Průměrný důchod v ČR je v porovnání s dalšími státy EU spíše nižší. Není na tom ale zdaleka nejhůře

24. 4. 2023

Doba čtení: 6 minut

Čeští důchodci patří k osobám, které jsou nejvíce zasaženy růstem spotřebitelských cen. Vzhledem k tomu, že ve stáří už má člověk právo na zasloužený odpočinek a mnoha seniorům už ani zdraví nedovolí si k důchodu přivydělávat, jsou tito lidé často závislí pouze na prostředcích, které jim dá stát. V některých zemích si pak senioři s ohledem na výši průměrného důchodu žijí lépe, jinde hůře. Jak je na tom Česká republika?

Výše průměrného důchodu v ČR

Český důchodový systém tvoří dohromady čtyři typy důchodů, a to starobní, invalidní, vdovský/vdovecký a sirotčí. Průměrná výše těchto důchodů se pak mění na základě toho, jak se vyvíjí inflace. Na začátku roku tak obvykle dochází k valorizaci neboli navýšení důchodů.

Pokud během roku dochází k vysokému růstu spotřebitelských cen, může vláda rozhodnout také o mimořádné valorizaci, jež obvykle probíhá v letních měsících. Na začátku roku 2023 tak vzrostla částka celkového průměrného starobního důchodu na 19 438 korun. Kvůli nepříznivému vývoji inflace bude navíc v červnu tato sazba znovu navýšena.

Outstream Placeholder

Od září roku 2017, kdy průměrný starobní důchod dosahoval částky 11 866 korun, tak jeho výše vzrostla o 7572 korun. Po letošní červnové valorizaci by navíc hodnota průměrného starobního důchodu měla přesáhnout hranici 20 tisíc korun. Níže je možné vidět vývoj sazeb celkového průměrného starobního důchodu v ČR v průběhu let od roku 2017:

průměrný důchod 2017: 11 866 korun,
průměrný důchod 2018: 12 435 korun,
průměrný důchod 2019: 13 487 korun,
průměrný důchod 2020: 14 502 korun,
průměrný důchod 2021: 15 453 korun,
průměrný důchod 2022: 18 061 korun.

Z čeho se důchod skládá

Každý starobní důchod se skládá ze dvou částí, a sice z takzvané základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny důchody a v lednu roku 2023 byla stanovena na částku 4040 korun (zvýšila se z původních 3900 korun). Sazbu základní výměry stanovuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Procentní výměra se naopak u každého důchodu liší v závislosti na tom, jak dlouho trvalo důchodové pojištění dotyčné osoby a jaká byla výše jejích výdělků dosažených v rozhodném období. Tato část starobního důchodu je pak stanovena procentní sazbou z takzvaného výpočtového základu podle délky trvání důchodového pojištění.

Jak se vypočítá dávka starobního důchodu

Aby mohl být pojištěnci starobní důchod přiznán, je zapotřebí, aby délka trvání jeho důchodového pojištění činila minimálně 35 let. Zároveň platí, že každý ukončený rok pojištění dávku starobního důchodu zvyšuje. Jak bylo řečeno, základní výměra důchodu je jednotná, a započítává se tedy každému pojištěnci ve stejné výši. Co je však potřeba určit individuálně, je výměra procentní. Pro její zjištění je nutné určit výpočtový základ. Ten se stanoví pomocí redukce osobního vyměřovacího základu, kterým není nic jiného než měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů dané osoby za rozhodné období.

Roční vyměřovací základ pak představuje úhrn výdělků za kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodné období začíná kalendářním rokem, který následuje po roce, v němž daná osoba dosáhla 18 let věku. Konec tohoto období je stanoven na kalendářní rok předcházející roku, v němž byl důchod pojištěnci přiznán.

Redukce osobního vyměřovacího základu pak probíhá pomocí takzvaných redukčních hranic, a to následujícím způsobem:

první redukční hranice: do 17 743 Kč – započítává se v plné výši,
druhá redukční hranice: od 17 743 Kč do 161 296 Kč – započítává se 26 %,
část nad 161 296 Kč se již nezapočítává.

Výpočtový základ se následně získá součtem částky zredukované podle první redukční hranice a částky zredukované druhou redukční hranicí. Za každý kalendářní rok rozhodného období pak pojištěnci náleží 1,5 % tohoto výpočtového základu. V případě, že nárok na důchod už dotyčnému vznikl, ale ten stále pokračuje ve výdělečné činnosti, náleží mu navíc 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti.

Průměrné důchody v Evropě

Průměrné důchody v EU jsou u jednotlivých členských států rozdílné, jelikož v Evropě není nastaven jednotný důchodový systém. Vzhledem k tomu, že každý stát má jinou důchodovou politiku, je úroveň života důchodců v různých evropských zemích různá. Zatímco někde si člověk musí celý život spořit, aby měl dostatek prostředků pro důstojnou penzi, jinde jsou částky starobního důchodu mnohem vyšší a senioři se mají i po odchodu do penze dobře.

Především je potřeba brát v úvahu fakt, že životní úroveň jiných zemí, tamější náklady na život a samozřejmě také výše průměrných mezd, která je například v Rakousku daleko vyšší než v České republice, hraje pro stanovení výše starobního důchodu významnou roli. Dle serveru picodi.com dosahovaly částky průměrných starobních důchodů ve vybraných zemích v roce 2022 následujících hodnot:

průměrný důchod ve Finsku: 1458 EUR,
průměrný důchod v Rakousku: 1449 EUR,
průměrný důchod ve Francii: 1393 EUR,
průměrný důchod ve Španělsku: 1248 EUR,
průměrný důchod ve Švédsku: 1108 EUR,
průměrný důchod v Itálii: 1097 EUR,
průměrný důchod v Německu: 989 EUR,
průměrný důchod v Řecku: 873 EUR,
průměrný důchod v Portugalsku: 556 EUR,
průměrný důchod na Slovensku: 513 EUR,
průměrný důchod v Polsku: 499 EUR,
průměrný důchod v Litvě: 413 EUR,
průměrný důchod v Maďarsku: 413 EUR.

Kromě výše průměrného starobního důchodu se v ostatních evropských zemích liší také podmínky, podle kterých se tato sazba stanovuje, jako je například požadavek na dobu trvání důchodového pojištění. Stejně tak se v mnoha zemích EU liší i věková hranice možnosti odchodu do důchodu. Zatímco ve Francii mohou dle informací uvedených na webu ČSSZ do penze odejít muži i ženy již v 62 letech, v Itálii je tato hranice stanovena pro obě pohlaví na 67 let. Určení individuálního důchodového věku však samozřejmě závisí na více ukazatelích, kterými jsou například datum narození nebo počet vychovaných dětí v případě žen.

Důchody ze zahraničí

Dobrou zprávou je, že důchod lze čerpat z více důchodových systémů v rámci Evropské unie. Pokud jste část svého života strávili v jiné členské zemi EU, kde jste byli zároveň zaměstnaní a vaše práce tam byla zdaněná, máte nárok na starobní důchod poskytovaný daným státem. Je však samozřejmě potřeba splnit všechny podmínky, které tento stát pro získání nároku na důchod stanovuje. Ty se, jak bylo řečeno výše, mohou lišit od podmínek, jež jsou nastavené v České republice.

VIDEO: O důchod je možné žádat i online

Zdroj: YouTube

V rámci práce v jiných členských státech Evropské unie mohou nastat dvě zásadní situace, na základě kterých se rozhodne, kdo vám bude důchod vyplácet a za jaké období:

v cizí zemi EU jste pracovali méně než 1 rok – odpracovaná doba se počítá do starobního důchodu v ČR a je potřeba ji doložit příslušným evropským formulářem.
v cizí zemi EU jste pracovali déle než 1 rok – vzniká vám nárok na důchod od státu, kde jste danou dobu odpracovali. Pro získání dávek je potřeba splnit legislativní podmínky příslušné země a o důchod si zažádat.

Pokud tedy například v současné době žijete v České republice, dosáhli jste důchodového věku a splnili 35 let trvání důchodového pojištění, přičemž 32 a půl roku jste pracovali a odváděli pojištění v ČR, 2 roky v Rakousku a půl roku v Německu, bude vám náležet český důchod, který bude vyplácen na základě 33 odpracovaných let (za práci v ČR a v Německu). Dále vám vzniká také nárok na důchod vyplácený z rakouského důchodového systému, jehož výše bude odpovídat 2 odpracovaným rokům na základě výpočtové formule daného státu.

Kolik je průměrný důchod v roce 2023?

V roce 2023 opět došlo kvůli růstu inflace k valorizaci důchodů. V lednu se průměrný starobní důchod zvýšil o 1377 korun a dosáhl tak částky 19 438 korun. V červnu by mělo navíc dojít k jeho dalšímu navýšení. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí přesáhne částka průměrného důchodového příjmu v polovině roku hranici 20 tisíc korun.

Jak se určuje výše starobního důchodu?

Starobní důchod se skládá ze dvou částí, kterými jsou základní a procentní výměra. Základní výměra je stanovena pro všechny důchody stejnou částkou. V roce 2023 činí její sazba 4040 korun. Procentní výměra se pak určuje individuálně pro každého pojištěnce zvlášť na základě délky doby důchodového pojištění a výdělků dosažených v rozhodném období.

Jaký je průměrný důchod v Evropské unii?

Evropská unie nemá jednotný důchodový systém, každý členský stát má vlastní důchodovou politiku, a tudíž jsou hodnoty průměrných důchodů jednotlivých zemí rozdílné. Stejně tak mají státy EU nastavené i vlastní podmínky pro vznik nároku na důchod, jako je důchodový věk nebo minimální počet odpracovaných let.