřovací základ rovnal minimální mzdě, která je letos ve výši 17 300 Kč.
Pokud by se tedy zálohy odvozovaly stejným procentem jako dosud (29,2 %), vzrostla by minimální záloha ze současných 2944 Kč na 5052 Kč.
Podle Hospodářských novin by se vyměřovací základ dle zmíněného materiálu zvyšoval postupně tak, že by minimální zálohy rostly každý rok asi o 600 Kč. Dle Jurečky by se tak OSVČ mohly dostat na důchod, který je o čtyři tisíce vyšší, ačkoli materiál neuvádí, za jak dlouho by tento efekt pro OSVČ nastal.
Vyšší zálohy pro všechny OSVČ
Odvody by se měly zvýšit ale i OSVČ, které platí vyšší než minimální pojistné. U těch se vyměřovací základ stanovuje jako 50 % daňového základu. Podle ministra práce by se nově měl vyměřovací základ stanovovat jako 70 % daňového základu.
Uvažujeme-li OSVČ, která má měsíční příjem ve výši 55 tis. Kč a využívá 60% výdajový paušál, její daňový základ je ve výši 22 tis. Kč, a vyměřovací základ tedy 11 tis. Kč. Záloha na důchodové pojištění je pak ve výši 3212 Kč.
Podle nových pravidel by se tomuto podnikateli při stejném příjmu i výdajovém paušálu navýšila záloha na 4497 Kč. Nezapomeňme ale, že minimální záloha by vycházela na 5052 Kč, takže by platil místo 3212 Kč nově 5052 Kč.
Modelové příklady
Abychom lépe mohli posoudit efekt navrhovaných změn na jednotlivé příjmové skupiny, propočítali jsme tři příklady s různou úrovní měsíčního příjmu. Pro jednoduchost a lepší srovnání u všech OSVČ předpokládáme živnostníka s 60% výdajovým paušálem.
Příjem 35 000 Kč měsíčně
OSVČ s měsíčním příjmem ve výši 35 000 Kč (420 000 Kč ročně) má měsíčně daňový základ 14 000 Kč. Protože vyměřovací základ z reálných příjmů je zde pod úrovní minimálního vyměřovacího základu (a byl by i v případě, že bude vyměřovací základ odpovídat 70 % daňového základu), budeme počítat právě s tím minimálním, tedy částkou 10 081 Kč. Měsíční záloha je v tomto případě na úrovni minima, tedy 2944 Kč. Za celý rok na zálohách na důchodové pojištění zaplatí 35 328 Kč.
Minimální záloha podle nových pravidel (při současné úrovni minimální mzdy) by byla výše zmíněných 5052 Kč. Roční odvod by se tak zvýšil z 35 328 Kč na 60 624 Kč, zaplatil by tedy jen na důchodovém pojištění o 25 296 Kč více.
Příjem 55 000 Kč měsíčně
OSVČ s měsíčním příjmem ve výši 55 000 Kč (660 000 Kč ročně) má daňový základ 22 000 Kč a vyměřovací základ 11 000 Kč. Měsíční záloha je v tomto případě ve výši 3212 Kč. Za celý rok na zálohách na důchodové pojištění zaplatí 38 544 Kč.
Pokud by se vyměřovací základ nově stanovoval jako 70 % daňového základu, činil by ten 15 400 Kč a nová měsíční záloha by byla ve výši 4497 Kč. Podnikatel by ale musel platit aspoň zákonné minimum, a odváděl by tak nově 5052 Kč měsíčně, tedy 60 624 Kč ročně.
Roční odvod by se tak zvýšil z 38 544 Kč na 60 624 Kč. Jen na důchodovém pojištění by tedy zaplatil o 22 080 Kč více. Tedy paradoxně by mu odvody vzrostly méně než jeho kolegovi, který má měsíční příjem o 20 tis. Kč nižší.
Příjem 80 000 Kč měsíčně
OSVČ s měsíčním příjmem ve výši 80 000 Kč (960 000 Kč ročně) má daňový základ 32 000 Kč a vyměřovací základ 16 000 Kč. Měsíční záloha je v tomto případě ve výši 4672 Kč. Za celý rok na zálohách na důchodové pojištění zaplatí 56 064 Kč.
Pokud by se vyměřovací základ nově stanovoval jako 70 % daňového základu, byla by nová měsíční záloha ve výši 6541 Kč. Podnikatel by tedy platil více než zákonné minimum a ročně by odvedl podle nových podmínek 78 492 Kč.
Roční odvod by se tak zvýšil z 56 064 Kč na 78 492 Kč. Jen na důchodovém pojištění by zaplatil o 22 428 Kč více. Odvody by se tedy navýšily takřka stejně jako u OSVČ, jejíž příjem je o 25 tis. Kč měsíčně nižší, a dokonce méně než kolegovi, který má měsíční příjem o 45 tisíc nižší.
Nad návrhem Jurečky v koalici zatím nepanuje shoda. Jeho současnou podobu odmítl například šéf Pirátů Ivan Bartoš s tím, že by změny měly být nastaveny s ohledem na podnikatele s nízkými příjmy. Z koalice ale proti návrhu stojí i ODS. Ministr financí Zbyněk Stanjura pro Právo uvedl, že systém daně z příjmů a povinných odvodů musí dál zohledňovat rozdílnou míru rizik a jistot mezi zaměstnanci a OSVČ. Podle ekonoma Jana Skopečka z ODS zde strana do koaličních jednání o konsolidaci veřejných financí s tím, že odvody zvyšovat neplánuje.
